Poslední rozloučení se zesnulým šéfem Senátu Kuberou bude v pondělí 3. února

Smuteční shromáždění k uctění památky Jaroslava Kubery se uskuteční 3. února v Teplicích, následně se bude konat pietní shromáždění v pražském Rudolfinu. Po dohodě představitelů Senátu s Kuberovou rodinou nebude státní pohřeb ani pohřeb se státními poctami. Jedná se však o vyhlášení státního smutku, které chce navrhnout Senát. Druhý nejvyšší ústavní činitel, bývalý dlouholetý teplický primátor a jeden z nejznámějších politiků ODS zemřel v pondělí.

„Jaroslav Kubera nebude mít ani státní pohřeb, ani pohřeb se státními poctami, ale v Teplicích bude v pondělí 3. února rozloučení – řekl bych i rozloučení se státními poctami,“ řekl po jednání s rodinou člen senátního organizačního výboru Miloš Vystrčil (ODS). Upřesnil, že bude v teplickém divadle rakev pravděpodobně se státní vlajkou a budou moci přicházet lidé vyjádřit soustrast nebo úctu.

Veřejné rozloučení s Jaroslavem Kuberou zorganizuje teplická radnice. Pohřeb se potom uskuteční v rodinném kruhu, řekla senátní tisková tajemnice Sue Nguyen. „Do toho, jak si bude rodina organizovat své rozloučení, se nebudeme vměšovat,“ dodal Vystrčil.

Současně se v pondělí uskuteční i vzpomínka na zesnulého předsedu Senátu v Praze, přijít by na ni měli přátelé a známí, podle Miloše Vystrčila bude „pravděpodobně v Rudolfinu“.

Rodina politika, který byl 24 let teplickým starostou, respektive primátorem, a devatenáct let senátorem, přičemž zhruba rok a čtvrt horní komoře předsedal, nemá nic proti tomu, aby vláda vyhlásila státní smutek. To však zatím není jisté. První místopředseda Senátu Jiří Růžička (STAN) řekl, že vyhlášení státního smutku premiérovi teprve navrhne, a to rovněž na 3. února.

Kdo Kuberu nahradí v Senátu? Voliči rozhodnou na konci března

Jaroslav Kubera měl v horní komoře zasedat ještě necelé čtyři roky. Kvůli jeho úmrtí budou na Teplicku doplňovací volby, jejich první kolo vyhlásil prezident republiky na 27. a 28. března. Rozhodnutí ještě musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle zákona se doplňovací volby musí uskutečnit do 90 dnů od úmrtí senátora, v případě Jaroslava Kubery by tedy byl nejzazší termín v polovině dubna. Vítěz voleb se mandátu ujme na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024.

Senátoři si také budou muset zvolit nového předsedu. Senátní kluby ale chtějí nechat vyjednávání o kandidátech až na dobu po ukončení všech pietních akcí. Než bude nový předseda zvolen, budou Kuberovy pravomoci náležet prvnímu místopředsedovi Senátu Jiřímu Růžičkovi (STAN). 

Jaroslav Kubera nebyl pouze senátorem, ale také zastupitelem Teplic i Ústeckého kraje. Protože se do zastupitelstev volí jiným způsobem než do Senátu, není třeba vypisovat i zde nové volby. Krajským zastupitelem se Kubera stal v roce 2016 nečekaně, když kandidoval na 55. místě, ale díky preferenčním hlasům poskočil na druhé místo kandidátky ODS. Nahradí jej místopředseda oblastního sdružení ODS Tomáš Rieger.

V teplickém zastupitelstvu by pak měl někdejšího primátora nahradit šéf městské botanické zahrady Petr Šíla. „Mandát přijmu. Ale nechci s ohledem na to, jak je to čerstvé, věc nyní komentovat,“ řekl.

Dvaasedmdesátiletý Jaroslav Kubera zemřel nečekaně v pondělí v ústecké nemocnici. Podle dostupných informací jej tam převezli z jeho teplické senátorské kanceláře, kde ho stihla nevolnost. Byl prvním z nejvyšších ústavních činitelů České republiky, který zemřel ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...