Odkládané hlasování o daních: vláda chce řečnění utnout, opozice hrozí ústavní stížností

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Předčasné ukončení sněmovní debaty o daňovém balíčku ostře kritizuje část opozice
Zdroj: ČT24

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Poslanci se sešli ke dvěma mimořádným schůzím. Ta první, kterou vyvolala opoziční ODS, začala v 9 hodin. Opozice na ní chtěla jednat pouze o zvýšení rodičovské odděleně od vládního daňového balíčku. Chtěla zároveň prosadit i změny v návrhu na růst rodičovské – například rozšíření okruhu rodin, které by na něj měly nárok. 

K hlasování se však poslanci během hodiny a půl určené na tuto 37. mimořádnou schůzi nedostali. Vláda chce totiž před zvýšením rodičovské schválit daňové změny. Většinu času tak hovořila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která dlouze komentovala poslanecké úpravy. Vyjádřila se například k návrhům ODS a SPD na rozšíření okruhu rodin, kterým má být vyšší příspěvek přiznán, na všechny s dětmi do čtyř let. 

„V pravicových stranách se náhle probudilo sociální cítění, kterému nevěřím,“ uvedla. Poukázala také na to, že takový návrh prosazovala sama, ale „ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje“. Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, byť nedokonalý.

Kdo obstruuje

Ministryně Maláčová hovořila k poslancům asi tři čtvrtě hodiny, tedy polovinu času vyhrazeného pro schůzi svolanou opozicí. Před přerušením schůze – které bylo nutné vzhledem k tomu, že v 10:30 musela začít jiná – se opoziční a koaliční poslanci přeli o to, kdo obstruuje.

„Svým chováním a v praxi i hlasováním část sociální demokracie, ANO a komunisté jasně prokázali, že zradili mladé rodiny,“ řekl předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle předsedy SPD Tomia Okamury „paní ministryně Maláčová schválně mluvila tak dlouho, abychom nemohli hlasovat“. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potom hovořila „o obstrukci vládní koalice“.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček to odmítl. „Sociální demokracie prosadila do programového prohlášení zvýšení rodičovského příspěvku, nikoho z vás to nenapadlo,“ řekl do opozičních řad. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik potom promluvil naopak o opozičních obstrukcích. „Paní ministryně mluvila sotva hodinu. (…) My si nepamatujeme snad uplynulé týdny, kdy se tady hodiny a hodiny mluvilo opakovaně o tomtéž a naprosto se odmítalo, že jde o obstrukci?“ podotkl.

Maláčové se zastala také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Opozici připomněla, že o vládním daňovém balíčku poslanci debatují už více než 22 hodin a už dávno mohli schválit daňovou předlohu i rodičovskou. Připomněla, že zvýšení rodičovské je návrh samotné Maláčové. Sama Jana Maláčová uvedla, že pouze „velmi detailně vysvětlila stanovisko ke všem pozměňovacím návrhům“.

Kvůli pevnému zařazení hlasování hrozí opozice Ústavním soudem

Na návrh předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky přerušila sněmovna před půl jedenáctou mimořádnou schůzi svolanou opozicí do doby, než skončí druhá mimořádná schůze svolaná koalicí. Markéta Pekarová Adamová neprosadila, aby „opoziční“ schůze pokračovala bez ohledu na průběh té druhé ještě v pátek od 12 hodin.

Na začátku druhé schůze potom vystoupil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek s návrhem svého hnutí a koaliční ČSSD na pevné zařazení hlasování o daňovém balíčku na středu 6. listopadu. „Schválíme to tak, aby to platnilo od 1. ledna příštího roku, takže nikdo nemusí mít obavu, že by se to nestihlo,“ zdůraznil později Faltýnek. Ministryně financí dodala, že věří, že se balíček stihne schválit „včetně přehlasování senátního veta, včetně podpisu prezidenta“.

Opoziční poslanec Marek Benda (ODS) jako protinávrh k Faltýnkovu požadavku žádal, aby se o pevném zařazení hlasování rozhodovalo až po skončení rozpravy a řekl, že považuje Faltýnkův návrh za rozporný s jednacím řádem sněmovny. Benda však neuspěl, naopak pro pevné zařazení hlasování se našel dostatek hlasů.

