Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že odbory při jednání o výstražné stávce škol naplánované na 27. listopadu neformulovaly jasný požadavek. V různých prohlášeních a dopisech rodičům podle něj vyslovily řadu obav, jež ministr z velké části považuje za neopodstatněné, ale nestanovily požadavky a podmínky, za kterých by byly ochotny stávku třeba zmírnit. Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka se odbory vyjádřily jasně.
Odbory neformulovaly jasný požadavek, komentuje stávku ministr školství
Interview ČT24: Ministr školství Bek k nadcházející stávce (zdroj: ČT24)
„Myslím, že odbory jsou v tuhle chvíli rozhodnuty stávku podniknout, stávku považuji v tuhle chvíli za jasnou věc. Odbory se tak rozhodly, přestože jsme jim dali garanci, že rozpočet roste ne o čtyři, ale o osm miliard korun meziročně,“ uvedl Bek. Prostor pro jednání podle něj již není, odbory musí tři dny před stávkou oznámit, že se bude konat. Podoba stávky je podle něj na odborech, informaci o počtu stávkujících škol ministr zatím nemá.
Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu, usilují o více peněz pro školství. Kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků – například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu.
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun více. Bek v Interview ČT24 potvrdil i další čtyři další miliardy pro školství, které bude možné uvolnit po Novém roce. „Úterní jednání předsedů koaličních stran spolu s ekonomickými ministry, které probíhalo od čtyř hodin, potvrdilo, že školství čtyři miliardy získá,“ řekl Bek a dodal, že ještě v úterý večer informoval vedení odborů.
Rozpočet školství je jedna z mála kapitol státního rozpočtu, která roste. Vláda chce zvýšit podporu pro školy, které pracují ve zhoršených socioekonomických podmínkách, mají mezi žáky vyšší podíl cizinců nebo vyšší podíl nadaných dětí, prohlásil Bek.
Neopodstatněné obavy
Bek ve středu starostům na konferenci Sdružení místních samospráv ve Zlíně řekl, že řada argumentů či obav, které zaznívají kolem školství ve veřejném sektoru, je neopodstatněná. Není podle něj pravda, že se sníží počet financovaných úvazkových hodin, jejich počet podle ministra celkově vzroste.
„Navrhuje se, že ze 75 tisíc úvazků učitelů se 600 úvazků vezme školám, které jsou nejvýš ve využití kapacit, a o to víc porostou školy, které jsou hluboko pod maximy, což je naprostá většina škol. Změna, kdyby byla přijata, se projeví tak, že na 2500 školách se nestane nic, na 1300 nebo 1400 školách ubude mezi nula a jedním úvazkem, na necelé stovce škol by mohl ubýt více než jeden úvazek,“ uvedl Bek.
V úterý po jednání s Dobšíkem ministr řekl, že by se maximální počet financovaných hodin mohl redukovat na 95 procent dosavadního maxima pro základní i střední školy. Na některých školách, které se budou nacházet nad maximem, se počet úvazků sníží. Školy, které se budou po redukci nacházet pod maximem, se bude moci počet úvazků zvyšovat.
Příští rok podle něj nebude žádná změna ve financování asistentů pedagoga. Stát také nechce omezit financování nepedagogů, diskuse se vede o nefinancování neobsazených míst, řekl Bek.
Bek o chystaných stávkách ve školách (zdroj: ČT24)
Přijímání nových učitelů
Za poslední čtyři roky došlo k nárůstu zaměstnanců ve školství o dvacet procent, i když počet žáků vrostl o 7,5 procenta. „Nárůst byl doteď rozumný, vedl ke zkvalitnění výuky ve školách a umožnil práci v menších skupinkách,“ řekl Bek. Zároveň však dodal, že současné tempo, které je asi osm tisíc nových zaměstnanců ročně, se musí zmírnit.
„V dohledné době několika let by se měl počet zaměstnanců ve školství stabilizovat na úrovni, která bude odpovídat demografické situaci v České republice,“ míní ministr.
Je také potřeba stavět spíše větší školy, které budou spádové pro větší oblasti, více obcí či svazky obcí. „Je to podle mě důležité téma, které se rozvíjí na odborné rovině,“ podotkl Bek. Ředitelé malých škol musejí podle něj nyní zajišťovat rozsáhlou agendu, kdy sami učí, organizují vzdělávací činnost na škole, zajišťují předpisy ohledně bezpečnosti nebo účetnictví. „V malých celcích se tato agenda stává obrovskou zátěží pro ředitele,“ sdělil Bek. Pomoci by podle něho mohl expertní tým na úrovni kraje nebo obcí s rozšířenou působností, který by ředitelům menších škol poskytoval metodickou podporu.
Počet učitelů v základních školách
Digitalizace přijímacích zkoušek na střední školy
Nový model přijímacího řízení bude postupně k dispozici od 15. ledna pro jednotlivé cílové skupiny, řekl Bek. Podle něj stát nemůže spoléhat pouze na externí dodavatele, takže je správně, že se nový digitální systém vyvíjí v rámci Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT).
„Požádal jsem o spolupráci experty z univerzit, které mají delší zkušenost s využíváním informačních systémů pro zpracování přijímacího řízení,“ řekl ministr a doplnil, že experti spolupracují s týmem v CERMATu.
Systém bude včas otestovaný i na zátěž, kterou by mu mohly způsobit kybernetické útoky, míní Bek.
Nenaplněné sliby vlády
Vláda se v programovém prohlášení zavázala získat pro školství více prostředků, aby výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. To se ovšem nepovede letos ani příští rok.
Podle Beka je to způsobeno tím, že vláda musela čelit výdajům, které souvisely s válkou na Ukrajině a následnou energetickou krizí. „Například letos je to tak, že jen na dorovnávání cen energií pro domácnosti a pro firmy dáme víc než sto miliard korun, které by jinak mohly posloužit školství,“ řekl ministr.