Stát začne kontrolovat pracovní dobu strojvedoucích. Více odpočinuté pracovníky to ale na tratě nemusí přivést. Monitoring totiž pomůže zjistit prohřešek, stát za to ale nemůže vůdce postihnout. ČT to potvrdilo ministerstvo dopravy s tím, že chce situaci na železnici zatím jenom sledovat. K přetížení vůdců lokomotiv může docházet nejčastěji v momentě, kdy pracují pro více dopravců. Sledování pracovní vytíženosti strojvůdců začne 1. února.
Pracovní dobu strojvedoucích bude hlídat stát. Postihy za prohřešky ale zatím dát nemůže
Elektronický monitoring licencí strojvedoucích spustí Drážní úřad už příští týden. Systém mu umožní kontrolovat pracovní dobu a má pomoci předcházet nehodám, které vznikají kvůli přetěžování strojvedoucích. Ty mohou být způsobené například nedodržováním předepsané doby odpočinku mezi jednotlivými směnami. Kvůli zvýšení bezpečnosti na trati chce stát zejména kontrolovat případy, kdy strojvedoucí pracují pro více dopravců naráz.
„Problém je v tom, že strojvedoucí není vázaný na jednoho dopravce. Pokud jezdí jenom u jednoho zaměstnavatele, dopravce má možnost si pohlídat, jestli dodržuje odpočinky mezi směnami, které vyžaduje zákon,“ vysvětluje prezident Federace strojvůdců České republiky Jaroslav Vondrovic. „V případě, že jezdí pro více dopravců, ale taková možnost kontroly není. Někteří lidé, kteří mají finanční potřebu větší, si tak třeba přivydělávají nad rámec jednoho dopravce,“ doplňuje Vondrovic.
Podle něj výsledky některých šetření nehod na trati naznačují, že k události došlo kvůli nedostatečnému odpočinku vůdce vlaku. Spuštění monitoringu proto federace vítá a prosazuje, protože umožní úřadům dodržování zákonných odpočinků a dobu řízení vozidla.
Inspekce práce postihne jen zaměstnavatele
Se zavedením monitoringu licence strojvedoucích budou muset dopravci Drážnímu úřadu poskytnout časovou informaci o začátku a konci doby řízení vozidla i číslo licence řidiče vlaku. Pokud vůdce nedodrží předepsaný odpočinek mezi směnami, předá úřad data ke kontrole Státnímu úřadu inspekce práce. Ten ale může dohlížet pouze na zaměstnavatele.
„Ze zákona nemáme právo kontrolovat zaměstnance,“ vysvětluje mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač. Monitoring proto pomůže jenom v případě, kdy odstup od směn při plánování nedodrží zaměstnavatel. A pouze jemu hrozí postih. Za dodržování délky odpočinku mezi prací u různých zaměstnavatelů má zodpovídat přímo strojvedoucí. Tomu ale v současné době za případné porušení přestávky nic nehrozí.
„V době, kdy strojvedoucí jezdí pro více dopravců, se momentálně může stát, že nebude nijak potrestaný,“ připouští mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík. „Než případně nastavíme nějaký sankční režim, musíme mít objektivní data. Proto monitoring licencí děláme. Chceme zjistit, jak velký problém to je,“ dodává. Podle resortu dopravy nemohl úřad nastavit postihy rovnou, protože stát neví, jak velký problém přetížení strojvedoucí představují. „Může se ukázat, že to není takový problém, jak se zdálo. Nebo zjistíme, že je to zásadní věc a je potřeba to rychle řešit,“ vypočítává Lukašík.
Kdy bude ministerstvo sebrané informace vyhodnocovat, rozhodne úřad až podle prvotních dat, která odhalí opravdové vytížení strojvedoucích. Začít ale plánuje do půl roku od spuštění systému.
Data jen pro Drážní úřad
Někteří dopravci také poukazují na to, že nemají k datům z monitoringu přístup. Ani firmy si tak nemohou ohlídat, jestli někdo nepracoval jinde a je dostatečně odpočatý. „Bohužel my jako zaměstnavatelé nemáme přístup k datům z monitoringu našich vlastních zaměstnanců, což jsme během procesu přípravy připomínkovali. Neboť podle zákonné normy máme zajistit, že na směnu nasadíme strojvedoucího po odpočinku. Pokud systém vidí, že náš zaměstnanec odpočinek nedodržel, pak bychom o tom měli být informováni i my, zaměstnavatelé,“ má jasno prezident Sdružení železničních nákladních dopravců Martin Hořínek.
Ministerstvo dopravy ale zatím neuvažuje, že monitoring soukromým dopravcům zpřístupní. „Nepočítáme s tím, že by dopravci měli do systému monitoringu přístup, neboť to s ohledem na obchodní tajemství není možné. Pokud se jedná o situaci, že si dopravci chtějí sami své zaměstnance ohlídat, zda nejezdí pro konkurenci, mohou jim to již dnes zakázat prostřednictvím standardních smluv,“ vysvětluje Lukašík.
Dopravci komplikace neočekávají
Data o délce pracovní doby strojvedoucích bude Drážní úřad sbírat skrz provozovatele drah. Největším z nich je Správa železnic. Do stávajícího systému monitorujícího spoje na trati budou dopravci nově zadávat také údaje o řidičích. Podle informací ČT jsou na spuštění monitoringu připraveni. Komplikace by ale mohlo způsobit velké množství dat, které při ostrém spuštění 1. února začne proudit do systému.
„Změní se především objem dat, která bude systém zpracovávat,“ říká k zahájení ostrého provozu systému mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková. „Pilotní fungování monitoringu licencí strojvedoucích nám umožnilo otestovat systém v tomto ohledu pouze částečně. Jelikož byla účast v systému dobrovolná, nemusel zpracovávat tak velké objemy dat. Nyní bude množství několikanásobně vyšší a po ostrém startu bude nutné fungování systému nastavit tak, aby vše běželo hladce jak na vstupech, tak na výstupech,“ nastiňuje mluvčí.
Největší dopravce – České dráhy – ale žádné potíže neočekává. „Problémy se zaváděním systému jsme neměli, zapojili jsme se do přípravy a testování, systém už funguje nějakou dobu,“ říká mluvčí firmy Petr Šťáhlavský.
Spuštění monitoringu licencí strojvedoucích umožní Drážnímu úřadu novela zákona o drahách, která začíná platit 1. února. Zavádí také sankce pro strojvůdce v případech, že opakovaně nezastaví včas před návěstí zakazující jízdu, prokáže se u něho přítomnost návykové látky nebo nepředloží doklady osvědčující oprávnění řídit drážní vozidlo.
Od 1. ledna také začalo platit nařízení vlády, které prodloužilo dobu odpočinku strojvedoucích mezi směnami ze šesti na sedm hodin. Jeho součástí je také garance šesti hodin na lůžku při spánku před další směnou, zpřísnění plánování délky směn, pokud obsahují režijní jízdu, či zpřísnění plánování dělených směn.
