Dva dálniční úseky, kapacitní silnice z Liberce do Jablonce, dvě velká zrekonstruovaná nádraží a také zahájení několika významných staveb včetně dálnice D35 v Pardubickém kraji. To slibují pro příští rok správci státní dopravní infrastruktury. Zejména u připravovaných silničních staveb je ale plánované zahájení stavby v průběhu příštího roku často spíše přáním. Řada z nich ještě nemá stavební povolení, jiné ho kvůli odvoláním nemají pravomocné.
Tunelový komplex Blanka, dálnice D8 v Českém středohoří nebo jihovýchodní část Pražského okruhu jsou mementa, která varují, že optimistické, ale často i docela pesimistické plány nemusejí mít u dopravních staveb mnoho společného se skutečností. Může být příznačné, že přestože se politici léta zaklínají rychlým dokončením dálniční sítě, v příštím roce – tedy rok po volbách – se dálniční síť rozroste pouze o necelé dvě desítky kilometrů.
D1 povede k Přerovu od severu, o zbytku rozhodne soud
Více než čtrnáct nových dálničních kilometrů, po kterých se řidiči v příštím roce poprvé projedou, patří nejstarší – a tím pádem i nejdéle rozestavěné – dálnici v Česku. D1 dosáhne nejspíše v létě 2018 k Přerovu, který tak získá napojení na dálniční síť, zatím ale pouze směrem na Ostravu.
Směr na Prahu totiž patří k těm, nad nimiž se vznáší velké otazníky. Ředitelství silnic a dálnic sice uvádí poslední chybějící úsek D1 mezi Přerovem a Říkovicemi mezi těmi, které chce příští rok začít stavět, v cestě tomu ale leží velká překážka. Sdružení Děti Země podalo počátkem prosince žalobu proti výjimce, která se týká ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V minulosti Děti Země s námitkou proti výjimce neuspěly u ministerstva dopravy. „Z rozhodnutí a ani jejich podkladů nevyplývá, že by mělo dojít k závažným škodlivým zásahům do přirozeného vývoje daných živočichů,“ znělo ministerské stanovisko.
S tím však aktivisté nesouhlasí. „Jen soud může rozhodnout, zda třetí výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny byla povolena správně. Také nás zajímá, zda opravdu nelze vést trasu obchvatu mimo cenné biotopy a Dluhonice,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Připomněl tak spory o trasu dálnice, která zasahuje do místní části Dluhonice, s čím nejsou spokojeni místní obyvatelé, kteří se proto také bránili výkupu pozemků.
Vzhledem k žalobě připustilo ŘSD, že se může zahájení stavby posunout i o několik let z plánovaného podzimu příštího roku. Součástí žaloby je totiž i žádost o odkladný účinek. Vedení přerovské radnice přitom zdůrazňuje, že je potřeba spěchat. „Už teď Přerované trpí, protože město je dopravně přetížené. Opravdu počítáme dny do začátku stavby úseku, který Přerovu v mnoha ohledech pomůže,“ uvedl náměstek primátora Petr Měřínský.
Stavební povolení nemá ani další významná stavba, která by v Přerově měla v roce 2018 začít. Jde o krátkou přeložku silnice I/55 s nadjezdem nad železnicí, která by se pak měla stát přivaděčem k velké křižovatce, kde v budoucnu od dálnice D1 odpojí D55 směrem k Olomouci. Dostavba dálničního úseku Přerov – Lipník nad Bečvou, která se již chýlí ke konci, totiž neumožní jízdu po dálnici z Přerova do Olomouce, lipnická křižovatka s ničím takovým nepočítá, řidiči tak budou muset nadále jezdit po staré silnici a doufat, že se časem podaří dobudovat celý středomoravský dálniční trojúhelník mezi Olomoucí, Přerovem a Lipníkem, který má sestávat z úseků dálnic D1, D35 a D55.
