Poslanci se v úterý odpoledne sešli na další schůzi, na které začnou řešit několik ostře sledovaných bodů. Rozhodnout by měli o zdanění církevních náhrad, diskutovat budou o obecném referendu a opět budou volit šéfa pro kontrolu GIBS, kde ani při opakované volbě neuspěl komunista Ondráček. Ve hře bylo i odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z postu ve vedení sněmovny za výroky o táboře v Letech u Písku, lidovci však bod na program neprosadili.
O odvolání Okamury se hlasovat nebude. Na GIBS chce znovu dohlížet Ondráček
Návrh na Okamurovo odvolání podepsal dostatek poslanců na to, aby se o jeho zařazení mohlo hlasovat. Podle šéfa klubu KDU-ČSL Jana Bartoška sesbírali podpisů 86, potřeba jich bylo 80, tedy dvou pětin z celkového počtu poslanců. Se zařazením bodu na program ale neuspěli. Podpořilo ho jen 70 ze 169 přítomných poslanců. Rovněž 70 jich bylo proti, a to z řad SPD, ANO a KSČM.
Bartošek po neúspěšném hlasování vyčetl poslancům ANO, že se chovají v mnoha ohledech stejně jako komunisté v minulosti a svým chováním přispívají k destrukci politické kultury. Tím, že někteří poslanci hlasovali proti nebo se zdrželi, se podle něj přiznali ke zpochybňování utrpení lidí v koncentračním táboře v Letech. „Pro mě osobně je to znevážení utrpení lidí, kteří zemřeli v holokaustu,“ řekl.
Místopředseda klubu STAN Vít Rakušan na podporu Bartoškova návrhu přečetl ještě před hlasováním seznam více než tří stovek lidí, kteří v táboře v Letech za protektorátu zemřeli. „337 důvodů pro odvolání pana místopředsedy sněmovny,“ prohlásil na závěr svého projevu.
Okamura se k záležitosti na plénu nevyjádřil. Své výroky o protektorátním koncentračního táboře pro Romy ale přišel vysvětlovat na jednání klubu ANO. Poslancům ANO prý řekl jen tři věty. „Řekl jsem, že za nepřesné výroky jsem se omluvil, a vysvětlil jsem, že jsme nezpochybňovali hrůzy holokaustu,“ uvedl.
Šéf poslanců SPD Radim Fiala hrozbu odvolání označil za politický boj ze strany KDU-ČSL, jehož smyslem je oslabit případnou podporu SPD a KSČM menšinové vládě ANO v čele s Andrejem Babišem.
Oba prý na jednání klubu ANO pobyli jen krátce a nechali na poslancích nejsilnější parlamentní frakce, aby vše sami zvážili. Šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek po setkání řekl, že se poslanci ANO drtivou většinou shodli, že snahu o odvolání Okamury nepodpoří. Hnutí má ve sněmovně 78 poslanců.
Komunista Ondráček chce znovu šéfovat komisi pro kontrolu GIBS
Poslanci by měli opět vybírat předsedu komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Na minulé schůzi ani v opakovaném kole druhé volby neuspěl kandidát KSČM Zdeněk Ondráček. Jeho nominace do čela komise budila kritiku hlavně kvůli jeho působení před listopadem 1989. Ondráček totiž během takzvaného Palachova týdne zasahoval jako příslušník pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti proti kritikům tehdejšího režimu.
Jenže podle komunistů je Ondráček kvalitní kandidát, který má nutné bezpečnostní prověrky. Na jeho nominaci proto trvají. „Nevnímám to tak, že bychom si měli nechat mluvit do naší kádrové politiky, my také žádný klub nelustrujeme,“ tvrdí předseda strany Vojtěch Filip.
„Divím se, že KSČM znovu s tímto návrhem přichází. My zvažujeme to, že postavíme vlastního kandidáta, resp. kandidátku,“ uvedl k volbě šéfa komise GIBS předseda ODS Petr Fiala. Piráti pak do volby vysílají Mikuláše Ferjenčíka. Tuto volbu mají poslanci v rozvrhu jako pevně daný bod: hlasovat budou příští týden ve středu.
