Podnikatele Zátorského a další dva muže zprostil soud obžaloby z vytunelování Unibonu

Krajský soud v Ostravě ve čtvrtek zprostil obžaloby podnikatele Daneše Zátorského a další dva muže, Davida Rusňáka a Radka Hradila, obžalované z podílu na vytunelování ostravské záložny Unibon. Podle státního zástupce způsobili škodu až 120 milionů korun. Hrozilo jim deset let vězení. Soud ale ve čtvrtek konstatoval, že se jim žádnou vinu nepodařilo prokázat. Obžalovaní vinu od počátku odmítali. Rozsudek není pravomocný.

Zátorský po vynesení rozsudku řekl, že ho očekával. „Už v přípravném řízení mi právní zástupci dokládali, že ten skutek není trestným činem, což bylo judikováno. Upozorňovali jsme na to od počátku,“ uvedl. Během procesu před soudem vyloučil jakýkoliv svůj podíl na trestné činnosti, ať už vědomý či nevědomý. Tvrzení v obžalobě podle něj vycházela z neznalosti právních předpisů.

Zátorský stál v čele řady firem, které postupně zkrachovaly – například stavební společnosti VOKD, Geofinu, Slezského kamene, aerolinek Job Air – Central Connect Airlines nebo opravny letadel Job Air Technic.

 Firmy, které mu patřily nebo v nichž měl podíl, si v letech 2005 až 2011 braly v Unibonu úvěry. Podle obžaloby přitom uváděly nepravdivé informace, tajily vazby, které mezi sebou měly, a neplánovaly, že by úvěry splatily.

Podle obžaloby nebyly úvěry dostatečně zajištěny

V Unibonu měl Zátorský podíl a působil v úvěrové komisi. Rusňák byl předsedou a Hradil členem představenstva záložny. Podle obžaloby úvěry, které záložna poskytovala, nebyly dostatečně zajištěny a obžalovaní věděli, že firmy peníze nevrátí, ani je nikdo nebude vymáhat. 

Nic z toho se ale podle soudu u líčení, které trvalo téměř rok a vypovídalo při něm na 70 svědků, neprokázalo. „Došli jsme k jednoznačnému závěru, že se skutky nestaly tak, jak jsou uvedeny v obžalobě. Ano, jsou tady nesplacené úvěry, to je nezpochybnitelné, ale nedošlo k naplnění dalších skutečností uváděných obžalobou,“ konstatovala soudkyně Šárka Skalská.

„Nebylo ničím prokázáno, že by jakkoli obžalovaní na nějakém poskytování úvěrů a jejich nesplácení byli domluveni v okamžiku uzavírání úvěrových smluv. Nebylo prokázáno, že by ty úvěry byly nedostatečně zajištěny,“ řekla Skalská v odůvodnění rozsudku.

Úvěry vyřizovali pracovníci záložny, posuzovaly je komise a teprve po schválení je podepisovali Rusňák a Hradil. Podle soudu nikdo ze svědků nepotvrdil, že by byli nabádáni k tomu, aby byl nějaký úvěr schválen. Zároveň se také nepotvrdilo, že by byl nějaký úvěr schválen i přes nedoporučení. 

Soud: Nad záložnou měla dohled ČNB

Členství v úvěrových komisích – včetně Zátorského – schvalovala Česká národní banka (ČNB). Soudkyně řekla, že ČNB měla nad záložnou před jejím krachem čtyři a půl roku dohled a není žádný doklad o tom, že by za tu dobu zjistila nějaké nesrovnalosti.

V případě jednoho z úvěrů, kterých se obžaloba týkala, posílala podle soudu firma platby ještě dlouho po ukončení činnosti Unibonu. Další firma ke dni vstupu Unibonu do insolvence už z úvěru podstatnou část uhradila. V případě dalšího, developerského projektu je zase evidentní, že všechny peníze šly do tohoto projektu a nijak nebyly zneužity. To vše podle soudu odporuje tvrzením v obžalobě.

„Je to po právu a spravedlivé. To, co jsem očekával, co se celou dobu procesu v podstatě prokazovalo, tak bylo, že obžaloba jako taková je smyšlená věc, která se nezakládá na skutečnosti,“ komentoval rozsudek Hradil.

Rozsudek není pravomocný

Rozsudek není pravomocný. Zátorský i Hradil se sice odvolání vzdali, ale Rusňák se z dnešního vyhlášení pro nemoc omluvil a státní zástupce si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

 Záložně Unibon odebrala Česká národní banka licenci v roce 2012. Fond pojištění vkladů později vyplatil klientům záložny více než 1,8 miliardy korun. Škoda přes 120 milionů, jíž se obžaloba týkala, představuje pouze nezaplacenou jistinu a podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové jde jen o zlomek skutečných škod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 9 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...