D7 povede z Chomutova do sousedního města
Druhým dálničním úsekem, který ŘSD v roce 2018 otevře, bude dokončení dálnice D7 k Postoloprtům. Zatím vede od Chomutova pouze k Bitozevsi, čím sice zajišťuje obsluhu zóny Triangle, ale je nepoužitelná k cestování byť jen do nejbližšího sousedního města. To by měla dostavba zhruba tří kilometrů změnit.
Ministr dopravy Dan Ťok již při loňském zahájení stavby poukázal, že až bude hotová, dosáhne D7 poloviny plánované délky. „V našem zájmu je ji dokončit celou, přestože nepatří do priorit,“ dodal tehdy ministr.
Určitým paradoxem je, že dálnice D7 je od Prahy po Chomutov již léta postavená, ale na většině její trasy to není poznat, protože je hotový pouze poloviční profil. V příštím roce by mohla začít dostavba dálnice v celé šíři na obchvatu Panenského Týnce, opět ale jde o stavbu, která zatím nemá stavební povolení, a silničáři přiznávají, že letos v listopadu měli zatím vykoupené jen asi dvě třetiny potřebných pozemků. Pokud se tedy práce podaří napřesrok opravdu zahájit, bude to až na sklonku roku.
K významným stavbám, po nichž se řidiči v příštím roce již projedou, naopak patří nový úsek liberecko-jablonecké silnice I/14, která se přesune ze stávající trasy mnohem severněji a bude přímější a rychlejší, auta ovšem budou do Jablonce nad Nisou přijíždět docela jinudy – od Lužické Nisy se přesunou do ulice Československé armády.
Na státních silnicích pak v roce 2018 vzniknou čtyři nové obchvaty – Strakonic (na silnici I/22), Roušťan (na silnici I/34), část obchvatu Znojma (na silnici I/38, ale prozatím poslouží spíše místní dopravě) a v Děčíně by se pak měla otevřít vilsnická přeložka, tedy prodloužení kapacitní silnice, která vede z Nového Města přes Labe dále podél nádraží směrem na Ústí nad Labem, řidičům tak odpadne zdlouhavé objíždění mostu, vyhnou se i kruhovému objezdu před nákupním centrem a stísněné silnici mezi starými továrnami.
Dojde na upozaďované dálnice D35 a D6 i další část D3
Zatímco u mnoha připravovaných staveb je termín zahájení prací v příštím roce zatím spíše přáním, je i několik velmi významných spojnic, které již mají stavební povolení a neohrožují je žádná odvolání či žaloby. Patrně nejdále je příprava stavby dálnice D35 v Pardubickém kraji od Opatovic nad Labem po obec Ostrov nedaleko Vysokého Mýta.
Léta podceňované dálniční spojení, které má spolu s dálnicí D11 a budoucí D43 vytvořit alternativu k „déjedničce“ mezi Prahou a Brnem a zároveň vytvořit spolu s D11 rychlejší spojení Praha–Olomouc, mělo začít vznikat již letos, ukázalo se však, že zemědělci měli slíbenou ještě jednu sezonu na prodaných pozemcích, potom ještě musel proběhnout archeologický průzkum. Stavba by tedy měla začít v roce 2018 v březnu. Ještě čtyři další roky však uplynou, než se začne po dokončené dálnici jezdit.
D35 nebyla jediná „popelka“ mezi českými dálnicemi (či dříve rychlostními silnicemi). Mnohokrát musela důležitějším projektům ustoupit i dálnice D6, ovšem i to se nyní mění. V příštím roce se začne stavět dálniční obchvat Lubence, který naváže na dosud izolovaný úsek D6 u sousedního Bošova, a několik obchvatů.
