Olomoucká fakultní nemocnice se stala celorepublikovým centrem telemedicíny. Patřičnou smlouvu s ministerstvem podepsalo nemocniční vedení, pro zařízení jde nicméně jen o upevnění pozic; v Olomouci totiž už mají s využíváním informačních a komunikačních technologií pro poskytování zdravotních služeb na dálku mnohaleté zkušenosti. Čas se daří ušetřit lékařům i pacientům. Ministerstvo potom nechce u podpory medicíny skončit, nýbrž začít – slibuje celkovou elektronizaci zdravotnictví.
Olomouc je centrem české telemedicíny. Začíná tak velká elektronizace celého zdravotnictví
7 minut
UDÁLOSTI: Centrem telemedicíny v Česku se stala olomoucká fakultní nemocnice
Telemedicína podle dosavadních zkušeností představuje významné usadnění života pro chronicky nemocné pacienty i lékaře. Kontrola v nemocnici je nutná jednou za rok, tedy dvanáctkrát méně často než obvyklé každoměsíční kontroly.
Pacient si ovšem musí alespoň trochu rozumět s moderní technikou – je potřeba každé ráno změřit si například krevní tlak nebo průtočnost krve a údaje lékařům zaslat.
„Pacient dostává váhu, tlakoměr, oxymetr a tyto tři hodnoty nám každý den zasílá. Plus doplnění o tom, jak se cítí a kolik toho vypil,“ shrnul klinický specialista z Fakultní nemocnice Olomouc Michal Štýbnar. Lékaři se pacientovi telefonicky ozvou, když se jim některé číslo nelíbí.
Například pětašedesátiletý Miroslav Čada, který před třemi lety dostal kardiostimulátor, si takový život nemůže vynachválit. Může se nerušeně věnovat rekonstrukci vinného sklípku u Kyjova a lékařům místo každoměsíčních několikahodinových návštěv němocnice věnuje jen pár minut denně. „Řekli mi, jestli bych pro ně nechtěl vysílat, že je to novinka. Dali mně věci na vysílání a já jsem za to velice rád,“ podotkl Miroslav Čada.
U jiných pacientů by zase dálkové spojení s lékaři mělo zabránit komplikacím, které hrozí při chronických nemocech. Například lidé, kteří trpí cukrovkou a ischemickou chorobou srdeční, mohou dostat pod kůži čip, který by měl lékařům pomoci předcházet anginózním záchvatům či infarktům.
„Obrovský potenciál“
„Potenciál pro klinickou telemedicínu je opravdu obrovský, protože když si uvědomíme, že v ČR máme milion pacientů s cukrovkou, zhruba 2,5 milionu pacientů s vysokým krevním tlakem a zhruba milion pacientů, kteří mají koronární aterosklerózu, tak je to obrovský počet. Ve finále to jistě rezultuje statisíce až milion pacientů, kteří by mohli dlouhodobě profitovat z klinicky orientované telemedicíny,“ očekává ředitel Národního telemedicínského centra při Fakultní nemocnici Olomouc Miloš Táborský.
Olomoucké kompetenční centrum pro eHealth bude mít na starost hodnocení bezpečnosti i dopadu telemedicíny a elektronického zdravotnictví například na počet hospitalizací a návštěv ambulancí i ekonomické přínosy a studie proveditelnosti.
Zákon o elektronizaci a jednání s pojišťovnami
Telemedicína, jejímž centrem se nyní Olomouc stala, by měla být prologem rozsáhlé elektronizace zdravotnictví, plánuje ministr Adam Vojtěch (za ANO). Jeho úřad pro to chystá nový zákon. „Musíme jednat o tom, abychom nastavili standardní úhradu z veřejného zdravotního pojištění, protože to je jediná možnost, jak to rozšířit plošně,“ poznamenal Vojtěch při podpisu dohody s olomouckou nemocnicí o zajišťování telemedicíny.
Součástí elektronizace zdravotnictví by měl být také lékový záznam, který by zabránil nevhodným kombinacím užívaných přípravků. Elektronická a on-line dostupná má být i zdravotnická dokumentace. Ministerstvo slibuje i Národní zdravotnický informační portál, kde bude možné najít informace o očkování a preventivních prohlídkách i odkaz, kam se obrátit v případě nespokojenosti s některým zdravotnickým zařízením.
Medicína na dálku v praxi: internetové poradny fungují i bez ministerstva
Medicína na dálku ale není jen futuristickou vizí, která zaznívá z ministerstva zdravotnictví. Konzultace s lékaři po telefonu nebo přes Internet jsou pro mnoho lidí běžné a v poslední době se k nim uchylují stále častěji – byť lékařská rada on-line není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Platí se desítky až stovky korun za jednu odpověď. Některé firmy ale takovou službu dokonce začaly nabízet jako benefit pro zaměstnance.
„Poradna je expanze toho, co dělám i za normálních okolností. Obracejí se na mě rodiče malých dětí, zejména novorozenců, aby se zeptali na nejčastější obtíže, které je trápí,“ popsal smysl internetové poradny neonatolog Jiří Náhlovský. Lékaři v on-line poradně také fungují jako rozcestník – komu nestačí jednoduchá rada, doporučí konkrétního specialistu.
Telefonickou radu potom nabízí i většina zdravotních pojišťoven. Platí se pouze cena za hovor. Podle kardioložky Reginy Herčíkové, která pacientům radí po telefonu na lince Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, telefonují především senioři a matky s malými dětmi. „Často se ptají na lékové interakce,“ nastínila.
Na lékaře na telefonu spoléhají hlavně lidé z okrajových regionů Česka. Vzhledem k horší dostupnosti lékařů je to pro ně občas nejsnazší možnost.
