Odkládané hlasování o daních: vláda chce řečnění utnout, opozice hrozí ústavní stížností

Nahrávám video

Vládní poslanci prosadili v Poslanecké sněmovně pevný termín hlasování o daňovém balíčku. Dojít by na ně mělo 6. listopadu v 10 hodin. Opoziční poslanci koalici kritizovali za údajné porušení zákona o jednacím řádu a varovali, že by se mohli obrátit na Ústavní soud. Sněmovna se v pátek sešla postupně ke dvěma mimořádným schůzím, na obou měla řešit zvýšení rodičovské, na jedné i daňový balíček. Po celou dobu druhé, delší schůze, však hovořil opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Poslanci se sešli ke dvěma mimořádným schůzím. Ta první, kterou vyvolala opoziční ODS, začala v 9 hodin. Opozice na ní chtěla jednat pouze o zvýšení rodičovské odděleně od vládního daňového balíčku. Chtěla zároveň prosadit i změny v návrhu na růst rodičovské – například rozšíření okruhu rodin, které by na něj měly nárok. 

K hlasování se však poslanci během hodiny a půl určené na tuto 37. mimořádnou schůzi nedostali. Vláda chce totiž před zvýšením rodičovské schválit daňové změny. Většinu času tak hovořila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která dlouze komentovala poslanecké úpravy. Vyjádřila se například k návrhům ODS a SPD na rozšíření okruhu rodin, kterým má být vyšší příspěvek přiznán, na všechny s dětmi do čtyř let. 

„V pravicových stranách se náhle probudilo sociální cítění, kterému nevěřím,“ uvedla. Poukázala také na to, že takový návrh prosazovala sama, ale „ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje“. Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, byť nedokonalý.

Kdo obstruuje

Ministryně Maláčová hovořila k poslancům asi tři čtvrtě hodiny, tedy polovinu času vyhrazeného pro schůzi svolanou opozicí. Před přerušením schůze – které bylo nutné vzhledem k tomu, že v 10:30 musela začít jiná – se opoziční a koaliční poslanci přeli o to, kdo obstruuje.

„Svým chováním a v praxi i hlasováním část sociální demokracie, ANO a komunisté jasně prokázali, že zradili mladé rodiny,“ řekl předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle předsedy SPD Tomia Okamury „paní ministryně Maláčová schválně mluvila tak dlouho, abychom nemohli hlasovat“. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potom hovořila „o obstrukci vládní koalice“.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček to odmítl. „Sociální demokracie prosadila do programového prohlášení zvýšení rodičovského příspěvku, nikoho z vás to nenapadlo,“ řekl do opozičních řad. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik potom promluvil naopak o opozičních obstrukcích. „Paní ministryně mluvila sotva hodinu. (…) My si nepamatujeme snad uplynulé týdny, kdy se tady hodiny a hodiny mluvilo opakovaně o tomtéž a naprosto se odmítalo, že jde o obstrukci?“ podotkl.

Maláčové se zastala také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Opozici připomněla, že o vládním daňovém balíčku poslanci debatují už více než 22 hodin a už dávno mohli schválit daňovou předlohu i rodičovskou. Připomněla, že zvýšení rodičovské je návrh samotné Maláčové. Sama Jana Maláčová uvedla, že pouze „velmi detailně vysvětlila stanovisko ke všem pozměňovacím návrhům“.

Kvůli pevnému zařazení hlasování hrozí opozice Ústavním soudem

Na návrh předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky přerušila sněmovna před půl jedenáctou mimořádnou schůzi svolanou opozicí do doby, než skončí druhá mimořádná schůze svolaná koalicí. Markéta Pekarová Adamová neprosadila, aby „opoziční“ schůze pokračovala bez ohledu na průběh té druhé ještě v pátek od 12 hodin.