Na D6 zároveň již od prosince rostou další dva úseky, které dovedou auta od Nového Strašecí až za Řevničov. I po dokončení těchto tří úseků zůstane mezi Prahou a Karlovými Vary řada úseků, kde se ještě bude muset jezdit po staré silnici, D6 by ale již neměla být popelkou. „Zbývajících osm dálničních úseků bychom chtěli zahájit během následujících pěti let,“ plánuje generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Další dálniční stavbou, kterou chce ŘSD napřesrok zahájit, je prodloužení dálnice D3 dále na jih od Českých Budějovic. Pokud by ale došlo k zakonzervování současné situace, hrozilo by, že mezi již zprovozněnou severní částí budějovického obchvatu a dálničním úsekem Hodějovice–Třebonín zůstane díra. Zatímco stavba dálnice k Třebonínu je již plně připravená, na dokončení obchvatu zatím nemají silničáři všechny potřebné pozemky, a tím pádem ani stavební povolení.
Řidiči zato musí vzít v potaz, že pokračuje výstavba dálnice i severně od Budějovic, kde začaly práce letos a potrvají až do roku 2019. Protože se staví ve stopě dosavadní silnice I/3, představuje stavba zásadní omezení při cestách například z krajského města do Prahy.
Ke stavbám, jejichž zahájení sice silničáři uvádějí v roce 2018, ale nemají k nim stavební povolení a v některých případech hrozí kvůli sporům o ně i letité zdržení, patří vedle již zmíněných úseků dálnic D1 či D3 také dálnice D49 na východ od Hulína či D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi.
Skončí opravy v Plzni i Kutné Hoře. Modernizace D1 zasáhne další úseky
V příštím roce také začne a především skončí několik velkých oprav, které komplikují dopravu. Jde například o plzeňský most Generála Pattona, přes který vede silnice I/20, nebo most na silnici I/2 v Kutné Hoře. Začít by naopak měly práce na zkapacitnění Dornychu v Brně či úprava další problematické křižovatky na dálnici D46.
I v roce 2018 bude samozřejmě pokračovat také modernizace dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou. I na přelomu roku se musí řidiči smířit s přetrvávajícím omezením mezi Velkým Meziříčím a Lhotkou, po zimní přestávce se pak dělníci vrátí i na tři další úseky (Ostředek–Šternov, Hořice–Koberovice a Jihlava – Velký Beranov). Všechny čtyři by měly být v roce 2018 hotové, ale neznamená to, že by se pak mohlo jezdit po D1 bez omezení. Začít by se mělo pracovat nejméně na dalších dvou úsecích, a to Mirošovice–Hvězdonice a Humpolec – Větrný Jeníkov.
Rekonstrukce dálnice u Mirošovic ovšem rovněž patří k již zmíněným nejistým stavbám. Děti Země podaly rozklad proti stavebnímu povolení, o kterém zatím není rozhodnuto. „V rozkladech například žádáme, aby se na tělese dálnice sázely jen místně původní druhy rostlin a aby protihlukové stěny byly z materiálu, který budou ptáci dobře vidět, a navíc byly osázeny popínavými rostlinami,“ uvedl Miroslav Patrik.
Železnici osvěží nový tunel-rekordman
Stavět se bude v příštím roce i na železnici. Správa železniční dopravní cesty připravuje rekonstrukce nádraží v Chebu či Lovosicích, pokračovat bude rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze.
V Plzni, kde již několik let dostává novou podobu prakticky vše, co s železnicí souvisí, přijde na řadu tzv. přesmyk domažlické trati u stanice Jižní Předměstí, což si na jaře vyžádá dlouhou výluku mezi Plzní a Nýřany. Dlouhé výluky budou souviset také s rekonstrukcí jaroměřského nádraží.
Patrně největší dokončenou železniční stavbou však bude v příštím roce přeložka trati mezi Plzní a Rokycany s tunelem dlouhým přes čtyři kilometry. Bude to nový nejdelší železniční tunel v Česku, který má urychlit vlaky mezi Prahou a Plzní asi o deset minut oproti nynější objížďce přes Chrast. Původně měl být hotový, aby jím mohly vlaky jezdit již letos v prosinci, stavba se však protáhla.
