Před Národním památníkem na Vítkově se sešli nejvyšší představitelé státu a armády, aby si připomněli, že před 74 lety skončila druhá světová válka v Evropě. Věnce položili prezident Zeman, premiér Babiš i předsedové obou komor parlamentu. Výročí konce války si lidé připomínají i na dalších místech v Praze i v celé republice.
Pieta na Vítkově připomněla konec druhé světové války. Boje v Evropě skončily před 74 lety
UDÁLOSTI: Česko i celá Evropa oslavily Den vítězství, připomněly si 60 milionů obětí války (zdroj: ČT24)
Na Vítkově se sešli nejvyšší ústavní činitelé a další vrcholní politici včetně prezidenta Miloše Zemana, předsedů Senátu Jaroslava Kubery a Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, premiéra Andreje Babiše, ministra obrany Lubomíra Metnara nebo pražského primátora Zdeňka Hřiba, ale také váleční veteráni či zástupci zahraničních armád. Po průletu gripenů a státní hymně položili věnce.
„Vzdáváme hold a úctu všem našim vojákům, legionářům, kteří bojovali za svobodu naší země,“ řekl Babiš novinářům. Konec války je podle něj důležité připomínat mladší generaci. Na tom se shodl s Metnarem. „Desítky milionů padlých, tato situace už nikdy nesmí nastat,“ řekl ministr.
Oba byli rádi za přítomnost válečných veteránů, podle Metnara je významným připomenutím těchto dnů a jejich zásluh. „Je důležité pro nás slyšet, jak to bylo,“ řekl k účasti veteránů premiér.
Pietní akt na Vítkově
Po aktu následovala minuta ticha za všechny, kteří položili životy za svobodu a samostatnost republiky. Zazněly rovněž salvy vypálené čestnou stráží.
Vojenskou přehlídku, která vzpomínkové akci předcházela, letos vykonal Metnar s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou. Prezident se stejně jako před rokem na Vítkově zdržel krátce, pozdravil přítomné vojáky, poklonil se padlým u památníku a také s přítomnými držel minutu ticha.
Pietní akt v Den vítězství je také jednou ze dvou příležitostí, kdy vojáci vynášejí historické prapory. „Vynášejí se 8. května a 28. října, vždy jsou tam zastoupeny prapory prvního československého odboje, tedy legionářských jednotek z Ruska, Itálie a Francie, většinou také prapory meziválečné československé armády, kde jsou zastoupeny i útvary, které se v roce 1939 postavily na odpor německé okupaci. A samozřejmě prapory druhého československého odboje, ať už z Francie, Velké Británie, středního východu, Sovětského svazu,“ shrnul Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.
Brno si připomnělo konec války u Kounicových kolejí
Na výročí konce války lidé vzpomněli také například na pražském Klárově u pomníku obětí domácího odboje proti nacistické okupaci nebo na Vítězném náměstí. V Brně položila asi stovka lidí květiny na místo někdejšího popraviště v areálu Kounicových kolejí. V budově byla za války věznice, kde probíhaly veřejné popravy českých antifašistů hojně navštěvované brněnskými Němci.
Podle různých pramenů zahynulo v areálu Kounicových kolejí 800 až 1300 lidí, další byli odvlečeni do koncentračních táborů. „Tyto koleje se však staly symbolem smutku, bezpráví, bolesti a smrti,“ řekla letos primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila nutnost připomínat historické události, myslet na oběti nacistické totality a dále bojovat proti násilí a za svobodu.
Pietní místo u Kounicových kolejí
V Brně připomněl konec války ještě odpolední pietní akt na Moravském náměstí. Oběti války si Den vítězství připomínají i v dalších městech, například v Liberci, kde ráno zástupci města uctili památku padlých na vojenském hřbitově v Ruprechticích. Do Velichovek zase přijel konvoj americké historické techniky na připomínku toho, že právě zde zpravili 8. května 1945 Američané maršála Schörnera o německé kapitulaci.
U příležitosti státního svátku si dnes lidé mohli prohlédnout některé státní budovy. Zavítat mohli do malostranských budov Poslanecké sněmovny a Senátu nebo do Černínského paláce na Hradčanech, kde sídlí ministerstvo zahraničí. V Lichtenštejnském paláci na Kampě, který slouží vládě, si mohli prohlédnout výstavu protokolárních darů, které premiér Babiš dostal na zahraničních cestách.