Nejvyšší soud odmítl dovolání dvou mužů odsouzených k podmíněným trestům za umístění protiromských nápisů u památníku v Letech. ČT to zjistila z databáze soudu. Okresní soud původně odsoudil Matouše Bulíře a Pavla Kozáka za trestný čin popírání a schvalování genocidy, krajský soud ale čin následně přehodnotil na výtržnictví a tresty jim zmírnil. Tento verdikt nyní platí – trest sedmi a pěti měsíců vězení podmíněně odložených na zkušební dobu jednoho a půl roku.
„Podle § 265i odstavce 1 písmene b) trestního řádu se dovolání obviněných M. B. a P. K. odmítají,“ stojí v rozhodnutí, které ČT zjistila v databázi Nejvyššího soudu. Podle něj muži nepodali dovolání ze zákonných důvodů.
Oba muži umístili podle obžaloby v květnu roku 2018 na informační cedule v areálu památníku v Letech u Písku nápis, který v zásadě tvrdil, že žádný Rom nepracuje. „Památník věnovaný posledním pracujícím Romům na území České republiky,“ zněl jeden z textů, který se na místě objevil.
K akci se následně na svém webu přihlásilo nacionalistické hnutí První republika, ve kterém Bulíř i Kozák působili. Anonymizovaný rozsudek, který má ČT k dispozici, mimo jiné uvádí, že jeden z obžalovaných ještě pár měsíců před činem pracoval pro vězeňskou službu.
Odvolací soud tresty zmírnil
Okresní soud v Písku nejprve loni v říjnu uznal oba muže vinnými z trestného činu popírání a schvalování genocidy a vyměřil jim roční a osmiměsíční podmínku. S tím ale ani jeden z mužů nesouhlasil, oba se proto odvolali. Táborská pobočka českobudějovického krajského soudu jim letos v únoru částečně vyhověla, když soudce Zdeněk Pořízek jejich případ překvalifikoval na výtržnictví.
Podle něj je nezpochybnitelné, že oba muži nápisy na pietní místo v Letech umístili, schvalování genocidy se ale svým činem podle soudu nedopustili. Soud jim tak tresty zmírnil na sedm a pět měsíců vězení podmíněně odložených na zkušební dobu jednoho a půl roku.
Krajský soud zároveň ve svém zdůvodnění konstatoval, že texty tohoto typu „představují bohužel nemalou částí majoritní populace přijímaný a vyjadřovaný paušálně negativní postoj vůči tomuto etniku.“
Signál z mobilních telefonů prokázal, že byli na místě činu
Oba muži před soudy svou vinu opakovaně odmítli. Podle krajského soudu je ale usvědčilo několik rozhodujících nepřímých důkazů. Naprosto stěžejní byl pro soud důkaz o signálu z jejich mobilních telefonů, který dokazuje, že se v danou dobu pohybovali na místě činu. Policie může taková data získat, pokud byl telefon v danou chvíli aktivní, tedy pokud byl skrze něj například uskutečněn hovor nebo se připojil do datové sítě.
Podle rozsudku muže usvědčil také kamerový záznam z místa činu, který zachycuje dvě osoby nesoucí cedule. Jedna z nich má přitom na sobě mikinu se znaky hnutí První republika. Stěžejní byla pro soud výpověď soudního znalce, který označil znaky chůze a tělesnou výšku obou obžalovaných za shodné s muži na videu.
Odsouzení muži jsou podle Národní centrály proti organizovanému zločinu hlavními představiteli hnutí První republika. To je typické výrazným důrazem na českou etnicitu – Romové podle hnutí nejsou vnímáni jako součást českého národa. Soudy také označily výpověď obou obžalovaných za nevěrohodnou.
Táborem v Letech u Písku podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo celkem asi šest set romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
