K zájmu o kurzy celoživotního vzdělávání nežene tuzemské penzisty jenom touha po vědění a objevování nových obzorů, ale i prostá chuť po společnosti jiných lidí. Shodují se na tom dospělí studenti i ředitelka Centra celoživotního vzdělávání Dana Steinová. Možnost učit se i v pozdním věku v Česku podle ní využívají zhruba tři procenta seniorů.
Steinová upozorňuje, že zájem o studium ve stáří podle ní souvisí s životním přístupem. „Pokud si nevytvoříte vzdělávací potřeby v mládí, tak je nepostrádáte ani ve stáří,“ uvedla – a vysvětluje tím i to, že se vzdělávat chce jenom poměrně malá skupina důchodců.
Ti, kteří chtějí, mají ale větší možnosti než v minulosti. Vedle univerzit třetího věku, které nabízejí v Česku veřejné vysoké školy, si mohou vybírat i kurzy od Centra celoživotního vzdělávání (CCV). Podobně jako univerzity nabízí například kurzy psychologie, historie, umění či trénování paměti.
Steinová zahájila vzdělávací program pro seniory v 80. letech, a univerzity třetího věku v Česku tak odstartovala. Přednášky pro důchodce podle ní mají i důležitý aspekt sociální. Podle ní představují pro seniory možnost, jak se seznámit s jinými lidmi, kteří mají podobné zájmy. Dvě třetiny účastníků kurzů v CCV má podle nich vysokoškolské vzdělání, zbytek středoškolské.
Recept na dlouhověkost? „Chtít“
Příkladem může být dvaadevadesátiletá Libuše Mirčevová, která už má inženýrský titul i doktorát, ale brány vzdělání si nechce nechat zavřít ani ve stáří. „Celý život jsem dělala biochemii a usoudila jsem, že je na světě strašně moc zajímavých věcí a že by bylo prima dělat v důchodu něco jiného,“ říká s tím, že její zájem míří k humanitním oborům – vybrala si umění mimoevropských civilizací a angličtinu. Obojí se jí hodilo na konci roku, když se vypravila do Mexika, navštívila metropoli i mayský Yucatán.
Podle devadesátníků (v zimním semestru jich má CCV zapsáno patnáct) vzdělávací kurzy představují jednu z cest, jak se udržet v mentální i fyzické kondici. „Dá se to jediným způsobem – že je člověk ve stáří aktivní a něco chce,“ říká devětadevadesátiletý student Jaroslav Lichý. Toho, coby tlumočníka a překladatele, zaujaly přednášky o hudbě, které se v mládí věnoval při hře na housle.
Právnička Soňa Rybičková, narozená v roce 1925, chodí zase na přednášky o antice. Kurz si vybrala kvůli svému zájmu o latinu. Aktivit CCV se účastní více než 30 let. Kromě toho navštěvuje přednášky pro seniory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Počet seniorů, kteří se vzdělávají v kurzech univerzit třetího věku (U3V), se mezi roky 2011 a 2018 zhruba zdvojnásobil. V minulém akademickém roce jich bylo asi 57 tisíc. Na přednášky se hlásí lidé zhruba od 55 let a kolem šedesáti procent zapsaných v kurzech jsou šedesátníci a sedmdesátníci a zhruba čtyři pětiny jsou ženy.
