Rekordní vedra mohou mít podíl na tom, že obětí dopravních nehod bylo za prvních sedm měsíců letošního roku o osmnáct víc než za stejné období loni; do konce července zemřelo 286 lidí. V dlouhodobém pohledu se ale bezpečnost na našich silnicích zvyšuje, zatímco ještě před čtyřiadvaceti lety policisté na silnicích napočítali 1473 mrtvých, vloni to bylo 502. Za nehodami podle policie v posledních dnech často stojí i teplé počasí. To potvrzuje v rozhovoru pro Českou televizi i dopravní psycholog Michal Walter.
Jak velký vliv mají vysoké teploty na dopravní nehody? Dá se rozlišit, zda se staly pod vlivem vysokých teplot, nebo pod vlivem nesoustředění se?
Jde to ruku v ruce, právě vysoké teploty mohou působit na celkovou kondici řidiče, jak fyzickou, tak psychickou, a potom se může stát, že pod vlivem nepříznivého počasí udělá člověk chybu, která má za následek nehodu.
Čekání za volantem v koloně také určitě člověku nepřidá, co se v tu chvíli s lidskou psychikou děje?
Je to ohromná stresová zátěž, lidé jsou frustrovaní, protože se chtějí někam dostat, a stojí v koloně, navíc někdy i ve velice nepříznivých podmínkách a ve vysoké teplotě v autě. Situace je pro ně velmi nepříjemná a může vést i ke zvýšené agresivitě. Když se kolona rozjede, řidič se většinou snaží dohnat zpoždění a jede vysokou rychlostí nebo nebezpečně. Může to přinést riziko nehody.
Může sám řidič vypozorovat, že začíná být sobě, a tedy i všem ostatním nebezpečný? Může pomoci třeba nějaký trénink?
Sebereflexí by určitě mohl poznat, že už se necítí příjemně a že se napětí začíná zvyšovat, ale ne všichni řidiči jsou natolik vyspělí, že dokážou situaci vyhodnotit a ovládat se i ve stresových situacích. Někteří řidiči jsou trochu labilnější a negativní emoce ze sebe pouští ven.
Jaká je vaše osobní zkušenost? D1 je takovou testovací komunikací, jel jste tudy v poslední době?
Na konci května jsem na D1 visel hned za Prahou asi hodinu, čekali jsme u nějaké nehody. Povídali jsme si s kolegyní, probírali všechno možné, než jsme zase vyrazili směrem do Prostějova.
Na co by lidé měli myslet, když musí brát v potaz, že budou po cestě bojovat s kolonami a vysokými teplotami?
Velmi důležitá je příprava na jízdu, mít s sebou vše potřebné, zabezpečit případně i děti na zadních sedadlech. Udělat včas přestávky a snažit se stres eliminovat včas a preventivně, aby byl co nejnižší. Pokud stresová situace nastane, tak se udržet na uzdě. Je to o trpělivosti.
Jak jako dopravní psycholog vnímáte fenomén vybržďování?
Takoví řidiči mají velmi špatné sebeovládání, nedokážou náročnou situaci ustát, vybržďování je velice těžký přestupek a svědčí o tom, že řidič nemá vůbec pod kontrolou svoje sebeovládání a emoce. Mělo by se velice tvrdě postihovat.
Je to častější jev v porovnání s předchozími lety?
Statistiky tohoto neznám, ale fakt je, že jsou tyto případy medializované a objevují se často. Je s tím třeba markantně něco dělat.
Jak často se v létě přidává jako další příčina alkohol a jak moc vnímáte jeho riziko?
Je doba různých festivalů, kde se lidé určitě velmi dobře baví, většina z nich popíjí alkohol a pak řeší, jak odjedou, aniž by je čekal postih. Těch případů je určitě v létě víc.
Objevují se snahy prosadit do zákona, aby byla tolerovatelná sklenička alkoholu. Jste pro?
Jsem zásadně proti. Hovoří se o tom, že je nějaká tolerance, ale už se zapomíná, že když třeba v Rakousku dojde k nějaké nehodě a řidič je pod vlivem, ta vina je vždycky na něm. To u nás obhájci 0,3, nebo 0,4 promile zapomenou říct. Je třeba si říkat celou pravdu.
V ostatních evropských zemích se ale určité množství alkoholu v krvi toleruje.
Je otázka, jak by s tím naši řidiči naložili. Obávám se, že by si dali jedno pivo, pak ještě jedno a pak třetí, dostali by se na 0,6 promile… a to už by byl problém.
Když už jsme se dostali do zahraničí, v Rakousku se pokusí zavést 140kilometrovou rychlost na dálnici. V Česku se taky dřív mluvilo o případném zvýšení rychlosti, ale dokonce na 160 kilometrů v hodině. Bylo by to proveditelné v českých podmínkách?
Přemýšlel jsem nad tím a marně jsem hledal dálnici, po které by se u nás dalo bezpečně jezdit 160. Možná na hradecké dálnici v některých úsecích.
V roce 2021 budeme mít modernizovanou D1.
Pokud budou modernizované dálnice, dalo by se nad tím přemýšlet, ale určitě tak, jak to dělají Rakušané; muselo by se to experimentálně ověřit. Četl jsem reakce opozice v Rakousku, a je zásadně proti tomu, že se zvýší emise, zhorší životní prostředí, zvýší hluk. V zásadě bych proti tomu nebyl, ale v současnosti je stav českých silnic a hlavně dálnic katastrofální, takže je zbytečné o tom diskutovat. Možná v budoucnosti.
Zmiňoval jste emise, jak velký rozdíl je v rychlosti 130 a 140 kilometrů v hodině? Laikovi se může zdát, že na tom nesejde.
Rakušané tvrdí, že to je zásadní rozdíl.
Když jsme mluvili o tom, že vysoké teploty se projevují na pozornosti řidiče a že mohou způsobit dopravní nehody, jmenoval byste nějaké další rizikové faktory, na které bychom si měli dát pozor?
Je to pořád stejná písnička. Když sledujete příčiny dopravních nehod, velmi často jde o nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a situaci a pak – což je ohromný nešvar – nedodržování vzdálenosti mezi vozidly. To, co se objevuje poslední dobou velmi výrazně, je nevěnování se řízení vozidla. Lidé jsou schopni za jízdy chatovat, psát smsky nebo odpovídat na e-maily.
