Odkládané hlasování o daních: vláda chce řečnění utnout, opozice hrozí ústavní stížností

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Předčasné ukončení sněmovní debaty o daňovém balíčku ostře kritizuje část opozice
Zdroj: ČT24

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Poslanci se sešli ke dvěma mimořádným schůzím. Ta první, kterou vyvolala opoziční ODS, začala v 9 hodin. Opozice na ní chtěla jednat pouze o zvýšení rodičovské odděleně od vládního daňového balíčku. Chtěla zároveň prosadit i změny v návrhu na růst rodičovské – například rozšíření okruhu rodin, které by na něj měly nárok. 

K hlasování se však poslanci během hodiny a půl určené na tuto 37. mimořádnou schůzi nedostali. Vláda chce totiž před zvýšením rodičovské schválit daňové změny. Většinu času tak hovořila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která dlouze komentovala poslanecké úpravy. Vyjádřila se například k návrhům ODS a SPD na rozšíření okruhu rodin, kterým má být vyšší příspěvek přiznán, na všechny s dětmi do čtyř let. 

„V pravicových stranách se náhle probudilo sociální cítění, kterému nevěřím,“ uvedla. Poukázala také na to, že takový návrh prosazovala sama, ale „ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje“. Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, byť nedokonalý.

Kdo obstruuje

Ministryně Maláčová hovořila k poslancům asi tři čtvrtě hodiny, tedy polovinu času vyhrazeného pro schůzi svolanou opozicí. Před přerušením schůze – které bylo nutné vzhledem k tomu, že v 10:30 musela začít jiná – se opoziční a koaliční poslanci přeli o to, kdo obstruuje.

„Svým chováním a v praxi i hlasováním část sociální demokracie, ANO a komunisté jasně prokázali, že zradili mladé rodiny,“ řekl předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle předsedy SPD Tomia Okamury „paní ministryně Maláčová schválně mluvila tak dlouho, abychom nemohli hlasovat“. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potom hovořila „o obstrukci vládní koalice“.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček to odmítl. „Sociální demokracie prosadila do programového prohlášení zvýšení rodičovského příspěvku, nikoho z vás to nenapadlo,“ řekl do opozičních řad. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik potom promluvil naopak o opozičních obstrukcích. „Paní ministryně mluvila sotva hodinu. (…) My si nepamatujeme snad uplynulé týdny, kdy se tady hodiny a hodiny mluvilo opakovaně o tomtéž a naprosto se odmítalo, že jde o obstrukci?“ podotkl.

Maláčové se zastala také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Opozici připomněla, že o vládním daňovém balíčku poslanci debatují už více než 22 hodin a už dávno mohli schválit daňovou předlohu i rodičovskou. Připomněla, že zvýšení rodičovské je návrh samotné Maláčové. Sama Jana Maláčová uvedla, že pouze „velmi detailně vysvětlila stanovisko ke všem pozměňovacím návrhům“.

Kvůli pevnému zařazení hlasování hrozí opozice Ústavním soudem

Na návrh předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky přerušila sněmovna před půl jedenáctou mimořádnou schůzi svolanou opozicí do doby, než skončí druhá mimořádná schůze svolaná koalicí. Markéta Pekarová Adamová neprosadila, aby „opoziční“ schůze pokračovala bez ohledu na průběh té druhé ještě v pátek od 12 hodin.

Na začátku druhé schůze potom vystoupil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek s návrhem svého hnutí a koaliční ČSSD na pevné zařazení hlasování o daňovém balíčku na středu 6. listopadu. „Schválíme to tak, aby to platnilo od 1. ledna příštího roku, takže nikdo nemusí mít obavu, že by se to nestihlo,“ zdůraznil později Faltýnek. Ministryně financí dodala, že věří, že se balíček stihne schválit „včetně přehlasování senátního veta, včetně podpisu prezidenta“.

Opoziční poslanec Marek Benda (ODS) jako protinávrh k Faltýnkovu požadavku žádal, aby se o pevném zařazení hlasování rozhodovalo až po skončení rozpravy a řekl, že považuje Faltýnkův návrh za rozporný s jednacím řádem sněmovny. Benda však neuspěl, naopak pro pevné zařazení hlasování se našel dostatek hlasů.

„Sněmovna svým hlasováním flagrantně porušila zákon o jednacím řádu. Dokázal bych pochopit, kdyby si sněmovna odhlasovala ukončení diskuse, dokázal bych pochopit, kdyby odhlasovala zkrácení diskuse, nicméně odebrat slovo celé řadě lidí, kteří možná ještě chtějí diskutovat, popřípadě neumožnit předsedům klubů, aby sdělili stanovisko klubů před hlasováním, je rozhodnutí, o kterém budeme velice vážně diskutovat a je docela možné, že se na něm sejdeme u Ústavního soudu,“ pohrozil poté předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný potom uvedl, že se opozice na Ústavní soud opravdu obrátí, pokud se bude o daňovém balíčku hlasovat před ukončením rozpravy. Podobně se vyjádřili i šéf STAN Vít Rakušan a předseda ODS Petr Fiala. Jan Hamáček ale odmítl, že by postup koalice byl protiústavní.

Také Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že byl pro jednání dostatečný prostor. „Navrhovali jsme několikrát, abychom jednali i po 14:00 a opozice to vždy zavetovala,“ upozornil. Podle něj tak poslanci „neměli zájem“ o desítky hodin pro debatu navíc.

Pevně zařazeno bylo ostatně hlasování i v roce 2016, kdy se tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL snažila prosadit zákon o EET. Opozice se obrátila na Ústavní soud, který sice připustil, že předčasné ukončení rozpravy bylo v rozporu s jednacím řádem, ale zákon o EET nezrušil. Soudci poukázali na to, že opozice měla dost prostoru uplatnit své názory.

Čtvrtý pokus o schválení daňového balíčku se proměnil v Kalouskovu one man show

Na programu mimořádné schůze svolané vládními stranami jsou dva body – daňové změny a státní sociální podpora. Byl to již čtvrtý pokus o jejich schválení v tomto pořadí. Vláda chce mít ještě před zvýšením rodičovské zajištěno, že vzrostou i některé odvody, především spotřební daně na líh a tabákové výrobky, zavést zdanění rezerv pojišťoven, ale zvedne se i poplatek za vklad do katastru nemovitostí.

Na začátku pátečního jednání byl do rozpravy přihlášen pouze Miroslav Kalousek, který měl dokončit projev zahájený ve středu. Sice se vzápětí do rozpravy přihlásily další dvě desítky poslanců, ale ke slovu se zatím nedostal žádný z nich. Až do 14 hodin – kdy skončilo okno pro třetí čtení zákonů, takže mimořádná schůze musela být přerušena – Kalousek hovořil o fungování pojišťoven. Především citoval z evropské směrnice Solvency II, která stanovuje požadavky na kapitálovou přiměřenost pojišťoven. Jeho projev trval zhruba tři hodiny a 20 minut.

Vláda zdůvodňuje svůj návrh na zvýšení spotřebních daní snahou ochránit občany před dopady užívání návykových látek. Opozice ji obviňuje, že se snaží pouze získat víc peněz do státního rozpočtu. Debatu prodlužují dlouhé a kritické projevy opozičních poslanců, které vláda obviňuje z obstrukcí. Opozice to ale odmítá s tím, že chce o návrzích důkladně diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 32 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
16:09Aktualizovánopřed 39 mminutami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 4 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 4 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...