Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce v úpravě testovací strategie navrhnout opakované testování vytipovaných skupin antigenními testy. Podle bývalého náměstka ministra zdravotnictví Pavla Hroboně jde o krok správným směrem, nutné je však podle něj zaměřit se i na fungování chytré karantény. Oproti situaci na jaře, kdy stát neměl ani vlastní matematický model, je zavedení protiepidemického systému pokrokem, který by mohl vést ke zvládnutí nákazy v zimních měsících, řekl v rozhovoru s Janou Peroutkovou v pořadu Události, komentáře.
Když se v Česku před devíti měsíci objevili první nakažení covidem-19 a na bývalého náměstka ministra zdravotnictví se obrátil ředitel pojišťovny Direct Pavel Řehák s odhadem 237 tisíc případů na konci března, Pavla Hroboně predikce zaskočila. „Čísla mě překvapila asi jako každého, kdo se díval poprvé na praktickou aplikaci exponenciálního růstu. Většina z nás se o něm učila ve škole, ale když to vidíte potom ve smyslu reálného dopadu, je to trošičku jiné,“ přiblížil.
Ani vláda ani jiná státní organizace v tu dobu neměla vlastní matematický model. „Když jsme byli na ministerstvu zdravotnictví, tak já jsem čekal každým okamžikem, kdy se stane, že nám někdo poděkuje za snahu, ale řekne: ‚Teď vám ukážeme ten opravdový sofistikovaný model, který říká toto a toto.ʼ K mému překvapení se to nestalo,“ popsal Hroboň.
I právě kvůli jednoduché tabulce pak Česko jarní vlnu epidemie zvládlo s nízkým počtem nakažených. Podle Hroboně byla situace výjimečná, a proto bylo ospravedlnitelné, že s nápady na její řešení přicházeli „de facto nekvalifikovaní, nezapojení lidé zcela z vnějšku státní správy“.
Skupina okolo Pavla Řeháka pak vládu oslovila i s doporučeními pro postup v létě, patřila mezi ně obnova protiepidemického systému nebo navýšení kapacity testování a trasování. Návrhy se ale podle Hroboně nikdo neřídil. „Doporučení jsme odevzdali v polovině května a neměli jsme pocit, že kdybychom potom přišli znovu v polovině července nebo v polovině srpna, že bychom se dočkali většího slyšení,“ uvedl Hroboň.
Současná kapacita testování a trasování stále nestačí, míní Hroboň
V současnosti pozoruje bývalý náměstek ministra zdravotnictví mezery hlavně v trasování. „Chceme čísla, která budou naprosto jasná a která budou ukazovat, že trasování probíhá stejně dobře, stejně úspěšně a jednotně ve všech částech České republiky,“ řekl Hroboň. I když už ministerstvo zdravotnictví určitá data o výsledcích trasování zveřejňuje, pro běžného občana je podle Hroboně prakticky nemožné je číst, neboť by je nejprve musel sám analyzovat.
Nutné je zaměřit se ale i na testování. Vítá proto plán stávajícího ministra zdravotnictví Jana Blatného na testování ohrožených skupin. Mezi ně by podle Hroboně měly patřit skupiny, kde je vysoká pravděpodobnost nákazy a v případě jejího šíření by měla velmi vážné dopady. „Typickou ukázkou jsou právě domovy pro seniory, ale samozřejmě také zdravotnická zařízení, nabízejí se školy, nabízejí se případně nějaké firmy,“ vyjmenoval.
Odhadnout, jaká bude pandemická situace v zimě, je podle něj obtížné. Pevně však věří, že se nebudou opakovat pochybení z léta. Zabránit by tomu měl jednak protiepidemický systém, ale i další posílení kapacity pro testování a trasování. Záležet bude ale také na tom, jak se budou lidé chovat. I v zimních měsících by tak podle něj měla zůstat povinnost zakrývat si dýchací cesty, ale i omezení počtu osob, které se mohou setkávat.
