Pracovní dobu strojvedoucích bude hlídat stát. Postihy za prohřešky ale zatím dát nemůže

Stát začne kontrolovat pracovní dobu strojvedoucích. Více odpočinuté pracovníky to ale na tratě nemusí přivést. Monitoring totiž pomůže zjistit prohřešek, stát za to ale nemůže vůdce postihnout. ČT to potvrdilo ministerstvo dopravy s tím, že chce situaci na železnici zatím jenom sledovat. K přetížení vůdců lokomotiv může docházet nejčastěji v momentě, kdy pracují pro více dopravců. Sledování pracovní vytíženosti strojvůdců začne 1. února.

Elektronický monitoring licencí strojvedoucích spustí Drážní úřad už příští týden. Systém mu umožní kontrolovat pracovní dobu a má pomoci předcházet nehodám, které vznikají kvůli přetěžování strojvedoucích. Ty mohou být způsobené například nedodržováním předepsané doby odpočinku mezi jednotlivými směnami. Kvůli zvýšení bezpečnosti na trati chce stát zejména kontrolovat případy, kdy strojvedoucí pracují pro více dopravců naráz.

„Problém je v tom, že strojvedoucí není vázaný na jednoho dopravce. Pokud jezdí jenom u jednoho zaměstnavatele, dopravce má možnost si pohlídat, jestli dodržuje odpočinky mezi směnami, které vyžaduje zákon,“ vysvětluje prezident Federace strojvůdců České republiky Jaroslav Vondrovic. „V případě, že jezdí pro více dopravců, ale taková možnost kontroly není. Někteří lidé, kteří mají finanční potřebu větší, si tak třeba přivydělávají nad rámec jednoho dopravce,“ doplňuje Vondrovic.

Podle něj výsledky některých šetření nehod na trati naznačují, že k události došlo kvůli nedostatečnému odpočinku vůdce vlaku. Spuštění monitoringu proto federace vítá a prosazuje, protože umožní úřadům dodržování zákonných odpočinků a dobu řízení vozidla.

Inspekce práce postihne jen zaměstnavatele

Se zavedením monitoringu licence strojvedoucích budou muset dopravci Drážnímu úřadu poskytnout časovou informaci o začátku a konci doby řízení vozidla i číslo licence řidiče vlaku. Pokud vůdce nedodrží předepsaný odpočinek mezi směnami, předá úřad data ke kontrole Státnímu úřadu inspekce práce. Ten ale může dohlížet pouze na zaměstnavatele.

„Ze zákona nemáme právo kontrolovat zaměstnance,“ vysvětluje mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač. Monitoring proto pomůže jenom v případě, kdy odstup od směn při plánování nedodrží zaměstnavatel. A pouze jemu hrozí postih. Za dodržování délky odpočinku mezi prací u různých zaměstnavatelů má zodpovídat přímo strojvedoucí. Tomu ale v současné době za případné porušení přestávky nic nehrozí.

„V době, kdy strojvedoucí jezdí pro více dopravců, se momentálně může stát, že nebude nijak potrestaný,“ připouští mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík. „Než případně nastavíme nějaký sankční režim, musíme mít objektivní data. Proto monitoring licencí děláme. Chceme zjistit, jak velký problém to je,“ dodává. Podle resortu dopravy nemohl úřad nastavit postihy rovnou, protože stát neví, jak velký problém přetížení strojvedoucí představují. „Může se ukázat, že to není takový problém, jak se zdálo. Nebo zjistíme, že je to zásadní věc a je potřeba to rychle řešit,“ vypočítává Lukašík.

Kdy bude ministerstvo sebrané informace vyhodnocovat, rozhodne úřad až podle prvotních dat, která odhalí opravdové vytížení strojvedoucích. Začít ale plánuje do půl roku od spuštění systému.

Data jen pro Drážní úřad

Někteří dopravci také poukazují na to, že nemají k datům z monitoringu přístup. Ani firmy si tak nemohou ohlídat, jestli někdo nepracoval jinde a je dostatečně odpočatý. „Bohužel my jako zaměstnavatelé nemáme přístup k datům z monitoringu našich vlastních zaměstnanců, což jsme během procesu přípravy připomínkovali. Neboť podle zákonné normy máme zajistit, že na směnu nasadíme strojvedoucího po odpočinku. Pokud systém vidí, že náš zaměstnanec odpočinek nedodržel, pak bychom o tom měli být informováni i my, zaměstnavatelé,“ má jasno prezident Sdružení železničních nákladních dopravců Martin Hořínek.

Ministerstvo dopravy ale zatím neuvažuje, že monitoring soukromým dopravcům zpřístupní. „Nepočítáme s tím, že by dopravci měli do systému monitoringu přístup, neboť to s ohledem na obchodní tajemství není možné. Pokud se jedná o situaci, že si dopravci chtějí sami své zaměstnance ohlídat, zda nejezdí pro konkurenci, mohou jim to již dnes zakázat prostřednictvím standardních smluv,“ vysvětluje Lukašík.

Dopravci komplikace neočekávají

Data o délce pracovní doby strojvedoucích bude Drážní úřad sbírat skrz provozovatele drah. Největším z nich je Správa železnic. Do stávajícího systému monitorujícího spoje na trati budou dopravci nově zadávat také údaje o řidičích. Podle informací ČT jsou na spuštění monitoringu připraveni. Komplikace by ale mohlo způsobit velké množství dat, které při ostrém spuštění 1. února začne proudit do systému.

„Změní se především objem dat, která bude systém zpracovávat,“ říká k zahájení ostrého provozu systému mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková. „Pilotní fungování monitoringu licencí strojvedoucích nám umožnilo otestovat systém v tomto ohledu pouze částečně. Jelikož byla účast v systému dobrovolná, nemusel zpracovávat tak velké objemy dat. Nyní bude množství několikanásobně vyšší a po ostrém startu bude nutné fungování systému nastavit tak, aby vše běželo hladce jak na vstupech, tak na výstupech,“ nastiňuje mluvčí.

Největší dopravce – České dráhy – ale žádné potíže neočekává. „Problémy se zaváděním systému jsme neměli, zapojili jsme se do přípravy a testování, systém už funguje nějakou dobu,“ říká mluvčí firmy Petr Šťáhlavský.

Spuštění monitoringu licencí strojvedoucích umožní Drážnímu úřadu novela zákona o drahách, která začíná platit 1. února. Zavádí také sankce pro strojvůdce v případech, že opakovaně nezastaví včas před návěstí zakazující jízdu, prokáže se u něho přítomnost návykové látky nebo nepředloží doklady osvědčující oprávnění řídit drážní vozidlo.

Od 1. ledna také začalo platit nařízení vlády, které prodloužilo dobu odpočinku strojvedoucích mezi směnami ze šesti na sedm hodin. Jeho součástí je také garance šesti hodin na lůžku při spánku před další směnou, zpřísnění plánování délky směn, pokud obsahují režijní jízdu, či zpřísnění plánování dělených směn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 1 hhodinou

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 12 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 20 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.