„Sněmovna svým hlasováním flagrantně porušila zákon o jednacím řádu. Dokázal bych pochopit, kdyby si sněmovna odhlasovala ukončení diskuse, dokázal bych pochopit, kdyby odhlasovala zkrácení diskuse, nicméně odebrat slovo celé řadě lidí, kteří možná ještě chtějí diskutovat, popřípadě neumožnit předsedům klubů, aby sdělili stanovisko klubů před hlasováním, je rozhodnutí, o kterém budeme velice vážně diskutovat a je docela možné, že se na něm sejdeme u Ústavního soudu,“ pohrozil poté předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný potom uvedl, že se opozice na Ústavní soud opravdu obrátí, pokud se bude o daňovém balíčku hlasovat před ukončením rozpravy. Podobně se vyjádřili i šéf STAN Vít Rakušan a předseda ODS Petr Fiala. Jan Hamáček ale odmítl, že by postup koalice byl protiústavní.

Také Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že byl pro jednání dostatečný prostor. „Navrhovali jsme několikrát, abychom jednali i po 14:00 a opozice to vždy zavetovala,“ upozornil. Podle něj tak poslanci „neměli zájem“ o desítky hodin pro debatu navíc.

Pevně zařazeno bylo ostatně hlasování i v roce 2016, kdy se tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL snažila prosadit zákon o EET. Opozice se obrátila na Ústavní soud, který sice připustil, že předčasné ukončení rozpravy bylo v rozporu s jednacím řádem, ale zákon o EET nezrušil. Soudci poukázali na to, že opozice měla dost prostoru uplatnit své názory.

Čtvrtý pokus o schválení daňového balíčku se proměnil v Kalouskovu one man show

Na programu mimořádné schůze svolané vládními stranami jsou dva body – daňové změny a státní sociální podpora. Byl to již čtvrtý pokus o jejich schválení v tomto pořadí. Vláda chce mít ještě před zvýšením rodičovské zajištěno, že vzrostou i některé odvody, především spotřební daně na líh a tabákové výrobky, zavést zdanění rezerv pojišťoven, ale zvedne se i poplatek za vklad do katastru nemovitostí.

Na začátku pátečního jednání byl do rozpravy přihlášen pouze Miroslav Kalousek, který měl dokončit projev zahájený ve středu. Sice se vzápětí do rozpravy přihlásily další dvě desítky poslanců, ale ke slovu se zatím nedostal žádný z nich. Až do 14 hodin – kdy skončilo okno pro třetí čtení zákonů, takže mimořádná schůze musela být přerušena – Kalousek hovořil o fungování pojišťoven. Především citoval z evropské směrnice Solvency II, která stanovuje požadavky na kapitálovou přiměřenost pojišťoven. Jeho projev trval zhruba tři hodiny a 20 minut.

Vláda zdůvodňuje svůj návrh na zvýšení spotřebních daní snahou ochránit občany před dopady užívání návykových látek. Opozice ji obviňuje, že se snaží pouze získat víc peněz do státního rozpočtu. Debatu prodlužují dlouhé a kritické projevy opozičních poslanců, které vláda obviňuje z obstrukcí. Opozice to ale odmítá s tím, že chce o návrzích důkladně diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čerpací stanice v krajích výrazně zlevnily naftu, většinou na vládní maximum

Na čerpacích stanicích v krajích v pátek výrazně zlevnila nafta a na mnohých místech ji prodejci nabízejí za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Za nižší cenu ji prodávají například pumpy, které odebírají paliva od státního podniku Čepro. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr. Dvě malé čerpací stanice na jižní Moravě kvůli vládním cenovým stropům neotevřely.
10:25Aktualizovánopřed 16 mminutami

Zemřela Helena Vovsová, která pomáhala Židům pracujícím pro Heydricha

Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna, dožila se sta let.
před 32 mminutami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 1 hhodinou

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.
12:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Uměle vytvořený problém, říká ke sporu ohledně účasti na summitu NATO Kysela

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Žalobce podal návrh na vzetí do vazby u tří obviněných v podvodu s dotacemi

Pověřený evropský žalobce Radek Mezlík podal návrh na vzetí do vazby u tří obviněných v kauze stamilionových dotací na inovační centrum pro zakládání kancelářských objektů a vědeckých firem, zjistila ČT. V pátek odpoledne o jeho návrhu rozhodne brněnský městský soud. Policie v kauze obvinila sedm lidí a dvě právnické osoby. Mezi stíhanými jsou tři veřejní činitelé.
07:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...