Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh neuspěl u Ústavního soudu se stížností na překročení maximální délky vazby, což jsou tři roky. Soud připomněl, že nelze sčítat vazbu ve dvou kauzách. Zadeh figuruje v kauze ovlivňování svědků a čelí také obžalobě z daňových podvodů.
Podnikatel Zadeh neuspěl s ústavní stížností na překročení maximální délky vazby
Ústavních stížností už Zadeh podal několik, zatím bez úspěchu. Soud je dosud odmítal neveřejně, tentokrát však svolal veřejné vyhlášení nálezu, což znamená, že stížnost věcně řešil. Podnikatel teď poukazoval na údajné porušení řady svých základních práv, většina argumentů v obsáhlém podnětu se týkala procesních otázek.
„Nejpodstatnější spočíval v tvrzení, že v jednom z usnesení nebyl dodržen požadavek na výslovný výrok o ponechání obviněného ve vazbě,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Podle ústavních soudců však nedošlo k porušení základních práv, soudy se totiž dostatečně zabývaly tím, zda důvody vazby dál trvají.
Podle Zadehova obhájce Romana Jelínka se Ústavní soud nevypořádal se všemi argumenty stížnosti. Počítá s tím, že se jeho klient obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Podnikatel neuspěl ani s tvrzením o překročení maximální délky vazby, což jsou u závažných trestných činů tři roky. Podle Ústavního soudu totiž nelze sčítat vazbu ve dvou kauzách. Kvůli obvinění z krácení daní při dovozu pohonných hmot v ní strávil Zadeh téměř dva roky. Dostal se z ní na kauci 150 milionů korun.
V prosinci 2016 ale putoval do Vazební věznice Brno znovu, a to kvůli údajnému ovlivňování svědků. Zadeh opakovaně usiloval o propuštění. To naposledy loni na podzim zamítl Městský soud v Brně i krajský soud s tím, že po propuštění na svobodu by se obžalovaný mohl skrývat, prchnout z Česka nebo opakovat trestnou činnost.