Finanční správa dostala pravomoc prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Rozhodli o tom poslanci. Při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy by byl vyšší než sedm milionů korun, správa by ho mohla vyzvat k prokázání původu majetku a případně jej zdanit.
Předpokládá to návrh zákona o prokazování původu majetku, který v pátek poslanci schválili. Pro bylo 130 ze 165 přítomných poslanců. Proti bylo 33 členů dolní komory z řad opozičních TOP 09 a ODS.
Předloha, která neznamená zavedení plošných majetkových přiznání, nyní zamíří k posouzení do Senátu.
V případě, že poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň podle předlohy vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.
Prezident republiky Miloš Zeman, který je na návštěvě Kraje Vysočina, uvedl, že je zastáncem varianty co nejpřísnějšího zákona. „Jsem pro velmi silnou daňovou penalizaci, totální propadnutí majetku a pro co nejvzdálenější retroaktivitu,“uvedl prezident.
Návrhy, které neprošly
Sněmovna neschválila úpravu navrhovanou Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), aby penále činilo 80 a 160 procent. Ondráček neuspěl ani s návrhem, aby hranice neevidovaného majetku pro další kroky finanční správy činila pět milionů korun.
Dolní komora odmítla pozměňovací návrh Marka Černocha (Úsvit), podle kterého by se finanční správa mohla zabývat majetky nabytými až čtvrtstoletí do minulosti. Vláda v podstatě navrhuje tři roky, což je základní délka lhůty pro stanovení daně. Pokud uplyne, daň už není možné vyměřit.
Ve sněmovně neuspěl ani požadavek ústavně-právního výboru na změnu sazby za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Horní hranice by se měla zvýšit z jednoho roku vězení na tři roky, a to kvůli prodloužení promlčecí lhůty. Bude možný i peněžitý trest. Výbor navrhoval ponechat jeden rok.
- Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Stanovená hranice sedm milionů korun pro neevidovaný majetek je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) koaličním kompromisem, když ČSSD navrhovala pět milionů a ministerstvo financí deset milionů korun.
Jen obtěžování občanů, tvrdí opozice
„Jde o obtěžování občanů, ne o to, jak trestat podvodníky a spekulanty,“ uvedl k předloze Martin Plíšek (TOP 09). V některých ohledech může být podle něj protiústavní. Jde podle něho například o stoprocentní penále, jež může být i likvidační. „Jsem pro plošné majetkové kontroly politiků a úředníků, ale ne všech občanů,“ dodal Plíšek.
Poslanec Adolf Beznoska (ODS) označil normu za nadbytečnou. Mluvil o šikaně úspěšných lidí a zpochybnil princip, podle kterého důkazní břemeno bude na poplatníkovi. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska zákon rozšíří korupční prostředí.
Sobotka: Hodilo by se to v 90. letech
Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zalitoval, že úprava neplatila už v „divokých“ 90. letech minulého století. Mnozí lidé to podle něj dlouhodobě kritizují. „Hlavním cílem není fiskální přínos, ale spravedlnost a prevence proti daňovým únikům,“ uvedl Sobotka.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že finanční správa poctivé lidi obtěžovat nebude, bude obtěžovat lidi a firmy nepoctivé. Nebude to žádná masivní akce, jde jen o pravomoc, kterou jako jedna z mála finančních správ v Evropě ta česká nemá, uvedl. Ministerstvo financí podle Babiše nečeká od zákona žádné zázračné příjmy. „Očekáváme určitou obavu podnikat nepoctivě,“ dodal.
Souhlasí s ním i poslanec Jan Volný (ANO). „Zákon se bude týkat nepatrného zlomku občanů, je to postavené proti nepocitivým úředníkům a politikům a je to tak běžné v celé Evropě,“ uvedl Volný.
