Nejen škola, ale i školka. Povinně z domova musí děti o rok dříve

3 minuty
Do školek povinně nastoupí všechny děti, kterým je 5 let
Zdroj: ČT24

Povinná školní docházka již není první povinnost, která dítě v životě čeká. Od školního roku, který začne za dva a půl týdne, je povinná i školka, a to od pěti let. Mateřské školy musí zapsat všechny pětileté děti včetně těch, které nejsou očkované. Kontrola, zda někdo povinnost nezanedbal, padá na radnice. Předškolní vzdělávání bylo i tématem pořadu 90' ČT24.

Pětileté děti musí povinně do školky. „Měly by být připraveny na to, že přijdou do školy, tam na ně budou kladeny nějaké nároky,“ vysvětlila jednatelka ostravské MŠ Prigo Zuzana Machová. 

Ministerstvo školství se přitom netají tím, že cílí především na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. V pořadu 90' ČT24 to zopakoval ředitel ministerského odboru předškolního, základního, uměleckého a speciálního vzdělávání Jaroslav Faltýn.

„Snahou je, aby ze systému nevypadávali ti, kteří jsou už na startu možné vzdělávací dráhy znevýhodněni svým socioekonomickým postavením, lokalitou, ve které vyrůstají. Snahou je, abychom kvalitní předškolní vzdělávání nabídli i jim,“ uvedl.

Odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek však již dříve varoval, že to možná nebude dobře fungovat. „Odborná studie, kterou má ministerstvo k dispozici, ale bohužel říká, že jeden rok před základní školou nestačí,“ řekl.

67 minut
90' ČT24: Nová pravidla pro předškolní vzdělávání
Zdroj: ČT24

Školka bez akreditace? Děti musí na přezkoušení

Jednoznačně však novinka dopadne na děti, které tráví předškolní věk sice v kolektivu podobně starých dětí, který však není státem akreditovanou mateřskou školou. Podobnou školku provozuje v Ostravě Petra Doleželová, která je nespokojená s tím, jak se děti ve státních školkách stravují nebo kolik času tráví venku. Její svěřenci sice mohou dále chodit tam, kam dosud, ale každý půlrok budou muset na přezkoušení.

Petra Doleželová považuje takový požadavek za nesmysl. „Rozhodně nebudu děti připravovat podle nějakých tabulek. Jsou to inteligentní bytosti, jsou ve školkovém věku, mají si hrát,“ podotkla. Jak přitom poukázala ředitelka únětické ZŠ a MŠ Hnízdo Věra Demelová, podoba zkoušek není jednotná. „Je na každé mateřské škole, jak si to nastaví. Nejsem si jistá, že bylo nutné tuto novelu dělat,“ uvedla.

Jak ale poznamenal Jaroslav Faltýn, ministerstvo vnímá proces „ne přezkoušení, ale ověření toho, jak na tom dítě je v oblastech, které jsou státem kodifikovány jako žádoucí obsahy vzdělání“. Ujistil, že ověření vlastně ani nemůže skončit neúspěšně, školka ale může doporučit rodičům, nač se mají nadále zaměřit.

Přezkoušení – či ověření – čeká také děti, které se jejich rodiče rozhodnou vzdělávat doma. Vyšlo přitom najevo, že o domácí vzdělávání mají zájem i někteří obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, kterými se přitom ministerstvo při prosazování povinného roku ve školce zaklínalo. Když mostecký magistrát na jaře poslal úředníky na sídliště Chanov, aby místním obyvatelům ozřejmili novou povinnost, s příznivou odezvou se nesetkal.

„Máme všechny děti celý život tady. Teď máme do Mostu, do Obrnic nebo někam jinam? Proč?“ zlobila se matka jednoho z dětí, které by do školky měly nastoupit. Vít Kučera z organizace Člověk v tísni ví také o rodičích, kteří se o povinných zápisech nedozvěděli a teprve v poslední chvíli začali zjišťovat, co mají dělat.

Přeplněné třídy a děti bez očkování

Jinde ale panují opačné obavy – že bude pětiletých dětí příliš mnoho a zaberou místo dětem menším. Aby se vešly všechny děti, přidávají některé školky třídy. Jinde se mnoho nezměnilo, například v Úněticích zůstal počet zapsaných dětí stálý. Některým rodičům se nelíbí ani úleva, kterou pětileté děti mají – do povinného posledního ročníku ve školce mohou i bez povinného očkování, na rozdíl od dětí dvouletých či tříletých.

Ministerstvo předpokládá, že do školek přijde přes deset tisíc pětiletých dětí. Konkrétní číslo ale ještě nezná. „V tuto chvíli ještě nebyl ukončen proces přijímání k předškolnímu vzdělávání,“ uvedl Jaroslav Faltýn. Důvod je například ten, že v některých případech si ještě navzájem neohlásili ředitelé školek nové děti, které rodiče přihlásili jinam než do jejich spádové mateřské školy.

Rodičům, kteří novou povinnost zcela zanedbají, hrozí až pětitisícová pokuta. Dohled nad nimi připadl radnicím. Například ostravský magistrát používá počítačový program, ve kterém ředitelé školek označí děti, které se zapsaly a nastoupily do povinného posledního ročníku. „Děti, které nejsou odkliknuty, vidíme ve filtru a máme jasno,“ poznamenal mluvčí magistrátu Petr Havránek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 26 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 31 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...