Prackovická estakáda na dálnici D8 je zpola uzavřena. Auta jezdí pouze po jedné polovině, v každém směru mají k dispozici jenom jeden pruh. Ředitelství silnic a dálnic vysvětluje uzavírku tím, že je třeba most po dvou a půl letech provozu opravit. Prackovická estakáda je od počátku bolavým místem D8 v Českém středohoří, krátce před otevřením se musela přestavět kvůli pohybům podloží.
Při zahájení prací na estakádě ujistil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl, že „vyplývají z plánu údržby a oprav, není to žádná mimořádná operace“. Již z toho, že při příležitosti začátku opravy mostu svolali silničáři tiskovou konferenci, ale vyplývá, že o zcela standardní akci nejde ani z jejich pohledu.
Řidiče může zarazit především to, že je do jednoho pruhu v každém směru zúžen úsek, ve kterém bylo podobné omezení i v minulých třech letech. Tentokrát má uzavírka jedné poloviny Prackovické estakády trvat čtyři měsíce, skončí v polovině listopadu. Jde o místo proslulé tím, že se krátce před zprovozněním dálnice přes České středohoří ukázalo, že je podloží pod mostem nestabilní a bylo nutné stavbu na poslední chvíli upravit.
Zpevňování tělesa dálnice dokončilo ŘSD loni. Nyní jde podle silničářů o opravu samotné konstrukce. „V současné době nemonitorujeme žádné pohyby, proto můžeme začít s údržbou,“ uvedl František Zuckerstein z ŘSD. Most potřebuje takzvané rektifikační úpravy, které sníží napětí v konstrukci. „Došlo k deformaci nosné konstrukce. Nosná konstrukce se mírně ohnula díky deformacím v podloží,“ upřesnil František Zuckerstein.
Zásah potřebuje jižní část mostu, pod kterou se začal hýbat svah již během stavby. Konstrukci je třeba zhruba o šest centimetrů přizvednout, upravit ložiska, na kterých leží, a most zase vrátit. „Je to jako hever u auta, ale s mnohonásobně větší silou,“ poznamenal Zuckerstein. Po vyrovnání konstrukce bude ještě nutné vyměnit dilatační závěry. Během oprav mostu chtějí silničáři také provést údržbu tunelů.
Sesuvy, soudy, peníze. Dnes je ale D8 jednou z mála dokončených dálnic
Nestabilní podloží na zvolené trase dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi se při stavbě dálnice D8 projevilo opakovaně. Nejvážnější následky měl sesuv svahu po přívalových deštích v červnu 2013, kdy pod masou půdy skončilo asi 200 metrů téměř dokončeného dálničního tělesa.
Krátce před zprovozněním na podzim 2016 potom ŘSD připustilo, že je problém i s Prackovickou estakádou. Aby vůbec bylo možné dálnici otevřít, nechali silničáři most zabezpečit, k čemuž bylo nutné částečně odstranit již dokončenou vozovku. Přesto se podařilo v polovině prosince 2016 pustit na dálnici přes středohoří první auta. Opakovaně se ale museli řidiči sjíždět do jedné poloviny mostu, zatímco pod ním pokračovalo zpevňování svahu piloty a vysokotlakou injektáží betonu. Práce skončily loni v prosinci. Podle Jana Rýdla stály více než 200 milionů korun.
Dálnice D8 je jednou z mála dálnic, po kterých se jezdí v celé délce. Bylo k tomu ale potřeba více než třicet let. Po úvodním úseku spojujícím Ústí nad Labem s Teplicemi se v 90. letech dálnice postupně dostala od Prahy k Lovosicím, v dalším desetiletí následovala dostavba od Ústí nad Labem přes Krušné hory na hranice s Německem. I ona vyvolala dlouhé spory, ale ty byly téměř nicotné ve srovnání s bojem o úsek přes České středohoří. Práce začaly až v roce 2008, kvůli pokračujícím soudním sporům, nedostatku peněz v době krize i sesuvům ale zabraly ještě dalších osm let.
