Poslední hodiny roku 2019 patří na řadě míst v Česku přípravám oslav příchodu roku nového. Většina měst chystá novoroční ohňostroj. Některá od něj ale po stížnostech obyvatel a ochránců přírody upustila. To je případ Prahy, která oficiálně přivítá první den roku 2020 nikoli ohňostrojem, ale takzvaným videomappingem na budově Národního muzea.
Ohňostroje na ústupu. Přibývají kvůli nim požáry, národní parky je zakázaly, Praha či Brno volí video
Třeba ve Znojmě je ohňostroj objednaný městem ten jediný, který lidé v poslední večer roku 2019 uvidí. Pro jakékoliv další pyroakce platí zákaz. „Mám zadání na dětský ohňostroj. Tak většinou vybírám písničky z večerníčků a letos mi žena vybrala S čerty nejsou žerty. Nechal jsem si tu hudbu nahrát od cimbálovky,“ uvedl ohňostrůjce David Kubík. Efekty budou létat až do výšky sto padesáti metrů.
Právě silvestrovská noc je nejvíc stresující pro zvířata, která mají mnohem citlivější smysly než lidé. Už třetím rokem proto platí zákaz používání ohňostrojů a zábavní pyrotechniky v národních parcích. Před riziky varují zoologické zahrady i útulky.
V pražském útulku měli před silvestrovskou nocí v útulku devadesát zvířat. Po silvestrovských oslavách očekávají, že jich další desítky přibudou. „Je to nejhorší období v roce, protože petardy způsobí hrůzu u zvířat a ta utíkají,“ uvedl vedoucí pražského útulku pro opuštěná zvířata Václav Steinbauer. Chystají se proto na mimořádné nasazení. V terénu budou minimálně dvě auta, která za silvestrovskou noc ujedou v Praze až 300 kilometrů.
Také počet požárů způsobených zábavní pyrotechnikou v posledních letech roste. Škody se pohybují v řádech milionů korun. Nejčastěji hoří travní porosty, kontejnery s odpady, okrasné keře nebo věci na balkonech. V poslední době dochází i k zapálení odstavených aut a objevují se i případy vyhořelých bytů, do kterých vlétly zapálené světlice.
Přestože novoroční oslavy ještě nezačaly, hasiči už zasahovali u prvních požárů i zranění, která způsobila pyrotechnika. Zřejmě nejvážnější případ je z Karlovarského kraje. Okolnosti tohoto neštěstí policisté ještě vyšetřují. Dvaadvacetiletému muži exploze utrhla přední část ruky. Petarda zřejmě bouchla mnohem později, než čekal.
„V případě, že ji někdo vezme do ruky, hrozí právě to, že dojde k nečekané explozi a ta může způsobit i takto rozsáhlá zranění,“ uvedl mluvčí hasičů Karlovarského kraje Martin Kasal. Příčinou může být i vlhká pyrotechnika.
Prodejci proto nesmí pyrotechniku vystavovat venku. Jenže někteří to běžně dělají. Také pyrotechniku bez českého návodu k použití nikdo nesmí prodávat. Nedostatečné informace o správném použití jsou častou příčinou požárů.
Místo jisker video
V Praze se rozhodli místo oficiálního ohňostroje letos přivítat nový rok videomappingem. „Čeká nás piplačka, musí sedět okna, musí sedět sloupy a to je potom úkol pro techniky, kteří musí každý bod vzít a napasovat ho na budovu. Ze spleti čar ve výsledku vznikne přesný obrys budovy,“ vysvětlil režisér vidomappingu Rudolf Střítecký.
Desetiminutovou sekvenci budou 1. ledna večer od čtvrt na sedm pouštět s hodinovým odstupem třikrát. Rozdělená je do sedmi kapitol. Podklady pro jednu z nich vytvořili žáci pražských základních škol. „Děti se pustily do toho, jak si ony představují svoji Prahu. Proto se mapping jmenuje My Praha a to poselství je, že děti jsou naše budoucnost,“ řekla spoluautorka scénáře videomappingu Lenka Střítecká.
Na ohňostroj v Praze vybrali čtvrt milionu
Vedle videomappingu ale bude v hlavním městě na Nový rok i ohňostroj. Z iniciativy spolku Ohňostroj pro Prahu se na něj složili dárci. Stát bude čtvrt milionu, zhruba osminu ceny toho posledního oficiálního. „Bude samozřejmě menší, ale nebude to takový razantní rozdíl. Téma je Praha božská, takže vzpomeneme třeba i na Karla Gotta,“ prozradil předseda spolku Ohňostroj pro Prahu Jan Šaršoun.
Pyrotechnika se bude odpalovat z Bastionu. „Je to ideální místo, protože tu jsou v okolí skvělé pozorovací plochy, třeba kongresové centrum, anebo druhé, které můžeme doporučit, Vyšehrad,“ uvedl ohňostrůjce Makalu Fireworks Martin Peter.
Jen u kongresového centra očekávají pořadatelé až několikatisícovou účast lidí, kteří se na ohňostroj přijdou podívat. Patnáct minut před začátkem, tedy asi ve tři čtvrtě na šest, zavře policie lávku přes magistrálu. Bojí se totiž, že by nápor všech nemusela unést.
Podobně jako Praha zrušily oficiální ohňostroje také Brno, Pardubice, Karlovy Vary nebo Liberec. Většina krajských měst ale tradici drží.
K oslavám bez pyrotechniky vyzvaly i zoologické zahrady
K omezení petard a ohňostrojů vyzývají také zoologické zahrady. Například podle pražské zoo bývají velmi citliví lední medvědi. Zvířata mají až padesátkrát lepší sluch než člověk, a proto snášejí bouchání petard hůře. Podle kurátora savců v pražské zoo Pavla Brandla hrozí, že se splaší a při nárazech si ublíží.
Nejvíc jsou ohrožena mláďata. „Budu s napětím sledovat, jak dopadne mládě, kterému nejsou ani dva týdny. Je to noční poloopice, které se orientuje zvukem a je hodně citlivá na hluk,“ uvedl.
„Je to pro zvířata velký stres, máme preparáty, kterými se snažíme ten stres snížit,“ dodal veterinář pražské zoo Marek Chyba.
To byl také důvod, proč zakázali pyrotechniku v Národních parcích. Podle správců se situace poslední dva roky zlepšuje. „Je to kratší dobu, začalo to třeba 15 minut před půlnocí a ještě 15 minut po půlnoci bylo mnohem klidněji. Ani intenzita nebyla taková, tak doufám, že lidé pochopili, že pyrotechnika do Národních parků nepatří,“ řekl mluvčí KRNAPu Radek Drahný.
Zákaz používání pyrotechniky se naopak netýká například největších krkonošských lyžařských středisek, Harrachova, Špindlerova Mlýna nebo Pece pod Sněžkou. O výjimku letos nepožádaly ani jediné dvě obce, které v krkonošském národním parku leží, Strážné a Malá Úpa.
„Jsme velmi příjemně překvapeni tím, kolik obcí nás spíš podporuje v tom, aby ty oslavy byly klidnější,“ řekl mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. V Česku jsou čtyři národní parky, největší Šumava, nejmladší České Švýcarsko. Na dodržování zákazu tam budou dohlížet správci parků i policisté.