Na začátku druhé schůze potom vystoupil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek s návrhem svého hnutí a koaliční ČSSD na pevné zařazení hlasování o daňovém balíčku na středu 6. listopadu. „Schválíme to tak, aby to platnilo od 1. ledna příštího roku, takže nikdo nemusí mít obavu, že by se to nestihlo,“ zdůraznil později Faltýnek. Ministryně financí dodala, že věří, že se balíček stihne schválit „včetně přehlasování senátního veta, včetně podpisu prezidenta“.

Opoziční poslanec Marek Benda (ODS) jako protinávrh k Faltýnkovu požadavku žádal, aby se o pevném zařazení hlasování rozhodovalo až po skončení rozpravy a řekl, že považuje Faltýnkův návrh za rozporný s jednacím řádem sněmovny. Benda však neuspěl, naopak pro pevné zařazení hlasování se našel dostatek hlasů.

„Sněmovna svým hlasováním flagrantně porušila zákon o jednacím řádu. Dokázal bych pochopit, kdyby si sněmovna odhlasovala ukončení diskuse, dokázal bych pochopit, kdyby odhlasovala zkrácení diskuse, nicméně odebrat slovo celé řadě lidí, kteří možná ještě chtějí diskutovat, popřípadě neumožnit předsedům klubů, aby sdělili stanovisko klubů před hlasováním, je rozhodnutí, o kterém budeme velice vážně diskutovat a je docela možné, že se na něm sejdeme u Ústavního soudu,“ pohrozil poté předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný potom uvedl, že se opozice na Ústavní soud opravdu obrátí, pokud se bude o daňovém balíčku hlasovat před ukončením rozpravy. Podobně se vyjádřili i šéf STAN Vít Rakušan a předseda ODS Petr Fiala. Jan Hamáček ale odmítl, že by postup koalice byl protiústavní.

Také Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že byl pro jednání dostatečný prostor. „Navrhovali jsme několikrát, abychom jednali i po 14:00 a opozice to vždy zavetovala,“ upozornil. Podle něj tak poslanci „neměli zájem“ o desítky hodin pro debatu navíc.

Pevně zařazeno bylo ostatně hlasování i v roce 2016, kdy se tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL snažila prosadit zákon o EET. Opozice se obrátila na Ústavní soud, který sice připustil, že předčasné ukončení rozpravy bylo v rozporu s jednacím řádem, ale zákon o EET nezrušil. Soudci poukázali na to, že opozice měla dost prostoru uplatnit své názory.

Čtvrtý pokus o schválení daňového balíčku se proměnil v Kalouskovu one man show

Na programu mimořádné schůze svolané vládními stranami jsou dva body – daňové změny a státní sociální podpora. Byl to již čtvrtý pokus o jejich schválení v tomto pořadí. Vláda chce mít ještě před zvýšením rodičovské zajištěno, že vzrostou i některé odvody, především spotřební daně na líh a tabákové výrobky, zavést zdanění rezerv pojišťoven, ale zvedne se i poplatek za vklad do katastru nemovitostí.

Na začátku pátečního jednání byl do rozpravy přihlášen pouze Miroslav Kalousek, který měl dokončit projev zahájený ve středu. Sice se vzápětí do rozpravy přihlásily další dvě desítky poslanců, ale ke slovu se zatím nedostal žádný z nich. Až do 14 hodin – kdy skončilo okno pro třetí čtení zákonů, takže mimořádná schůze musela být přerušena – Kalousek hovořil o fungování pojišťoven. Především citoval z evropské směrnice Solvency II, která stanovuje požadavky na kapitálovou přiměřenost pojišťoven. Jeho projev trval zhruba tři hodiny a 20 minut.

Vláda zdůvodňuje svůj návrh na zvýšení spotřebních daní snahou ochránit občany před dopady užívání návykových látek. Opozice ji obviňuje, že se snaží pouze získat víc peněz do státního rozpočtu. Debatu prodlužují dlouhé a kritické projevy opozičních poslanců, které vláda obviňuje z obstrukcí. Opozice to ale odmítá s tím, že chce o návrzích důkladně diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 53 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled