Odpůrci povinného očkování vyšli v Praze na protestní pochod

Demonstranti se odpoledne vydali z pražského Václavského náměstí na protest proti povinnému očkování proti covidu-19. Po vládě chtěli zrušení vyhlášky o povinné vakcinaci pro vybrané profese a lidi nad šedesát let, kritizovali ale třeba i nošení roušek. Policie nezaznamenala žádné narušení veřejného pořádku.

Demonstranti se sešli na Václavském náměstí ve 14:00, před začátkem pochodu kritizovali účinnost vakcín, očkování dětí či nošení roušek. Akci svolala iniciativa Chcípl PES. Podle odhadu policie jich na počátku akce bylo na tři tisíce, postupně se přidávali další a na pochod městem se kolem 15:30 vydalo asi tři a půl tisíce lidí, řekl policejní mluvčí Jan Rybanský.

Demonstrující se státními vlajkami a transparenty zaplnili kolem 14:00 prostor před sochou svatého Václava až k ústí Opletalovy ulice a rovněž stáli na přilehlé vozovce. Z Václavského náměstí se vydali přes Můstek a Revoluční ulici k sídlu vlády ve Strakově akademii, odkud směřovali na Hradčanské náměstí, kde kolem 18:00 pochod zpěvem státní hymny ukončili. Organizátoři zároveň oznámili, že do konce ledna se uskuteční ještě další podobné demonstrace. Po celou dobu na akci dohlíželi policisté, kteří na trase pochodu zastavovali i dopravu.

Protesty se konaly už v sobotu v dalších městech po celé zemi. Zřejmě nejvíc lidí se sešlo v Brně.

Protestovaly deklarace lékařů nebo právníků

V Praze mezi řečníky vystoupil například lékař a člen paralelní lékařské komory Miroslav Havrda. „Čeho bychom se báli? Ničeho. Nejhorší je smrt z vyděšení. Chováme se slušně a žijeme svobodně,“ řekl. O zdraví obyvatel podle něj dnes rozhodují lidé, kteří s pacienty nikdy nepracovali, jmenoval laboratorní vědce, biochemiky nebo statistiky.

Akce se zúčastnili také zástupci deklarací lékařů, sester, právníků, studentů, členů Integrovaného záchranného systému (IZS), policie či armády. Vakcíny podle signatářů deklarací nefungují a způsobují nevratné vedlejší účinky. Zrušit by se podle nich mělo očkování malých dětí. Nelíbí se jim ani povinné nošení respirátorů, kritizovali také informování veřejnosti o očkování. Deklarace zmíněných profesních skupin, které nejsou právně závazné podle petičního zákona, na internetu podepsalo přes 82 tisíc lidí. Tisíce signatářů uvedly, že pracují v těchto oborech. 

Na pódiu vystoupili například zástupci zdravotních sester, hasičů nebo policistů a vojáků. Dobrovolný hasič Tomáš Janda řekl, že očkování nebrání přenosu. „Většina národa si nechává svobodu brát bez jakéhokoliv odporu. Chci dál svobodně žít a být dobrovolným hasičem,“ řekl.

Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací. Jako politické hnutí Otevřeme Česko –⁠ Chcípl PES poté kandidovala ve sněmovních volbách, ve kterých hnutí získalo 0,4 procenta hlasů. Po volbách se na jejích akcích začaly podílet desítky drobných uskupení a stran, které sdílí kritický pohled na kroky vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 43 mminutami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 54 mminutami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 4 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 7 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 8 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 8 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 9 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...