Kvůli chřipce si stovky lidí v těchto dnech volají na pomoc rychlou záchrannou službu, aniž by navštívily praktického lékaře. Na tísňové lince přehánějí a příznaky nepopisují pravdivě. Záchranáři pak vyjíždějí k nemocným zbytečně, a mohou tak chybět u vážných případů.
Třebaže počet Čechů ležících s chřipkou v tomto týdnu o tři procenta klesl, země se nadále nachází ve stavu chřipkové epidemie a lékaři evidují 1923 případů akutních infekcí dýchacích cest na sto tisíc obyvatel. Situace je navíc odlišná od loňského roku, protože zatímco loni epidemie počátkem února končila, letos ve stejnou dobu začala – a obvykle trvá měsíc až dva.
Plané poplachy
V případě Karlovarského kraje navíc chřipka nehlásí ústup, ale nárůst. V pátek krajští hygienici hlásili 1476 nemocných na sto tisíc obyvatel čili o více než sedm procent oproti předchozímu týdnu. A právě neustupující chřipková epidemie přidělává starosti krajským záchranářům.
Operátorky tísňové linky denně vyřídí i víc než šest stovek telefonátů, což oproti nechřipkovému období představuje padesátiprocentní nárůst, a snaží se rozpoznat, kdo skutečně rychlou pomoc potřebuje, a kdo si chce jen ušetřit cestu k praktickému lékaři. Jak totiž uvádí mluvčí karlovarské krajské záchranky Radek Hes, pacienti popisují „závažnější projevy onemocnění, než ve skutečnosti jsou“.
Během jediného dne tak vyjedou záchranáři i k více než 165 případům a nakonec se v desítkách z nich ukáže, že volající má opravdu jen obyčejnou chřipku a není v ohrožení života. Jenže protože záchranáři dopředu ani navzdory snahám dispečerů nevědí, jak vážný pacientův stav je, musejí jet pod světelným i zvukovým výstražným zařízením. A mohou tak chybět u vážných případů.
Blokované nemocnice
„V téhle době to je z devětadevadesáti procent případů chřipka a není potřeba s tím jezdit do nemocnice,“ potvrzuje praktický lékař z Horního Slavkova Peter Igaz – paradoxně ale právě v nemocnicích většinou lidé povolávající sanitku končí. Protože jsou nemocní, lékaři je nevyženou, musejí kvůli nim ale přizpůsobit chod nemocnice včetně posouvání termínů plánovaných operací.
„Sloužíme spíš jako takový předvoj praktických lékařů a poskytujeme ticho, teplo, tekutiny a tišení bolesti,“ potvrzuje primářka urgentního příjmu Karlovarské krajské nemocnice Dagmar Märzová.
K tomu ovšem oddělení urgentního příjmu určené není. Lékaře v pohotovosti a rychlou pomoc by v případě potíží měli využívat hlavně starší lidé a lidé po operacích. Mladí s mírnými příznaky si ve většině případů vystačí s běžně dostupnými léky.
Na chřipku zemřelo padesát lidí
Ze strany nemocných přitom nejde o novum. Záchranáři si na výjezdy k banalitám stěžují dlouhodobě, a to nejen ti z Karlovarska, ale napříč republikou, někteří volající již během telefonátu přiznávají, že se pouze chtějí vyhnout čekání u lékaře.
Od běžné virózy či nachlazení se chřipka liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Chřipka je obzvlášť nebezpečná pro chronické pacienty nebo seniory. Mnohé nemocnice a domovy důchodců proto zakázaly návštěvy.
Od začátku chřipkové sezony do konce února podlehlo chřipce padesát lidí. Nejčastěji šlo o lidi starší 65 let s dalšími závažnými nemocemi, jako je cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce. Loni za celou sezonu zemřelo na chřipku 114 lidí.
