Praha – Státní maturitu letos nezvládlo 18,7 procenta z těch, kteří ji vykonávali poprvé, což je nejhorší výsledek od jejího zavedení v roce 2011. Maturanti se ve srovnání s loňským rokem zhoršili ve všech předmětech. Vedle matematiky, z níž propadlo 24,1 procenta studentů, dopadla nejhůře němčina s více než pětinou neúspěšných.
Neúspěšnost prvomaturantů ve společné části se oproti loňsku zvýšila o 2,5 procentního bodu. Letošek překonal i dosud nejhorší rok 2012, kdy propadlo 18,2 procenta studentů.
K výraznému meziročnímu zhoršení došlo v angličtině, kterou tentokrát nezvládlo 9,5 procenta maturantů. Loni to bylo o 3,1 procentního bodu méně. Z češtiny propadlo 6,8 procenta studentů, což je o 0,4 procentního bodu více než loni.
Na návstavbách neuspěl skoro každý druhý
Prohloubil se rozdíl mezi jednotlivými typy středních škol. Na gymnáziích státní maturitu nezvládla jen 3,3 procenta z těch, kteří ji konali v řádném termínu. Na nástavbách, které byly na opačném konci spektra, to bylo 44,8 procenta. Při započítání všech maturantů se tam neúspěšnost dokonce na tři desetiny přiblížila padesátiprocentní hranici.
Podobně jako ve společné části se neúspěšnost zvýšila i v profilové části maturit, tedy zkouškách z odborných předmětů, které si školy organizují samy. Zatímco loni ji nezvládlo 6,5 procenta, letos to bylo 6,9 procenta středoškoláků.
Reakce politiků a odborníka:
- Premiér Bohuslav Sobotka: „Je to alarmující výsledek pro ministerstvo školství, ale není to něco, co by bylo dramaticky překvapivé,“ uvedl Sobotka. Současně to ale vnímá jako důkaz, že zkouška není nastavena benevolentně a plní svou roli udržování úrovně středoškolského vzdělání.
- Ministr školství Marcel Chládek: „Podle mého názoru je příliš mnoho studentů na maturitních oborech. Chceme, aby se raději vyučili, šli do praxe a pak maturitu nahradili mistrovskou zkouškou.“
- Školský odborník Tomáš Feřtek (EDUin): „Ukázalo se, že zavedení jednotné zkoušky na zlepšení škol nestačí.“ Podle něj není řešením snížit počet dětí na maturitních oborech, změny by se měly odehrát na samotných školách - například učitelé by měli mít větší podporu, třeba formou asistentských pozic.
Studenti zvládají zaškrtávací testy, samostatnou formulaci už méně
Maturity opět prokázaly pokles produktivních dovedností žáků. Zatímco při řešení uzavřených úloh s výběrem z možností byli maturanti úspěšnější než v předchozích letech, klesla naopak jejich schopnost řešit otevřené úlohy, kde musejí odpovědi sami formulovat. Dalším důvodem, proč se letos žáci zhoršili, je zřejmě větší kontrola ze strany České školní inspekce. Ta se zaměřila hlavně na školy, kde se v loňském roce objevily problémy s opisováním. „Udělali jsme si statistiku u škol, kde inspekce působila po celou dobu písemných zkoušek, a tam je průměrné zvýšení těch neúspěšných o deset až dvanáct procent,“ řekl ČT24 ředitel Cermatu (centrum pro přípravu maturit) Jiří Zíka.
- V řádném termínu na jaře absolvovalo první pokus maturitní zkoušky 70 236 žáků. Bezmála deset tisíc přihlášených nakonec k maturitě z různých důvodů nešlo.
Proti výsledkům maturit se mohou studenti odvolat, lhůta pro podání odvolání proti výsledku ústní zkoušky přitom vyprší 30. června. Cermat evidoval k 18. červnu bezmála 2 500 odvolání, přičemž většina z nich se týkala didaktických testů. „V porovnání s rokem 2013 došlo k poklesu počtu žádostí ke srovnatelnému datu o zhruba 21 procent,“ uvedl Cermat. Zatím bylo posouzeno asi 2 300 odvolání, kladné doporučení bylo vydáno ve 156 případech. Z toho bylo třicet didaktických testů a 126 písemných prací.
Didaktické testy a písemné práce se uskutečnily od 2. do 13. května. Ústní zkoušky mohli ředitelé naplánovat mezi 16. květnem a 10. červnem, vedle státních maturit z češtiny a cizího jazyka školy v tomtéž termínu samy pořádaly takzvané profilové maturity z odborných předmětů. Ředitelům škol byly protokoly o výsledcích uvolněny 16. června. Proti výsledkům všech částí zkoušky se mohli studenti odvolat.
