Rekordní vedra mohou mít podíl na tom, že obětí dopravních nehod bylo za prvních sedm měsíců letošního roku o osmnáct víc než za stejné období loni; do konce července zemřelo 286 lidí. V dlouhodobém pohledu se ale bezpečnost na našich silnicích zvyšuje, zatímco ještě před čtyřiadvaceti lety policisté na silnicích napočítali 1473 mrtvých, vloni to bylo 502. Za nehodami podle policie v posledních dnech často stojí i teplé počasí. To potvrzuje v rozhovoru pro Českou televizi i dopravní psycholog Michal Walter.
Nehod je více. Vliv na řidiče má i horké počasí, míní dopravní psycholog Walter
Události, komentáře: Vysoké teploty mohou mít vliv i na dopravní nehody (zdroj: ČT24)
Jak velký vliv mají vysoké teploty na dopravní nehody? Dá se rozlišit, zda se staly pod vlivem vysokých teplot, nebo pod vlivem nesoustředění se?
Jde to ruku v ruce, právě vysoké teploty mohou působit na celkovou kondici řidiče, jak fyzickou, tak psychickou, a potom se může stát, že pod vlivem nepříznivého počasí udělá člověk chybu, která má za následek nehodu.
Čekání za volantem v koloně také určitě člověku nepřidá, co se v tu chvíli s lidskou psychikou děje?
Je to ohromná stresová zátěž, lidé jsou frustrovaní, protože se chtějí někam dostat, a stojí v koloně, navíc někdy i ve velice nepříznivých podmínkách a ve vysoké teplotě v autě. Situace je pro ně velmi nepříjemná a může vést i ke zvýšené agresivitě. Když se kolona rozjede, řidič se většinou snaží dohnat zpoždění a jede vysokou rychlostí nebo nebezpečně. Může to přinést riziko nehody.
Může sám řidič vypozorovat, že začíná být sobě, a tedy i všem ostatním nebezpečný? Může pomoci třeba nějaký trénink?
Sebereflexí by určitě mohl poznat, že už se necítí příjemně a že se napětí začíná zvyšovat, ale ne všichni řidiči jsou natolik vyspělí, že dokážou situaci vyhodnotit a ovládat se i ve stresových situacích. Někteří řidiči jsou trochu labilnější a negativní emoce ze sebe pouští ven.
Jaká je vaše osobní zkušenost? D1 je takovou testovací komunikací, jel jste tudy v poslední době?
Na konci května jsem na D1 visel hned za Prahou asi hodinu, čekali jsme u nějaké nehody. Povídali jsme si s kolegyní, probírali všechno možné, než jsme zase vyrazili směrem do Prostějova.
Na co by lidé měli myslet, když musí brát v potaz, že budou po cestě bojovat s kolonami a vysokými teplotami?
Velmi důležitá je příprava na jízdu, mít s sebou vše potřebné, zabezpečit případně i děti na zadních sedadlech. Udělat včas přestávky a snažit se stres eliminovat včas a preventivně, aby byl co nejnižší. Pokud stresová situace nastane, tak se udržet na uzdě. Je to o trpělivosti.
Jak jako dopravní psycholog vnímáte fenomén vybržďování?
Takoví řidiči mají velmi špatné sebeovládání, nedokážou náročnou situaci ustát, vybržďování je velice těžký přestupek a svědčí o tom, že řidič nemá vůbec pod kontrolou svoje sebeovládání a emoce. Mělo by se velice tvrdě postihovat.
Je to častější jev v porovnání s předchozími lety?
Statistiky tohoto neznám, ale fakt je, že jsou tyto případy medializované a objevují se často. Je s tím třeba markantně něco dělat.
Jak často se v létě přidává jako další příčina alkohol a jak moc vnímáte jeho riziko?
Je doba různých festivalů, kde se lidé určitě velmi dobře baví, většina z nich popíjí alkohol a pak řeší, jak odjedou, aniž by je čekal postih. Těch případů je určitě v létě víc.
Objevují se snahy prosadit do zákona, aby byla tolerovatelná sklenička alkoholu. Jste pro?
Jsem zásadně proti. Hovoří se o tom, že je nějaká tolerance, ale už se zapomíná, že když třeba v Rakousku dojde k nějaké nehodě a řidič je pod vlivem, ta vina je vždycky na něm. To u nás obhájci 0,3, nebo 0,4 promile zapomenou říct. Je třeba si říkat celou pravdu.
V ostatních evropských zemích se ale určité množství alkoholu v krvi toleruje.
Je otázka, jak by s tím naši řidiči naložili. Obávám se, že by si dali jedno pivo, pak ještě jedno a pak třetí, dostali by se na 0,6 promile… a to už by byl problém.
Když už jsme se dostali do zahraničí, v Rakousku se pokusí zavést 140kilometrovou rychlost na dálnici. V Česku se taky dřív mluvilo o případném zvýšení rychlosti, ale dokonce na 160 kilometrů v hodině. Bylo by to proveditelné v českých podmínkách?
Přemýšlel jsem nad tím a marně jsem hledal dálnici, po které by se u nás dalo bezpečně jezdit 160. Možná na hradecké dálnici v některých úsecích.
V roce 2021 budeme mít modernizovanou D1.
Pokud budou modernizované dálnice, dalo by se nad tím přemýšlet, ale určitě tak, jak to dělají Rakušané; muselo by se to experimentálně ověřit. Četl jsem reakce opozice v Rakousku, a je zásadně proti tomu, že se zvýší emise, zhorší životní prostředí, zvýší hluk. V zásadě bych proti tomu nebyl, ale v současnosti je stav českých silnic a hlavně dálnic katastrofální, takže je zbytečné o tom diskutovat. Možná v budoucnosti.
Zmiňoval jste emise, jak velký rozdíl je v rychlosti 130 a 140 kilometrů v hodině? Laikovi se může zdát, že na tom nesejde.
Rakušané tvrdí, že to je zásadní rozdíl.
Když jsme mluvili o tom, že vysoké teploty se projevují na pozornosti řidiče a že mohou způsobit dopravní nehody, jmenoval byste nějaké další rizikové faktory, na které bychom si měli dát pozor?
Je to pořád stejná písnička. Když sledujete příčiny dopravních nehod, velmi často jde o nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a situaci a pak – což je ohromný nešvar – nedodržování vzdálenosti mezi vozidly. To, co se objevuje poslední dobou velmi výrazně, je nevěnování se řízení vozidla. Lidé jsou schopni za jízdy chatovat, psát smsky nebo odpovídat na e-maily.