Předseda sociální demokracie Jan Hamáček neuvažuje o variantě, že by se vzdal funkce ministra vnitra a zůstal v čele resortu zahraničních věcí, jehož vedením je také pověřen. Diplomacii vede proto, že prezident Miloš Zeman odmítl v červnu do čela úřadu jmenovat europoslance Miroslava Pocheho. Podle šéfa sociálních demokratů zůstává Poche jediným kandidátem.
Na vnitru zůstanu, oznámil Hamáček. Poche je stále náš kandidát na ministra zahraničí
Pocheho vybralo jako kandidáta na křeslo ministra zahraničí předsednictvo ČSSD v květnu. Zeman ho však s odkazem na to, že zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku, odmítl jmenovat. Na osobní schůzce ho vyzval, aby o funkci neusiloval.
Poche důvody označil za zástupné a uvedl, že Zemana chce o svých kvalitách přesvědčit. Vedení Černínského paláce se proto provizorně ujal Hamáček a Poche do resortu nastoupil jako politický tajemník.
Kvůli situaci se na konci srpna sejde předsednictvo ČSSD. „Říkám celou dobu, že to vyřešíme přes prázdniny. Tak nám dejte čas do konce prázdnin,“ uvedl Hamáček. Představu o řešení má, ale chce ji probírat přímo se zainteresovanými aktéry. „Nebudu to sdělovat přes média,“ dodal.
Současně vyvrátil spekulace, podle kterých by mohl situaci vyřešit tím, že se vzdá funkce ministra vnitra a zůstane v Černínském paláci. „Svou roli na ministerstvu zahraničí jsem bral jako roli dočasnou a řeším pozici ministra zahraničí. Neznamená to, že bych jakkoliv plánoval přechod do Černínského paláce a hledal ministra vnitra,“ vysvětlil. Jediným kandidátem ČSSD na ministra zahraničí zůstává Poche, dodal.
Zeman v polovině července zase prohlásil, že považuje otázku obsazení ministerstva zahraničí za uzavřenou. Jak dlouho bude Hamáček současně řídit oba resorty, ponechává čistě na něm. Hamáček situaci v čele diplomacie označuje za dočasnou.
Na jmenování čekali Grégr i Rath
Od jmenování druhé vlády Andreje Babiše (ANO) uplynulo přes padesát dní a Poche je tak nejdéle čekajícím navrženým kandidátem na vládní funkci v samostatném Česku. Nejdéle dosud čekal na jmenování (prezidentem Václavem Havlem) v roce 2001 sociální demokrat Miroslav Grégr, a to 27 dní.
Tehdejší premiér Zeman (tehdy ČSSD) požádal prezidenta Havla, aby do uvolněné funkce místopředsedy vlády jmenoval tehdejšího ministra průmyslu Grégra. Havel s jmenováním několik týdnů otálel, mimo jiné proto, že nesouhlasil „s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky“.
Dalším z navržených kandidátů do vlády, který kvůli nesouhlasu prezidenta čekal na jmenování, byl v roce 2005 David Rath (tehdy nestraník za ČSSD). Premiér Jiří Paroubek (tehdy ČSSD) poslal 20. října na Hrad návrh na jmenování Ratha ministrem zdravotnictví.
Prezident Václav Klaus odmítl Ratha jmenovat, neboť jeho souběžné působení ve funkci ministra a prezidenta České lékařské komory by bylo podle Klause v rozporu s ústavou. Paroubek jmenoval Ratha prvním náměstkem a pověřil řízením ministerstva. Začátkem listopadu Rath odešel z čela ČLK a 4. listopadu, tedy 15 dní od návrhu, jej Klaus jmenoval.
Sociální demokracie přistoupí k řešení situace během týdne, čtrnácti dní, kdy bude zasedat předsednictvo.