Vedení Prahy chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout toho, aby bylo město bezuhlíkové. Zároveň na příštím zasedání zastupitelů vyhlásí stav takzvané klimatické nouze. Plán na snižování emisí uhlíku by měl být hotov zhruba za rok. Stav klimatické nouze již vyhlásila v druhé polovině května radnice Prahy 7.
„Praha hodlá být zodpovědná a chce snižovat množství vyprodukovaného CO2 na svém území,“ řekl ve středu náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Ten zároveň kritizoval vládu, že příliš nedodržuje pařížskou dohodu o ochraně klimatu.
Město začne připravovat balíček návrhů opatření, která bude postupně zavádět. Dokument by mohl být vytvořen do roka a pracovat na něm bude speciálně zřízená komise. V ní zasedne například bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Komise se bude zaobírat primárně čtyřmi oblastmi, a to udržitelnou energií, udržitelnou mobilitou, cirkulární ekonomikou a adaptační strategií na změnu klimatu.
Bursík ve středu řekl, že se město musí zaměřit například na změny ve způsobu dopravování nebo získávání energie. „Rádi bychom (v komisi) začali tím, že vytvoříme nákladovou křivku, na které se pražská reprezentace dozví, která opatření jsou ekonomicky nejvýhodnější,“ řekl Bursík.
Klimatické změny a situace ve městě mají podle Hlubučka dvě roviny. Tou první je přizpůsobení se tomu, co se děje v rámci změn klimatu. Druhou je pak přijetí opatření, aby lidská činnost klima nezhoršovala.
Snížit se má v budoucnu rovněž spotřeba elektrické energie. Při jejím nákupu může město postupovat tak, že například řekne, že městské firmy, jako je třeba dopravní podnik (DPP), každý rok nakoupí o pět procent více elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podle Hlubučka by to pro trh s energiemi byl silný signál.
Na jednání zastupitelů na konci června bude Hlubuček chtít, aby město vyhlásilo takzvanou klimatickou nouzi. Tu chce ale nazývat nikoliv nouzí, ale klimatickou výzvou. Podle Hlubučka by výraz nouze mohl obyvatele zbytečně děsit a znejistit. „Je potřeba si říci, co to vlastně znamená, a získat pro to politickou reprezentaci i veřejnost,“ řekl.
Nová kompostárna i bioplynová stanice. Ta bude produkovat stlačený plyn
Pražský magistrát také chystá výstavbu nové kompostárny. Stát by mohla na pozemcích v Horní Ladě v Praze 14. Na kolik výstavba vyjde a kdy by začala, zatím není jasné. Kromě kompostárny plánuje vedení města stavbu bioplynové stanice v Malešicích. První kompostárnu spustila Praha v roce 2017 ve Slivenci. Nové zařízení bude podle Hlubučka schopno zpracovat 15 tisíc tun bioodpadu ročně. Do kompostárny by lidé zejména z okrajových částí Prahy mohli vozit trávu, listí nebo štěpku.
Z centra by byl bioodpad odvážen do nové bioplynové stanice. V centru totiž lidé a restaurace vyprodukují zejména takzvaný gastroodpad, který není vhodné vozit do kompostárny. Stanice by mohla být v Malešicích a měla by produkovat stlačený plyn pro pohon vozidel a také elektrickou energii. Pražské služby (PSAS) si nechávají vypracovat studii, která ukáže, kde by mohla bioplynová stanice stát, jak bude fungovat a na kolik vyjde.
Kromě slivenecké kompostárny mají lidé možnost objednat si kontejnery na kompost, které jednou za 14 dní PSAS vyváží. Nádoby jsou uzpůsobeny tak, aby byl bioodpad provzdušněný a aby byla z odpadu odvedena vlhkost. Za uplynulých sedm let bylo svezeno celkem 47 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Nejvíce to bylo v roce 2017, kdy v hnědých popelnicích skončilo 8 tisíc tun bioodpadu.
