Smrt úřadujícího šéfa Senátu představuje pro Českou republiku ojedinělou situaci, všímá si politolog Kamil Švec. „Má nepříjemné, smutné prvenství v tom, že je to první takto vysoce postavený politik, který odešel ve své funkci,“ poznamenal.
Jaroslav Kubera se do čela Senátu dostal po volbách v roce 2018. Jeho dvouleté funkční období mělo vypršet na podzim letošního roku. V čele horní komory ho dočasně bude zastupovat její první místopředseda Jiří Růžička.
Volba nového předsedy i doplňovací volby
Postup při volbě Kuberova nástupce ve vedení Senátu by měl projednat v úterý před polednem organizační výbor horní komory. Uskutečnit by se mohla už na schůzi v příštím týdnu. Růžička chce ale navrhnout k volbě předsedy mimořádnou schůzi Senátu, která by se konala v první polovině února.
Jednací řád Senátu přitom v této oblasti ponechává značnou plochu k politickým jednáním, podotýká ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Kysela.
Ústavní právník Jan Kysela o volbě Kuberova nástupce
„V zásadě jediné, co z jednacího řádu Senátu vyčteme, je to, že ten, kdo smí podávat kandidáty na post předsedy Senátu, jsou senátorské kluby – respektive senátoři,“ uvedl Kysela.
Podle zákona o jednacím řádu tak musí učinit „nejpozději 24 hodin před zahájením volby“. Ta by se tak mohla teoreticky uskutečnit už na schůzi, která začíná 29. ledna.
Události ČT: Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera
Bude se jednat o většinovou, dvoukolovou volbu, podotkl Kysela. „Volí se za požadavku většiny přítomných senátorů,“ upřesnil.
Podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu se v souvislosti s volbou nového předsedy Senátu může otevřít otázka, zda má tuto pozici opět obsazovat ODS.
Kuberovo místo v Senátu za Teplicko dostane vítěz doplňovacích voleb. Bude je muset vyhlásit prezident Miloš Zeman tak, aby se uskutečnily do 90 dnů, tedy nejpozději 17. a 18. dubna. Vítěz voleb se mandátu ujme na zbytek Kuberova funkčního období, tedy zhruba na čtyři roky do 13. října 2024.
„Je třeba dbát určité piety a postupovat tak, aby se dodržely zákonné podmínky, ale zároveň nepostupovat unáhleně. Není pro to důvod,“ míní vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.
Politolog: Program šéfa Senátu se nebude muset plánovat kompletně znovu
Program vedení Senátu se po smrti předsedy podle politologa Kamila Švece nebude muset plánovat kompletně znovu. „Právě proto má každý předseda své místopředsedy, aby byl – nejenom při takto smutných příležitostech – zastupitelný,“ uvedl Švec.
„Předpokládám, že v rámci Senátu si nyní místopředsedové budou muset agendu částečně rozdělit,“ dodal s tím, že zřejmě se ale nějaký program zruší. „To, co je domlouváno dlouhodobě, a ty vážnější akce, tak ty zřejmě budou částečně přebírat místopředsedové,“ upřesnil Švec.
Gerloch doplňuje, že předsedovi horní komory pomáhá organizační výbor Senátu, v řadě věcí tedy předseda nerozhoduje sám.