Zdravotnickým odborům nestačí, že do zdravotnictví jako celku půjde v příštím roce 13,6 miliardy korun navíc. Žádají plošné desetiprocentní zvýšení platů a hrozí protestními akcemi. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková řekla v Otázkách Václava Moravce, že by bylo možné použít na platy rezervy zdravotních pojišťoven, to však ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jednoznačně odmítá.
Zdravotníci hrozí kvůli platům protesty. Upozorňují, že měli slib růstu platů o deset procent třikrát po sobě, ale poslední zvýšení jim uniká. Plošné zvýšení platů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha „určitě nebude“.
Je přitom přesvědčen, že k tomu, aby rostly platy, stačí, že se dohodly pojišťovny s nemocnicemi, přičemž pojišťovny dostanou navíc 13,6 miliardy. Zároveň však ujistil, že by dohoda pojišťoven s poskytovateli péče měla přinést zvýšení platů některým konkrétním skupinám. Zmínil se o sestrách v lůžkové péči, které mají dostat pět tisíc navíc.
To, že jde do zdravotnictví celkově více peněz, odboráři nepopírají. Že by ale na plošné zvýšení platů nebylo, odmítají. „V současné chvíli je na účtech zdravotních pojišťoven téměř 38 miliard – na všech účtech, nejenom na záložních. I ministerstvo financí sdělilo, že tato rezerva je možná k použití. A navrhovali jsme, aby se zvýšila platba za pojištěnce,“ shrnula předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková.
Zdravotnictví je podle ní podfinancované, připomněla, že v současnosti jde do zdravotnictví kolem sedmi a půl procenta HDP. „V Evropské unii je to skoro deset procent,“ srovnala. V Česku přitom podíl výdajů na zdravotnictví vůči DPH v posledních letech klesal z 8,4 procenta v roce 2013 na loňských a letošních 7,6 procenta. „Tato čísla jsou velmi nízká,“ zdůraznila Žitníková.
Stávka nehrozí, do nemocnic ale mají přijít inspektoři práce
Na situaci nic nezměnilo ani jednání ministra Vojtěcha s odborovými předáky v uplynulém týdnu. Zazněl na něm slib, že se platy většině zdravotnického personálu zvýší zhruba o pět procent, ale v nenárokové složce. Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel již oznámil, že jeho organizaci to, co ministerstvo nabízí, nestačí a pětiprocentní slib, který není písemně ukotven, ministrovi ani nevěří.
Podobný závěr očekává od jednání vedení svého svazu Dagmar Žitníková. Svaz zdravotnictví a sociálních služeb přitom již v srpnu vyhlásil stávkovou pohotovost, LOK sice ne, ale i on hrozí protestními akcemi. Pokud se lékaři vzbouří, nemělo by sice dojít ke stávce, Engel však připomněl někdejší protest Děkujeme, odcházíme, kdy lékaři dávali výpovědi, Žitníková zase pohrozila povoláním inspektorů práce do nemocnic a důsledným dodržováním zákoníku práce.
Adam Vojtěch však míní, že „to jsou standardní vyhrůžky“, které podle něj ze zdravotnictví znějí pravidelně. Je přitom přesvědčen, že je současná situace nesrovnatelná. „Dnes jsou lékaři jednou z nejlépe placených profesí v Česku,“ poukázal.
Příjmy lékařů loni v průměru činily ve veřejné sféře více než 74 tisíc korun, v soukromé 66 tisíc.
Podle Dagmar Žitníkové jsou ale tato čísla zkreslená podmínkami, ve kterých lékaři pracují. „Ve zdravotnictví je obrovské množství přesčasové práce. Kromě té je tam práce v noci, práce, která je ve směnách, a práce, která je o víkendech, takže objem je z velké části kryt příplatky,“ upozornila. Konkrétně uvedla, že přesčasy se „někde blíží 900 hodinám“.
