Rakouský prezident Heinz Fischer na česko-rakouském obchodním fóru podpořil vizi kanálu mezi Dunajem a Odrou, který prosazuje jeho tuzemský hostitel Miloš Zeman. Odpoledne Fischer jednal s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a uctil oběti heydrichiády, poté se vrátil do Vídně.
Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil jen Baťův kanál.
Nynější projekt na stavbu kanálu počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a místním prohloubením řeky na německé straně. Dunaj by se s Odrou mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ ČR by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty zatím nepočítá.
Propojení Dunaje, Labe a Odry pro říční dopravu – a s ním i spojení Černého, Severního a Baltského moře – patří mezi jednu z neuskutečněných vizí prvorepublikového podnikatele Tomáše Bati a projekt, kterému konstantně vyslovuje podporu současný český prezident.
Na jeho uskutečnění apeloval i během česko-rakouského obchodního fóra s tím, že tuzemské ministerstvo dopravy chystá studii proveditelnosti, která zváží ekonomickou výhodnost celého koridoru.
Šéf resortu Dan Ťok navíc minulý týden o plavebním kanálu jednal ve Varšavě s polskými ministry dopravy a plavby (oderská cesta by měla vést mezi Ostravou a polským Koźle) a podle úřadu se obě strany shodly, že je kanál „důležitým projektem, na kterém mohou spolupracovat“. Polské ministerstvo vnitrozemské plavby zařadilo výstavbu vodního koridoru mezi své priority pro roky 2020 až 2030.
Zeman: Život beze snů je nudný a šedý
Český prezident nyní na setkání se svým rakouským protějškem připomněl, že se k propletení moravského území sítí říčních kanálů staví pozitivně i Slovensko (vedle splavnění zdejšího úseku Moravy je ve hře i připojení Váhu) a jediný, kdo podle Zemana váhá, je tak rakouský ministr dopravy.
„Každý politik může mít obavy z dlouhodobých projektů, protože budou v rukou jeho následovníků, a nikoliv jeho vlastních,“ prohlásil. „Tyto projekty ale vytvářejí naši hospodářskou historii a já doufám, že všechny rozumné sny budou naplněny, protože život beze snů je nudný a šedý.“
„V politice potřebujeme utopii,“ reagoval rakouský prezident Heinz Fischer. „Vize však musí mít dostatečnou substanci k tomu, aby se stala mocnou a přesvědčivou. Dějiny jednou rozhodnou, jak silná tato vize je,“ dodal s tím, že s ideou českého prezidenta souhlasí.
Sobotka: Na migrační tlak přes Itálii se musíme připravit všichni
Odpoledne čekalo rakouského prezidenta jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Rozhovor se týkal především migrační krize; Rakousko na počátku roku ustoupilo od Willkommenkultur a výrazně omezilo počty běženců, které pustí na své území; v reakci na to se uzavřela celá balkánská trasa. Nyní Vídeň k nelibosti Říma i Bruselu chystá přísnější kontroly v Brennenském průsmyku na italském pomezí, protože očekává silnější migrační tlak přes Apeninský poloostrov.
„Dá se očekávat, že se mohou objevit jiné migrační trasy,“ potvrdil správnost rakouské prevence předseda české vlády. „Musí se na to připravit i celá Evropská unie a měli bychom být připraveni posílit Frontex na moři mezi Itálií a Afrikou, případně i operaci NATO. Potřebujeme také dohodu s Libyií, podobně jako jsme se dohodli s Tureckem,“ dodal s odkazem na vracení běženců mezi osmadvacítkou a Ankarou.
K Sovovým mlýnům
Fischerův pražský program začal už dopoledne, když si v Museu Kampa prohlédl výstavu Františka Kupky a Karla Trinkewitze. Ocenil také výhled z terasy budovy Sovových mlýnů, na níž se na vlastní přání nechal vyfotografovat se svou manželkou i dalšími členy delegace.
Odpoledne Fischer navštívil také Rakouské gymnázium v Praze a památník hrdinů heydrichiády. Návštěva skončila rozloučením obou prezidentů na pražském Hlavním nádraží a Fischer se do Rakouska vrátil vlakem, tedy stejným způsobem, jakým do Prahy v pondělí přicestoval.