Na zákon o referendu možná nedojde
- Poslance i senátory čeká příští týden také společná schůze na Pražském hradě, kde bude 8. března inaugurován staronový prezident Miloš Zeman.
Velmi kontroverzní norma na poslance čeká teprve v úvodním čtení: jde o ústavní zákon z pera SPD o obecném referendu. Obyvatelé by mohli podle návrhu rozhodovat ve všelidovém hlasování téměř o čemkoli. Odpor ostatních stran ovšem zatím budí návrh, aby bylo možné hlasovat například i o vystoupení Česka z EU nebo NATO. Strany se navíc budou muset shodnout na parametrech zákona: například kolik hlasů bude nutné sesbírat na to, aby šlo referendum vyhlásit.
Právě kvůli dohodě o parametrech všelidového hlasování je ale možné, že sněmovna projednávání zákona přeruší. Podpořily to ANO, KSČM i předseda SPD Tomio Okamura. Jaroslav Faltýnek (ANO) uvedl, že hnutí nechce návrh „zabít“ hned na začátku projednávání, ve hře je ale také vrácení návrhu SPD k dopracování.
ANO totiž podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové nechce, aby předmětem referenda mohlo být vystoupení z NATO či EU, výše daní nebo státní rozpočet.
Okamura řekl, že podle dohody poslaneckých frakcí by sněmovna měla nyní zákon o referendu rozjednat v prvním kole a dokončit ho až na příští schůzi. Válková to ale zpochybnila. „SPD by to chtěla co nejdříve, my tomu chceme nechat co největší prostor, abychom skutečně připravili kvalitní předlohu. Pan Okamura může žít ve svých představách,“ uvedla Válková.
Zástupci menších stran návrh SPD odmítli. Lidovci chtějí prosadit jeho zamítnutí už v prvním kole projednávání. Podle svého předsedy Pavla Bělobrádka sice obecné referendum podporují, návrh SPD ale má „tolik vad, jako by to někdo napsal v pominutí smyslů“, a je to „naprosto katastrofální paskvil“. Návrh by podle Bělobrádka měla předložit vláda po řádné přípravě, což Faltýnek nevyloučil.
Totéž si myslí místopředseda klubu STAN Vít Rakušan. Návrh SPD označil za právní paskvil, který není hoden diskuse v parlamentu. Podle něj by umožnil, aby o zásadních otázkách mohl rozhodnout i jen velmi malý počet lidí.
Také podle Jana Birkeho (ČSSD) je návrh SPD „neopravitelný“. Proto sociální demokraté navrhnou svou verzi, která vychází z předloh představených v minulých obdobích sněmovny. K vypsání referenda by podle jejich návrhu bylo potřeba získat 850 tisíc podpisů.
TOP 09 označila zákon o referendu za nebezpečný pro demokracii. V jednom rozhodnutí by mohla Česká republika vystoupit z NATO, odejít z Evropské unie nebo zcela rozbít ústavní systém, uvedl předseda strany Jiří Pospíšil.
Kontroverze vyvolává i návrh na zdanění církevních náhrad
Také další předloha v prvním čtení budí poměrně velkou bouři nevole: komunisté totiž navrhují zdanění církevních náhrad v rámci restitucí. Vláda s tímto návrhem vyslovila souhlas a podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je třeba u církevních restitucí korekce, protože podle jeho názoru byly náhrady předražené. Kritici naopak oponují, že půjde o porušení již podepsaných smluv, které církve uzavřely se státem. Navíc by prý stát danil to, co církvím dříve ukradl.
A do třetice ostře sledovaný zákon, který teprve ve sněmovně zahajuje svou pouť: vládní novela insolvenčního zákona. Podle ní by do procesu oddlužení mohli vstoupit dlužníci bez ohledu na výši svých závazků. Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů.
Během této schůze by se také sněmovna mohla dostat k závěrečnému schvalování některých vládních předloh. Jednou z nich by mohla být novela, podle které by ČNB mohla vydávat i pamětní bankovky. Schvalovat by měla i novelu daňového řádu, která umožní správcům daně získávat nově i údaje poskytované podle zákona o boji proti praní špinavých peněz.