Maturita z matematiky i poslední ročník školky budou povinné

Prezident Miloš Zeman svým vetem nezastavil novelu školského zákona. Sněmovna nadpoloviční většinou rozhodla, že platí. Od příštího roku budou muset předškolní děti povinně absolvovat poslední rok mateřské školy, zároveň se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

Pan prezident už v minulosti prokázal, že se ve vzdělání orientuje dost mizerně. Podle našeho názoru vetoval novelu z nejméně šťastného důvodu. Nárokovost ve školce je jednou z nejprogresivnějších změn, které novela přináší. (…) Jsou v ní ale ukryty mnohem kontroverznější úpravy, jako je zejména povinná státní maturita z matematiky, která by měla nabýt účinnosti asi od roku 2020, dále jde o povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů, které by měly nabýt účinnost od příštího školního roku a kontroverzní je i povinný předškolní rok. Kvůli těmto důvodům panuje širší shoda na tom, že by bylo lepší, kdyby novela v této podobě neprošla.
Bohumil Kartous
Vedoucí komunikace EDUin

Prezident Miloš Zeman vrátil školskou novelu začátkem května, vadilo mu především to, že by na místo ve školce měly mít od roku 2020 nárok i dvouleté děti, ale negativně vnímal také určení spádových obvodů mateřských škol. I když důvodem měla být i inkluze, podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) však tuto otázku novela neřeší, a to ani z hlediska financování.

Ministryně Valachová byla během úterního projednávání přesvědčená, že poslanci zákon znovu podpoří. Návrh hájila s tím, že je schopna změny uvést do praxe. Uvedla mimo jiné, že již nyní je ve školkách 40 tisíc dětí mladších tří let a do budoucna budou kapacity dostatečné.

„Otázka kapacit je zohledněna tím, že náběh opatření je určen na rok 2020,“ uvedla před poslanci Valachová s tím, že pokud by se v případě poloviny všech dvouletých využila možnost mateřské školy, zřejmě by stačily už stávající kapacity s výjimkou Prahy a Brna. „Pokud by toho využilo sto procent dvouletých dětí, což nepředpokládáme, potřebovali bychom dobudovat kapacity, na které však máme finanční prostředky, jak z evropských, tak národních zdrojů v dostatečném objemu a alokaci,“ dodala. Vysloužila si za to kritiku pravice za socialistické plánování, neboť zajišťuje místa ve školkách ještě nenarozeným dětem.

S předsednictvem svazu měst a obcí se už Valachová dohodla na pravidelných, měsíčních setkáních. „Před námi, ministerstvem školství a Poslaneckou sněmovnou je ještě hodně práce. Není totiž úplně dobře možné říct obcím, že mají další povinnost, tedy nárokově uspokojit potřebu všech dvouletých dětí, ale je potřeba jim k tomu dát také finanční prostředky,“ řekl výkonný ředitel svazu Dan Jiránek (ODS).

Zmínil, že je potřeba se domluvit například i s hasiči. „Napsali nám, že není problém, aby dvouleté děti chodily do školky, tedy pokud jich není víc než dvanáct, pak budova musí splňovat jiné parametry. Čili předpokládám, že se v nějaké obci stane, že tam bude chtít chodit víc než dvanáct dvouletých dětí do školky a budeme potřebovat prostředky na úpravu budov,“ doplnil.

Prezidentovo stanovisko během zhruba dvouhodinové debaty podpořila opozice. Podle jejích zástupců navrhovaná opatření dílem zatíží obce a dílem jsou nadbytečná. Podle předsedy ODS je přítomnost dvouletých dětí ve školkách nesprávnou praxí, kterou by neměli podporovat zákonným ustanovením.

„Každá učitelka nebo učitel v mateřské škole vám řekne, že je obrovský rozdíl starat se o dítě, které má tři roky, a starat se o dítě, která má dva roky. Rozdíly v biologických, psychologických a dalších potřebách jsou nekonečné a často ani vzdělání, které učitelky v mateřských školách mají, není dostatečné, aby se o děti plnohodnotně staraly,“ řekl Fiala ve sněmovně.

Kritizovaná spádovost je pak podle Valachové minimální garancí. „Pokud by byly všechny kapacity plné, alespoň v místě bydliště místo bude. Je to vlastně podobně jako u základních škol, také to neznamená, že by rodič nemohl školu volit,“ upřesnila ministryně.

Novela pak zavádí mezi prvním povinný poslední rok školky. To nicméně bude možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Novela také zavádí od příštího roku jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které se budou týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou - konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. 

O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk. Novela rovněž obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy.

24 dětí na 1 učitelku

Někteří zaměstnanci školek mají ze zavedení nároku na místo ve školce pro dvouleté obavy. Ředitelka mateřské školy Čtyřlístek na Praze 2 Dana Moravcová již dříve upozornila, že beze změn systému není přijímání dvouletých možné. Starat se o dvouleté a tříleté dítě je podle ní velký rozdíl. Mladší potřebuje individuální přístup, více odpočinku a prosadit se ve skupině starších dětí pro něj může být velmi náročné. „Dvouleté dítě by mělo být v rodině,“ řekla ředitelka.

Ministryně Valachová si je prý vědomá toho, že je potřeba klást důraz na vzdělání a na počet učitelek ve školkách. Ministerstvo jim hodlá práci ulehčit. Do předškolního vzdělávání chce dávat více peněz (mimo jiné na investiční podporu pro otce), posílit personálně a zpracovat doporučení, jak si poradit s otázkami, které kladou rodiče. 

Řešením by mohlo být snížení počtu dětí ve třídě nebo tvorba dvou odlišných skupin, kdy by tříleté a dvouleté děti byly odděleny. „Teď máme 24 dětí na jednu učitelku, to zkrátka nejde,“ upozornila ředitelka Moravcová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 9 hhodinami

VideoPokud se ukáže, že za požárem v Pardubicích není Rusko, budu překvapený, říká šéf TOP 09

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.
před 10 hhodinami

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát zvýší dozor nad zabezpečením areálů zbrojařských firem

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zákon o registraci neziskových organizací vláda nechystá, zastane ho vyhláška, řekl Tejc

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
před 16 hhodinami

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 17 hhodinami
Načítání...