Velké přesčasy mají i sestry, u kterých jsou platy nižší – loni činil průměrný plat zdravotních sester necelých 37 tisíc korun a mzda jen pár stovek nad 30 tisíci.
Přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Pirk se domnívá, že problém s přesčasy je problém nemocnic, je proto přesvědčen, že ho lze vyřešit přesunutím některých úkolů na ambulantní lékaře.
„Lékař pohotovostní služby v nemocnici tam má být pro hospitalizované pacienty a akutní věci, které vyžadují hospitalizaci. Ale aby musel ošetřovat lékař, který slouží na lůžkovém zařízení, drobnou ránu na ruce? Proto by se mělo v popracovní době zapojit více ambulantních lékařů. Tím by se snížily přesčasy,“ uvedl.
Dagmar Žitníková však takovou změnu nepovažuje za dostačující. Zásadní je, že ve zdravotnictví je málo lidí a odpovědí jsou místo snahy přivést jich více změny pravidel tak, aby nedostatek personálu tolik nevadil. Odborářka se zmínila o vyhlášce, která umožňuje, aby v léčebnách dlouhodobě nemocných zůstávala přes noc jedna sestra na 45 pacientů. „Lidé odcházejí i proto, že jsou podmínky velmi špatné. Porušuje se nejen zákoník práce, ale i další zákony,“ zdůraznila.
Plošně, nebo cíleně?
Odborová předačka v Otázkách Václava Moravce připustila, že požadavek na plošné zvýšení platů ve zdravotnictví souvisí i s tím, že plat a mzdy rostou ve většině oborů.
Třeba Jan Pirk si ale nemyslí, že je plošné přidávání ve zdravotnictví tím nejlepším krokem, v čem se shodne i s Adamem Vojtěchem. „Bavme se i o kvalitě. Přece není možné dát vše do platů a nebavit se o kvalitě péče, motivaci. Naprosto rezignujeme na personální politiku, to už tam nemusíme vůbec mít ředitele,“ podotkl.
Myslí si, že elitní lékaři, kteří berou přes sto tisíc, jsou v současnosti zaplaceni dostatečně, a proto je potřeba soustředit se na nízkopříjmové skupiny, jako jsou již zmíněné sestry v lůžkových zařízeních. Kromě toho upozornil, že na plošné desetiprocentní navýšení „ani nejsou zdroje v systému“.
Odbory však ukazují na oněch 38 miliard, které mají pojišťovny na svých účtech. Dagmar Žitníková by chtěla „třeba polovinu“ této rezervy vydat na platy, další zvýšení by podle ní přineslo navýšení plateb za pojištěnce.
Rozpuštění rezerv pojišťoven však ministr označil za „přístup po nás potopa“. Upozornil, že rezervy zatím nejsou ani na hodnotě jako před poslední ekonomickou krizí, během které přitom velmi výrazně poklesly. Změny v platbách za pojištěnce naproti tomu již připravuje a v listopadu by je měla dostat vláda.
Jan Pirk vyzval k tomu, aby zároveň ožila debata o možných příplatcích za vyšší komfort ve zdravotnictví. Jako příklad uvedl Izrael, kde existuje několik tříd pojištění, podle kterých se pak určuje třeba umístění do pokoje v nemocnici nebo výše příplatku za kvalitnější plombu u zubaře. „Proč nedovolíme lidem, aby si mohli připlácet, proč by měli dávat někomu pod stolem? To je špatně. To je něco, jako bychom nařídili všem, aby jezdili ve fabii a nikdo nejezdil v octavii, protože na octavii někdo nemusí mít,“ připodobnil.
Zatímco však debata o připojištění, ale i o platbách za pojištěnce je zatím otázka vzdálenější budoucnosti, otázka platů v příštím roce nabývá na aktuálnosti. Zda zdravotníci začnou aktivně protestovat – například dodržováním zákonů v nemocnicích – by mělo být jasné po dalším jednání v příštím týdnu.
