Češi se od začátku válečného konfliktu na Ukrajině víc obracejí na krizové linky psychologické pomoci. České televizi to potvrdily organizace, které tyto služby provozují. Například Lince první psychologické pomoci narostl počet hovorů na 127 procent. Linka důvěry Senior telefon je na 120 procentech. Počet telefonátů na dětskou Linku bezpečí stoupl na 115 procent. Obavy volajících se týkají nejčastěji úzkostí z blízkosti konfliktu, ohrožení přátel a příbuzných na Ukrajině nebo hrozby globální války.
Lince první psychologické pomoci narostl od začátku války na Ukrajině denní počet hovorů na 127 procent. „První rovina je ta, že to zasáhne lidi, kteří do té doby fungovali psychicky normálně. To znamená, že určitá část populace se v podstatě zdekompenzuje. Začnou mít úzkostné příznaky, ačkoliv do té doby je neměli. Druhou rovinou je, že lidé, kteří už předtím byli úzkostnější – třeba se i s nějakým onemocněním již léčili – se stanou ještě více úzkostlivými a jejich problém se zhorší,“ vysvětluje Lucie Heřmánková, vedoucí služeb a týmu organizace Cesta z krize, která linku provozuje. Dodává také, že nárůst počtu hovorů na linku je srovnatelný se začátkem pandemie.
Linka důvěry Senior telefon nyní denně zaznamenává zhruba dvacetiprocentní nárůst počtu hovorů. „Jedná se zejména o obavy o bezpečí občanů naší země. Spousta klientů také vzpomíná na rok 1968, vrací se jim vzpomínky, vnímají v tom jisté podobnosti, zradu, kterou tenkrát lidé prožívali,“ říká vedoucí linky Aneta Mundok Nitschová z organizace Život 90.
Narůst hovorů na 115 procent v souvislosti s konfliktem na Ukrajině zaznamenala i Linka bezpečí, která své služby cílí primárně na dětskou populaci. Od pátku minulého týdne se jednalo o zhruba 60 hovorů denně navíc. Předtím byl denní průměr linky 400 hovorů dětí za den.
„Jsou tam hlavně obavy z války, jestli rodiče budou muset jít také do války. Volají nám i vysokoškoláci, kteří se musí potýkat s tím, že jejich spolužáci odjíždějí bojovat na Ukrajinu, takže to jsou velmi těžká témata. Ale samozřejmě se to skrývá i v dalších hovorech, kde je primární téma úzkost, takže kolegové to třídí a když tam vyloženě nezazní válka, tak to dají do úzkostí, takže to číslo ve finále může být mnohem větší a může se nám to schovat pod nějaké jiné téma,“ upozorňuje specialistka PR Linky důvěry Regina Jandová.
Linka důvěry dětského krizového centra podle vedoucí Heleny Juklové eviduje denně tři hovory související s konfliktem, které se nejčastěji týkají lidí, kteří žijí v Česku a jsou ukrajinské národnosti nebo mají na Ukrajině rodinu. Nárůst počtu takových hovorů zatím však linka vyčíslit nedokáže.
Potíže dosud neléčených
Podle záznamů Linky první psychologické pomoci se lidé, kteří dosud psychickými problémy netrpěli, obrací na odborníky například s rodičovskými obavami, jak ochránit děti při jaderném konfliktu. Další volající cítí nejistotu a ohromení, že je v tomto světě možná válka. Nevědí, co by dělali při útoku, kam jít nebo co si s sebou vzít.
Další mají své blízké na Ukrajině. „Mají kamarády, známé nebo rodinu na Ukrajině a nemají žádné informace o tom, jak to s nimi je a chtěli by pomoci, přičemž neví jak. Poslední skupinou volajících jsou ti, co chtějí pomoci, a nevědí jak,“ shrnuje statutární zástupkyně Cesty z krize Jarmila Kubáňková.
