Názory evropské elity se příliš vzdálily od názorů drtivé většiny, soudí „skokan voleb“ Alexandr Vondra

Alexandr Vondra v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Obrovským problémem Evropské unie je rozevření nůžek mezi tím, jak myslí elity, a tím, co si myslí ostatní, kterých je drtivá většina. Tyto nůžky je třeba nyní zavírat, řekl v pořadu Interview ČT24 Alexandr Vondra. Ten díky preferenčním hlasům postoupil na kandidátce ODS z 15. na druhé místo a stane se jedním z nových europoslanců.

Jako příčinu nedůvěry k EU vidí Vondra dřívější snahy stále více přerozdělovat, což vedlo k pokušení „si nahrabat“ a k různým kauzám s evropskými dotacemi. V předpokládaném odchodu Velké Británie z EU proto vidí šanci tuto situaci změnit. 

K dispozici bude po případném odchodu Britů menší měšec peněz  a buď se bude více zdaňovat, nebo méně přerozdělovat, soudí bývalý ministr zahraničí a obrany. Právě druhá varianta by byla výhodnější i pro Česko, protože vstupuje do posledního rozpočtového období, kdy bude více peněz dostávat než dávat. Později už se stane čistým plátcem. 

Kromě uzavírání nůžek se chce Vondra v Evropském parlamentu věnovat evropským bezpečnostním záležitostem, na které se zaměřuje celou svou profesní kariéru. Hodlá také pomoci nacházet rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a životním prostředím.  Jako kandidát z Ústeckéko kraje nechce, aby byl poškozen stát s průmyslovou tradicí a silným exportem. 

Základem je svobodná soutěž

Evropskou unii považuje Vondra za důležitý projekt. Zmínil například koncept usmíření mezi národy, přátelskou spolupráci a společný trh. Včetně čtyř základních svobod (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu).

To nejlepší by se mělo podle něj ukazovat ve svobodné soutěži. Proto by se měla posilovat. Naopak je nutné bránit se vytváření monopolů a snaze regulovat úplně všechno. „Regulacemi lidi nenasytíme a neuspokojíme,“ řekl s odkazem na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a protesty žlutých vest. 

Spojenectví se státy V4 je důležité

Vondra v pořadu také zdůraznil podobnost Česka s ostatními státy V4 (Maďarsko, Polsko a Slovensko). Tohle silné spojenectví by se mělo podle něj udržovat, protože se v posledních třiceti letech  nejméně třikrát ukázalo, jak je visegrádská spolupráce důležitá. Díky společné souhře jsme se dostali do NATO (1999), úspěšně čelili energetické plynové krizi (v roce 2009) i migrační vlně (2015), řekl Vondra.  

„Trvám na tom, že jsme byli (v migrační krizi) hlasem zdravého rozumu a pomohli zastavit naivitu, kterou jsme v začátku viděli třeba v Německu,“ řekl. 

Není důvod peskovat Kaczyńského či Orbána

Vondra také uvedl, že jako konzervativec bude hájit (Jaroslawa) Kaczyńského či (Viktora) Orbána, přestože český konzervatismus má jinou povahu než jejich. Je více městský a byznysový, méně národnostní oproti maďarskému a méně katolický oproti polskému. Oba politiky bere jako normální konzervativce a nevidí důvod, proč „jsou peskováni“ v justičních a právních záležitostech. 

Vondra tak reagoval například na nedávné vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten řekl, že Česko by se mělo v Evropské unii snažit, aby nebylo příliš spojováno s Visegrádskou skupinou. Vývoj v Maďarsku a Polsku podle něj míří špatným směrem.  

Maďarský premiér Viktor Orbán někdy bývá obviňován z autoritářské vlády, z ovlivňování justice a omezování médií. Polsko čelí kritice evropských institucí kvůli sporné novele zákona, který upravuje fungování justice.

„Nikdo nás nenutí přebírat polský nebo maďarský právní systém,“ řekl k tomu Vondra. Dodal, že všichni soudci by si chtěli vládnout úplně sami. 

V pořadu se také hovořilo o (ne)odchodu Velké Británie z EU. „Kdybychom my vyjednávali rozdělení Českoslovenka bez jakékoliv velkorysosti vůči Slovákům, tak nemáme tak dobré vztahy jako v posledních 26 letech,“ řekl Vondra.