Poslanci si pro příští rok zmrazili platy. Nevzrostou ani dalším ústavním činitelům. Sněmovnou prošel poslanecký návrh, který kromě ročního zmrazení platů stanoví pravidla pro jejich další budoucí navyšování. O platech jednali poslanci na první ze čtyř pátečních mimořádných schůzí, které následují po čtvrtečním dlouhém jednání o nouzovém stavu a zrušení superhrubé mzdy. Po poledni sněmovna neschválila program schůze, na níž se Piráti chtěli zabývat protikorupční legislativou, čím poskytla větší prostor jednání o výkupních cenách pro dukovanskou elektrárnu. Ani tak jej ale poslanci nestihli dokončit.
Po pouhé sedmihodinové pauze od konce jednání o daňových změnách – tedy kratší, než jaké je povinné minimum pro zaměstnance podle zákoníku práce – se poslanci vrátili do jednacího sálu. Ráno před sebou měli 66., 67., 68. a 71. mimořádnou schůzi. První z nich trvala zhruba půl hodiny, na jejím programu bylo třetí čtení opozičního návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků a dalších činitelů v příštím roce.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) za předkladatele řekl, že již vzhledem ke zrušení superhrubé mzdy politici, soudci či státní zástupci dostanou asi 8000 korun čistého navíc i bez valorizace. „Doufám, že si žádný poslanec nedovolí tu ostudu, že by to stouplo o dalších 10 tisíc korun, kdyby nebyl přijat návrh na zmrazení hrubých mezd,“ uvedl.
Někteří poslanci v rozpravě spekulovali, že někteří soudci už připravují kvůli zmrazení svých platů žaloby. Miroslava Kalouska (TOP 09) také dodal, že by soudci podle něj měli mít vlastní platový zákon. Ferjenčík ale očekává, že vzhledem k poklesu daňové sazby by zmrazení obstálo i při případném sporu u Ústavního soudu.
Zmrazení platů ústavních činitelů nakonec prošlo hlasy 91 z 92 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. K novele, pod kterou jsou podepsáni někteří poslanci Pirátů, KDU-ČSL a STAN, poslanci přijali i pozměňovací návrh z pera předsedů klubů ANO, Pirátů a ČSSD. Ten obsahuje změnu způsobu, jak se po roční přestávce v navyšování budou platy ústavních činitelů vypočítávat. Zatímco dosud se odvíjely od průměrné mzdy pouze v nepodnikatelské sféře, nově by se měly počítat z průměru v celé ekonomice.
„Bereme to jako projev solidarity s občany České republiky, kteří jsou postiženi touto krizovou pandemií,“ řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Z predikce ministerstva práce vyplývá, že základní plat poslance by mohl v roce 2022 být 92 600 korun. Letos berou poslanci 90 800 korun hrubého měsíčně.
Rekordně rychlé projednání zákona o pojišťovacích agentech
V pátek ráno měli poslanci na programu čtyři schůze, nakonec otevřeli ještě pátou. Protože na zmrazení platů se shodli nečekaně rychle, zbylo jim dvacet minut na projednání novely o pojišťovacích agendech, kterou měli na programu ve čtvrtek, ale vzhledem k dlouhému jednání o nouzovém stavu a daních na ni již nedošlo. Novela má prodejcům a zprostředkovatelům pojištění prodloužit lhůtu pro doložení odborné způsobilosti, kterou po nich vyžaduje zákon z roku 2018.
Schvalování této novely bylo pravým opakem toho, co se ve sněmovně dělo ve čtvrtek – po stručném představení jejího obsahu nevystoupil nikdo v obecné ani podrobné rozpravě, poslanci plošně zvedli ruce pro zrychlené projednání předpisu již v prvním čtení a následně i pro jeho přijetí.
„Konstatuji, že je to asi rekord. Za sedm let, co jsem ve sněmovně, jsme tak rychle zákon nepřijali,“ uzavřel projednávání novely předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Tři hodiny na debatu o výkupních cenách pro Dukovany nestačily
Další plánovaný bod začala sněmovna projednávat v 10 hodin. Šlo o druhé čtení vládního návrhu zákona, který zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Část opozičních stran žádala, aby sněmovna projednávání odložila do doby, až návrh projedná bezpečnostní výbor, což ale neprošlo.
Poslanci ODS, Pirátů KDU-ČSL, TOP 09 a STAN od takzvaného nízkouhlíkového zákona očekávají, že omezí cenu dostavby Dukovan a z tendru vyloučí Rusko a Čínu, které nepřistoupily k dohodě o zakázkách. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) ale nízkouhlíkový zákon neřeší bezpečnostní aspekty stavby a je třeba jej přijmout do konce roku.
Druhé čtení sněmovna nakonec ve vymezeném čase nedokončila. Poslanci diskutovali o tom, zda Rusko, případně Čína představují při svém eventuálním zapojení do výstavby nového jaderného bloku riziko pro Českou republiku, a trvalo jim to dvě hodiny. Potom předsedající Vojtěch Filip (KSČM) přerušil schůzi, protože v poledne začínala další.
Následně ale sněmovna neschválila program této třetí (respektive čtvrté při započítání hlasování o pojišťovacích agentech) schůze dne. O její svolání požádala část opozice v čele s Piráty kvůli protikorupční legislativě. Na jejím programu měla být předloha k posílení nezávislosti státních zástupců nebo i vládní návrh širších změn zákona o soudech a soudcích.
Radek Vondráček (ANO) po vystoupení předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který shrnul, o čem chtěla jeho strana ve sněmovně jednat, uvedl za nejpočetnější sněmovní klub, že nepodpoří program polední mimořádné schůze.
Míní, že by se některým bodům požadovaným Piráty mohla sněmovna věnovat na jiné schůzi 10. prosince. Mimo jiné je podle něj „příliš velká ambice, abychom projednali šest bodů, které navrhla pirátská strana“ vzhledem k času – bylo v pátek po poledni.
Kvůli tomu, že program schůze neprošel, se po necelé hodině mohli poslanci ještě vrátit k výkupním cenám pro Dukovany. Ani hodina navíc však nestačila – po načtení pozměňovacích návrhů požádali Piráti o přestávku na jednání klubu, čím se poslanci dostali ke 14. hodině, na kdy měli naplánovanou poslední páteční mimořádnou schůzi.
Poslanci „zmizeli“, na dětské dluhy nedošlo
Schůze se měla týkat dětských dluhů a změn v oddlužení, avšak při zahájení schůze se přihlásilo zhruba šest desítek poslanců, což nestačilo k tomu, aby byla Poslanecká sněmovna usnášeníschopná – na to musí být přihlášena nejméně třetina celkového počtu poslanců, tedy 67.
Strany se potom navzájem obviňovaly z naschválů a předsedající schůze Tomio Okamura (SPD) následně vyhlásil přestávku pro případ, že by se podařilo dostatek poslanců přece jenom sehnat. To však nepomohlo a přihlásilo se jen 56 poslanců.
Marek Výborný (KDU-ČSL) výsledek charakterizoval jako projev „koaličních nebo postkoaličních sporů ANO a ČSSD“, což odmítl předseda klubu sociální demokracie Jan Chvojka, podle kterého je to důsledek toho, že je pátek odpoledne.
Oba politici se ale shodli, že by měli oddlužení napevno zařadit do programu příští řádné schůze. Následně byla poslední mimořádná schůze formálně přerušena a zbylí poslanci se ve 14:26 rozešli.
