Zcela neobvykle poslanci všech sněmovních stran podporují poslanecký návrh, který má zrychlit výstavbu významných dopravních staveb. Novelu zákona o urychlení dopravní, vodní a energetické infrastruktury však poslanci schválí zřejmě v upravené podobě. Například místo původně navrhované předběžné držby pozemků by se na zákonem stanovený seznam staveb vztahovalo takzvané mezitímní rozhodnutí. U všech staveb, na něž se celý zákon vztahuje, by pak úřady mohly mít dvouměsíční lhůtu pro vydávání závazných stanovisek v povolovacím řízení. Novelu i s navrženými změnami by sněmovna mohla schvalovat za dva týdny.
„Člověk, který poté, co proběhla všechna řízení, vlastní pozemek ležící v cestě nějaké dopravní stavby, dostane peníze, které mu za to stát nabídl. Následně na tom pozemku začnou stavět, a on se může soudit o zbytek částky místo toho, aby mohl celou tu stavbu úplně zablokovat,“ shrnul v Událostech, komentářích jeden z hlavních přínosů novely poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Stavba může začít ještě před rozhodnutím o vyvlastnění pozemku
Zástupce předkladatelů Martin Kolovratník (ANO) v Událostech, komentářích ocenil jednotnost poslanců v postoji k návrhu. Dodal, že jednou z hlavních brzd některých staveb jsou právě výkupy pozemků v poslední fázi.
„To znamená ve fázi, kdy 99, někdy 99,5 procenta pozemků je již vykoupeno, vypořádáno a třeba pouze jeden nebo dva lidé, kteří z nějakého důvodu pozemek nechtějí prodat, brzdí celou strategickou stavbu. Musí se pak čekat, dokud není vypořádáno vše až ze 100 procent,“ vysvětlil Kolovratník.
„A právě tady to takzvané mezitímní rozhodnutí (…) říká, že vyvlastňovací úřad může investora vpustit na pozemek, stavba může být zahájena a teprve poté paralelně dále probíhá soud o vyvlastnění, náhradu škody, ale nezastaví to celou stavbu,“ uvedl k zavedenému pojmu Kolovratník.
Původně se pracovalo s pojmem předběžná držba, od něhož ale poslanci v návrhu ustoupili z obav, aby novela nenarazila u Ústavního soudu, pokud by ji někdo napadl. Mikuláš Ferjenčík má za to, že novela nepochybně u Ústavního soudu skončí, protože představuje velmi významný zásah do vlastnických práv.
„Mezitímní rozhodnutí už v právním řádu je, je odzkoušené, známe ho a máme potvrzeno i od ústavních právníků, že by mělo fungovat,“ dodal Kolovratník. Podle jeho slov je novela balíkem 17 návrhů, z nichž pouze jeden se týká ustanovení mezitímního rozhodnutí.
V zákoně má být i „bič na úřady“
„Je tam řada dalších zlepšení, která budou fungovat stoprocentně a bez problémů a máme jejich funkčnost ověřenu přímo od lidí z praxe, kteří jsou na přípravy staveb ať ze strany Ředitelství silnic a dálnic, nebo Správy železniční dopravní cesty,“ prohlásil poslanec ANO.
Ústavně právní výbor při schvalování návrhu v druhém čtení také doporučil do novely vložit tzv. fikci souhlasu. Týkala by se přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek.
Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Předseda klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura řekl, že je běžné, když dotčený orgán státní správy, tedy stát, odpovídá investorovi, rovněž státu, třeba až za 15 měsíců. Investici tak podle něj nezdržují ani ekologičtí aktivisté, ale zdržuje ji stát špatnou koordinací svých složek.
