Praha je ochotná podpořit úřednický areál v Letňanech. Vláda má výměnou zaplatit vnitřní okruh

Nahrávám video

Praha vyjádřila ochotu přistoupit na úřednický areál v Letňanech, kde by vznikla i nemocnice a byty. Výměnou chce po státu zaplatit vnitřní okruh a karlínské kasárny. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by stát díky novému areálu pro úředníky ušetřil, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že by na pozemcích měla vzniknout čtvrť s více funkcemi.

O stavbě komplexu v Letňanech spolu jednali premiér Babiš a primátor Hřib ve středu. „Závěr jednání je takový, že magistrát by nám ten pozemek v Letňanech prodal. My bychom tam postavili novou nemocnici, kam by se přestěhovala Bulovka. Bylo by tam administrativní centrum až pro 10 tisíc zaměstnanců a asi 1300 bytů,“ uvedl po schůzce Babiš.

„Za to chce magistrát od vlády, abychom zaplatili za 60 miliard korun pokračování Blanky, tedy vnitřní okruh. A že Praze prodáme karlínské kasárny,“ shrnul požadavky Prahy premiér.

Nahrávám video

Praha si klade podmínky

Právě výstavbu nejen úřednického areálu, ale také nemocnice a bytů si Praha vymínila. Městská část Letňany navíc požaduje vyřešení dopravní stránky věci, což je důvod, proč Praha trvá na zaplacení okruhu. 

Do dvou týdnů pošle vláda městu konkrétní nabídku. „Jednání bylo složitější, protože si nerozumíme v pojmech prodej a převod. Podle odhadů je nabídka v cenový neprospěch státu,“ dodal Babiš. Primátor Hřib podle něj také požaduje, aby byla na stavbu úřednického komplexu vypsána dvoukolová mezinárodní architektonická soutěž. S touto podmínkou vláda souhlasí.

Pozemek v Letňanech, kde by mohla vzniknout úřednická čtvrť
Zdroj: ČT24

Babiš zdůraznil, že výstavba nového areálu se státu vyplatí: „Projekt je velice detailně spočítáný a má návratnost pět let.“ Za provoz budov, v nichž nyní vládní úřady sídlí, zaplatí stát za deset let podle Babiše 25 miliard korun. Výstavba nové čtvrti vyjde přitom podle odhadů na 10 miliard korun.

Primátor Hřib dosud budování úřednického komplexu odmítal. 

Raději novou budovu pro Nemocnici Na Bulovce

Praha požaduje od státu okruh, kasárna a nový areál nemocnice. Hodnota pozemků v Letňanech je 400 milionů.  Takže je tady znát, že ta transakce z pohledu státu vyvážená není.
Kateřina Arajmu
generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

Přesun Nemocnice Na Bulovce do Letňan místní starosta Zdeněk Kučera (ANO) vítá. Lékařů je podle něj v lokalitě nedostatek, na 20 tisíc obyvatel tam funguje jen necelých čtyřicet ordinací. 

Výhrady k přesunu má ale středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Novou nemocnici by akceptovala pouze v případě, že by ji provozovala Praha, a nikoliv stát. „Protože má stejnou úhradovou vyhlášku jako my a nedojde tam k rozdílům za výkony,“ uvedla. 

„S naší nemocnicí nikdo nejednal. Jde o téma, které nyní upřímně vnímáme spíše jako politické než věcné,“ prohlásil mluvčí nemocnice Filip Řepa. Podle pražské koalice by bylo výhodnější investovat do nové nemocnice, než opravovat tu stávající.

Historicky cenné budovy si stát nechá

Zatím není jasné, jak konkrétně by se výměna měla uskutečnit. Město podle pražského primátora Hřiba zatím ani neobdrželo seznam nemovitostí, kterých by se přesun úředníků měl týkat.

Šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů. Historicky cenné objekty, jako je Nosticův palác, si stát nechá, zbytek chce prodat.

Nevyužitá plocha o výměře 35 hektarů se nachází u konečné stanice metra C v blízkosti letňanského výstaviště. Výstavbu úřednického areálu však může zkomplikovat blízkost dvou letišť – Kbelského a Letňanského. Kvůli nim tam nemohou stát příliš vysoké budovy.

Podle urbanistů z Institutu plánování a rozvoje by mnohem vhodnějším místem pro vládní čtvrť byly například nevyužité pozemky bývalého nádraží v Bubnech. Nová čtvrť by měla pojmout zaměstnance devíti ministerstev, například resortu pro místní rozvoj, kultury nebo životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O víkendu se výrazně oteplí

Víkend bude v Česku slunečný, teplý a většinou bez srážek. Nejvyšší denní teploty se mohou v neděli přiblížit tropickým třiceti stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 14 mminutami

VideoČesko je pro Ukrajinu velký vzor. A to nás i trochu zavazuje, říká Pánek

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.
před 51 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 56 mminutami

Nájemní bydlení se týká pětiny domácností. Na co si dát pozor?

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v roce 2025 v nájmu téměř milion a tři sta tisíc tuzemských domácností. I kvůli rostoucím cenám nemovitostí se nájemní bydlení stává volbou pro stále širší skupiny obyvatel. Například podle průzkumu pro společnost Xella se třetina mladých lidí smířila s tím, že na vlastní byt či dům nikdy nedosáhne. Nájemní bydlení je spojeno i s řadou práv a povinností, které podrobně rozebírá tento článek.
před 1 hhodinou

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 2 hhodinami

Američan, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou, je v Praze. Příznaky nemá

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo ve středu večer na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko. Zatím není jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 4 hhodinami

Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost. Spoléhala na USA, řekl Pavel

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.
před 10 hhodinami
Načítání...