Ministerstvo zdravotnictví podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu v letech před propuknutím epidemie koronaviru dostatečně nekontrolovalo výdaje zdravotních ústavů, které poskytují například laboratorní vyšetření nebo očkování. Nákupy ústavů přitom v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun a byly v nich vážné nedostatky.
Ústavy u 70 procent kontrolovaných nákupů nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek, NKÚ proto podal oznámení finančním úřadům. Ministerstvo podle NKÚ, který závěry kontroly zveřejnil v pondělí ráno, nepředcházelo ztrátám těchto ústavů.
Výdaje zdravotních ústavů na nákupy v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun, z toho 85 procent byly nákupy malého rozsahu mimo zadávací řízení podle zákona. Ve zdravotních ústavech však v těchto letech byl pouze jeden interní audit zaměřený na veřejné nakupování, zdůraznil NKÚ.
Úřad prověřil vybrané nákupy za 239 milionů korun, z toho u nákupů za více než 168 milionů korun ústavy nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek. NKÚ proto podal oznámení příslušným finančním úřadům.
Jeden z ústavů například nakupoval pravidelně stejné zboží, jako diagnostiku, kultivační média či chemikálie, za více než 122,5 milionu korun jen na základě objednávek. Nevypsal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů u zakázek malého rozsahu za více než 31 milionů korun ústavy nepostupovaly transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.
Nedostatečná kontrola nákupů
Zdravotní ústavy neměly podle zjištění NKÚ spolehlivý vnitřní kontrolní systém, který by výrazným nedostatkům předešel a vytvořil podmínky pro hospodárné a efektivní veřejné nákupy. NKÚ zjistil nedostatky ve všech fázích nákupů. Na nápravě začaly ústavy pracovat až během kontroly NKÚ.
Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Jany Schillerové přijalo opatření, aby došlo ke sjednocení odborného a ekonomického řízení zdravotních ústavů. „V rámci kontrolního systému u zdravotních ústavů ministerstvo na základě kontroly NKÚ bude zdravotní ústavy metodicky vést tak, aby bylo předcházeno vzniku nedostatků a bylo postupováno v souladu s právními předpisy,“ uvedla.
Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví a poskytují například laboratorní služby ve zdravotní péči i ochraně životního prostředí nebo očkování. Ústavy v roce 2012 prošly reorganizací. Existují tak dva zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.
Ministerstvo od roku 2012 provedlo jen jednu veřejnosprávní kontrolu v Ostravě. Objevilo řadu vážných nedostatků při vynakládání prostředků, ale už nezjišťovalo, jestli byly napraveny. V Ústí nad Labem zahájilo kontrolu v roce 2020.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedla, že resort kontroluje více než 70 přímo řízených organizací a plán kontrol je vypracováván tak, aby na každou z nich došlo „v rámci relevantního času a personálních možností ministerstva.“ Zároveň upozornila, že ministerstvo nechalo vyměnit vedení Zdravotního ústavu v Ostravě.
Ve třech kontrolovaných letech zdravotní ústavy hospodařily se ztrátou. Jednou z příčin byl systém úhrad za laboratorní služby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Tento systém je nastaven tak, že nepočítá platbu za jednotlivé výkony, ale za jednotlivé unikátní pojištěnce. Úhrady proto neodpovídaly skutečnému objemu uznaných výkonů, které ústavy prováděly.
V letech 2016 až 2018 se kvůli tomu propadly roční výnosy ústavů v průměru o více než 20 milionů korun. Úhrady od pojišťoven přitom tvoří nejvýznamnější část výnosů, upozornil NKÚ. Ministerstvo zdravotnictví však podle NKÚ nenavrhlo žádné změny v systému úhrad, které by alespoň snížily tyto každoroční rozdíly v úhradách.
Na hospodářský výsledek zdravotních ústavů mělo vliv i to, že se zvyšovaly platové tarify státních zaměstnanců a rostly tak mzdové náklady. Ty tvořily více než polovinu celkových nákladů zdravotních ústavů. Navyšování platových tarifů se nepromítlo ani v příspěvku na provoz, jehož výši určoval resort, ani v úhradách od zdravotních pojišťoven, jejichž systém se neměnil. Naopak ministerstvo zdravotnictví vyžadovalo od zdravotních ústavů, aby sestavovaly vyrovnaný rozpočet, a to bez navýšení příspěvku na provoz.
Podle Schillerové ale ministerstvo zdravotnictví musí při rozhodování o úhradách postupovat stejně vůči všem poskytovatelům zdravotní péče bez ohledu na to, zda je jejich zřizovatelem stát, nebo někdo jiný. Při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok ale resort podle mluvčí bude se závěry kontroly pracovat. „Způsob konstrukce výše příspěvku na provoz v budoucích letech bude změněn tak, aby byly reflektovány nálezy NKÚ,“ dodala.
