Denní přírůstek případů koronaviru v Česku je v mezitýdenním srovnání nižší. V úterý testy odhalily 21 973 nakažených, zhruba o 3900 méně než před týdnem. I tak je to ale pátý nejvyšší nárůst od začátku epidemie. Počty hospitalizovaných s covidem zůstávají nad šesti tisíci, v úterý evidovalo ministerstvo zdravotnictví v nemocnicích 6527 pacientů s onemocněním covid-19, v těžkém stavu bylo 1069 z nich. Reprodukční číslo kleslo podle resortu poprvé od konce srpna pod hodnotu jedna, je 0,97.
Nemocnice se obávají Vánoc. Přibylo téměř 22 tisíc nakažených, reprodukční číslo kleslo pod jedna
Události: Převozy pacientů v českých nemocnicíh (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Koronavirus - prosinec
- 23:52
Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
- 20:59
Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.
- 20:53
Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.
Mezitýdenní snížení denního počtu nových případů zaznamenaly statistiky poprvé po dvou měsících už v pátek a sobotu, tehdy byl pokles asi desetinový. V neděli a v pondělí pak byly nárůsty opět vyšší než ve stejné dny před týdnem.
Počty hospitalizovaných s covidem se od minulého úterý drží nad šesti tisíci. Ve srovnání s pondělkem jejich počet klesl o necelých tři sta, v mezitýdenním srovnání vyžaduje ale nemocniční péči asi o čtyři sta nakažených víc. V těžkém stavu je od pondělí více než tisícovka pacientů, před týdnem jich bylo 855.
Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD) řekl v Událostech, komentářích, že se obává, že nárůst počtu lidí, kteří kvůli covidu potřebují nemocniční péči, se nezastaví do Vánoc. Odkázal na predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ludvík připustil, že se mýlil, když v říjnu vyzýval ke klidu. „Zaznamenali jsme dramaticky rychlý nárůst nakažených pacientů. Na deltě se ukazuje, že je to jiný typ viru, než jsme tady měli loni, možná i na jaře. Nárůsty byly velmi rychlé a vysoké,“ podotkl.
Obává se, že budou pro zdravotníky letošní svátky obzvláště obtížné. „Bude to kritických čtrnáct dní, kdy v každé nemocnici je relativně nízký objem personálu, je to doba, kdy se toho ve zdravotnictví moc neděje – kromě ošetřování lidí na silvestra. V tuto chvíli to bude přesně naopak, pojedeme v nejvyšším možném zatížení,“ míní Ludvík.
Ředitel nemocnice v Kyjově Lubomír Wenzl (ANO) upozornil, že to, jak se nyní část veřejnosti chová ke zdravotníkům, je pro ně demotivační. „Zaměstnanci jsou frustrovaní. Na jaře, na podzim (loni) se tleskalo, nosily se dárky, společnost, všichni fandili zdravotníkům. Jsem přesvědčen, že i dnes většina společnosti vnímá problém, který tady je. Ale na zdravotníky to dopadá,“ upozornil. Oba ředitelé varovali i před problémem, který představuje množství nevybrané dovolené mezi zdravotníky, z nichž mnohým se nepodařilo oddychnout si ani v létě.
Události, komentáře: Nemocnice jdou na hranu (zdroj: ČT24)
Týdenní incidence klesla, ale zůstává vysoko nad tisícem
Mezitýdenní zmírnění růstu počtu nových případů se projevil i v poklesu týdenní incidence oproti předchozímu dni. Na sto tisíc obyvatel připadá 1193 případů za posledních sedm dní, předchozí den činila 1230. Nejvíce zasažený zůstává Olomoucký kraj s týdenní incidencí 1621 a Zlínský kraj, kde je na sto tisíc lidí za týden 1565 případů, následují Jihomoravský kraj s incidencí 1406 a Moravskoslezský v přepočtu s 1378 případy.
Relativně nejlepší je situace dál v Karlovarském kraji se 464 případy na sto tisíc obyvatel za týden. Kromě Vysočiny, Královéhradeckého a Libereckého kraje incidence klesla ve všech krajích.
Laboratoře v úterý provedly zhruba 123 tisíc testů, asi o deset tisíc méně než před týdnem. Údaje o provedených testech z předchozího dne se ale ve statistikách projevují se zpožděním. Podle průběžných dat se v úterý v mezitýdenním srovnání podíl pozitivních vzorků v případě preventivních testů snížil na 8,74 procenta, o týden dříve byl přes deset procent.
U takzvané diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, pozitivita stagnovala mezi 38 a 39 procenty. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, potvrdily testy nákazu u 17,22 procenta lidí, což je o 1,65 procentního bodu méně než před týdnem.
Reprodukční číslo pod jedničkou
Reprodukční číslo, které udává, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, kleslo poprvé od konce srpna pod hodnotu jedna, což naznačuje zpomalování epidemie. Aktuálně je 0,97. V denní zprávě ke statistikám resort uvádí, že některá data za úterý ukazují na zpomalování růstu virové nálože v populaci.
„Ačkoli je virová zátěž stále na velmi vysokých hladinách, řada indikátorů ukazuje na zpomalování růstu virové nálože v populaci (relativní pozitivita testů, počet a podíl symptomatických nákaz, přímé příjmy nakažených do nemocnic bez předchozí diagnostiky a další). Jde v tuto chvíli spíše o stagnaci a oscilaci na vrcholu, nikoli ještě o významný pokles zátěže,“ stojí ve zprávě.
Menší nárůst nakažených podle Vladimíra Piskaly z vědecké redakce ČT je nyní potvrzením, že počty pozitivních nerostou takovou rychlostí. Zároveň ale upozornil na to, že se změnila strategie testování. Na některých místech se čeká na PCR test delší dobu a údaje tak nemusí být úplně reprezentativní.
Vladimír Piskala o momentální epidemiologické situaci v Česku (zdroj: ČT24)
Piskala dále uvedl, že situace v nemocnicích je stále podle velmi rizikového scénáře. „Vidíme, že ten nárůst zatím zůstává hodně vysoký. Tady je právě riziko toho, že když zůstanou vysoké počty pozitivních, tak v nemocnicích budou dál přibývat počty hospitalizovaných,“ vysvětlil.
Šancí, jak zmírnit nápor nakažených na zdravotní systém, je podle odborníků očkování. Zdravotníci dosud podali přes 13,5 milionu dávek vakcíny. V úterý se jejich počet zvýšil o 66 933, což je o asi o deset tisíc víc než ve stejném dni předcházejícího týdne. Na očkování první dávkou přišlo v úterý přes 11 600 lidí, necelých 47 tisíc dostalo třetí, posilující dávku, zbytek dávku druhou.
Cestování
Městský soud v Praze zrušil část opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého musí lidé po návratu z jiných zemí do České republiky vyplnit příjezdový formulář. Ruší se současná povinnost v případě individuální dopravy a návratu ze zemí s nízkým rizikem nákazy. Podle soudu porušují právo na ochranu soukromí. Rozhodnutí nabude účinnosti 6. prosince, ministerstvu tak soud poskytl prostor opatření upravit.
Novým koronavirem se v Česku od loňského března prokazatelně nakazilo více než 2,17 milionu lidí, zemřelo 33 186 z nich. Na podzim začaly počty úmrtí opět stoupat, 18. listopadu se poprvé od dubna vyšplhal počet obětí nad sto, od té doby umírá s covidem kolem stovky pacientů denně.
Sněmovna schválila příspěvek pro podnikatele a lidi pracující na dohodu
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezením budou moci požádat o příspěvek až tisíc korun denně jako kompenzaci za dopady epidemie nemoci covid-19. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři.
Počítá s tím návrh zákona o kompenzačním bonusu, který dnes ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Kompenzační bonus fungoval už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Nyní ho vláda obnovila. Zákon nyní dostane k projednání Senát.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo vyhlášku o odškodnění za povinné očkování, dosud ale bez covidu
Ministerstvo zdravotnictví připravilo vyhlášku k zákonu o odškodnění za povinná očkování. Obsahuje seznam deseti nemocí, proti kterým jsou vakcíny povinné, například spalničky, tetanus nebo pneumokoky.
S povinnou vakcinací na covid-19, kterou pro některé profese a lidi nad šedesát let končící vláda zvažuje, však vyhláška zatím nepočítá. Materiál, zveřejněný na webu vlády, je možné připomínkovat do konce března.
Zákon o odškodnění za újmu způsobenou povinným očkováním platí od letošního dubna, reaguje na nález Ústavního soudu z roku 2015. Do té doby nesl odpovědnost podle občanského zákoníku poskytovatel zdravotních služeb. V případech, které uzná odborná komise ministerstva, stát hradí i bolestné, duševní útrapy blízkých či ztrátu na výdělku.
Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o deset případů za rok. „Přesto, že případů újmy způsobené povinným očkováním je minimum, nelze je zcela vyloučit. Odškodnění by také mohlo otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se očkování obávají,“ uvedl k tomu tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). V posledních letech se totiž objevují případy rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat.