Natalja před válkou uprchla z Luhansku, pak z Oděsy. „Třesu se, když slyším sirény,“ říká

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Natalja musela se svou rodinou utéct před válkou již podruhé – poprvé před osmi lety kvůli bojům na východě Ukrajiny a nyní, když Rusové začali s útoky na Oděsu. V Česku ale díky pomoci našla ubytování i práci. Stejné štěstí měl i Michael, který oslavil své osmnácté narozeniny v Ostravě a později si našel i práci v tamních hutích.

Natalija pracuje v dílně v Poděbradech, ještě před pár dny ale šila ve své vlastní v Oděse. „Moje poslání je šít. Nemůžu být dlouho bez šití. Když cítím úzkost nebo stres, musím pracovat, to mi pomáhá se uklidnit,“ vypráví.

Mluvit o svém životě na Ukrajině je pro ni těžké. Ztratila ho totiž už podruhé. Před osmi lety utekla před válkou na východě země. „Jediný rozdíl je v tom, že tehdy byly děti malé, teď už jsou trošku větší. Odjeli jsme z Luhansku 25. května 2014. Nepřála bych nikomu to, co jsem zažila já. Potřetí bych to už nezvládla,“ popisuje Natalija traumatický zážitek.

I proto v prvních dnech invaze odmítala opustit Ukrajinu. Jenže pak se z Oděsy stal jeden z hlavních cílů ruské armády. Její manžel musel zůstat. „Začalo přituhovat a víte, já neadekvátně reaguji na sirény, okamžitě se začnu třást, jak se pak ozve nějaký zvuk, rána, okamžitě jsem úzkostná. Takže pak jsem se asi během jedné hodiny rozhodla odejít,“ říká.

Těsně před útěkem našla na internetu inzerát. Eliška Dobiášová nabízela uprchlíkům práci a ubytování, Natálie odpověděla a vydala se k nejbližší hranici do Moldávie. Mezitím se v té době pro ni ještě úplně neznámá Češka snažila zajistit dopravu.

„V podstatě třeba pro šest lidí se nám podařilo sehnat odvoz. Ti lidé se mezi sebou vůbec neznají, neznám je ani já. Neznám toho, kdo mi zprostředkoval ty řidiče, neznám ty řidiče, ona opravdu vložila svůj život, ale nejen ten, ale hlavně svých dětí, úplně někomu cizímu,“ vypráví Dobiášová.

Tím ale Nataljin boj o nový život zatím neskončil. Během kontroly na maďarském přechodu předali celníci její dceři zvláštní dokument. Podle jejích slov bez žádosti. Jenže české úřady jí teď kvůli tomu nechtějí povolit pobyt v tuzemsku.

„Jsem z toho rozhořčená. Nikdo je neprosil o to, aby nám ten dokument dali,“ vysvětluje Natalija. „Na cizinecký policii mi bylo řečeno, že kdyby nešlo české vízum zařídit, tak by se musela vrátit zpátky do Maďarka nebo na Ukrajinu,“ dodává Dobiášová.

Osmnácté narozeniny oslavil už v Česku, nyní dostal práci v ostravské huti

Michael Guzov navštěvoval učiliště poblíž zakarpatského Mukačeva, osmnácté narozeniny už ale slavil v Ostravě. Před válkou tam utekl se svou matkou a sestrou.

„Na Ukrajině jsem se učil na stolaře a na obyčejného dělníka,“ vypráví Michael. Za týden už ale Michael nastoupí v ostravské huti jako pomocný dělník. „Budu tady pracovat šest měsíců a potom se vrátím na Ukrajinu, tam je můj rodný dům,“ dodává.

Na přijímacím pohovoru v huti byla i Michaelova matka Tamara. „Nabídli mi práci v kuchyni, taky mi nabídli, že bych mohla jít do kantýny, ale to už se musím naučit česky,“ říká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled