Na fake news platí soudržnost společnosti a pozitivní postoj elit, soudí zmocněnec Šedivý

Nahrávám video

Namíchají se zrnka pravdy se zrnky polopravdy, do toho se přihodí otevřené lži a poznatky z psychologie a znásobí se to působením sociálních médií, tak v pořadu Interview ČT24 popsal vznik falešných zpráv (fake news) zmocněnec ministerstva zahraničí pro odolnost a nové hrozby Jiří Šedivý. Vše pak v důsledku působí ve společnosti velmi rozkladně, zdůraznil.

Fake news zasáhly referendum o brexitu i volby ve Spojených státech, Německu či Francii, uvedl Šedivý. „Poučení je, že je potřeba s tím dopředu počítat a připravit se na to,“ míní. 

Zmínil i pozitivní příklad – švédské parlamentní volby. „Tajné služby promluvily na veřejnosti, že se ze strany Ruska něco může chystat. Došlo k alianci veřejnoprávních médií, akademických pracovišť a státní správy,“ řekl diplomat. Vznikly tak společné týmy, příručky, školení, osvěta ve školách.

A po volbách „se najednou zjistilo, že nedošlo k žádným pokusům o manipulaci“. Podle Šedivého zřejmě zafungovalo určité „odrazení“ případného protivníka, protože bylo evidentní, že stát a společnost na to byly velmi dobře připraveny. 

To je podle něho návod, jak postupovat a dlouhodobě pracovat na tom, aby lidé byli schopni rozlišovat pravdu od lži a ověřovat si informace. „Důležitou roli hraje soudržnost společnosti, která věří ve svůj stát a budoucnost,“ zdůraznil. 

Jiří Šedivý profil
Zdroj: ČT24

Vedení státu má vyjadřovat pozitivní postoj vůči budoucnosti

Jinou situaci vidí zmocněnec v Česku. Mnohá šetření podle něj ukazují, že naše společnost je do značné míry rozdrobena a rozdělena. „Základní dělení probíhá – zjednodušeně – mezi těmi, co mají určitou důvěru v sebe a v budoucnost, a těmi, kteří se té budoucnosti, života a světa bojí,“ domnívá se Šedivý. 

Podle něj je velmi důležité sjednocovat společnost, kultivovat porozumění světu tak, abychom nebyli vyděšeni z toho, že svět je složitý, že se rychle vyvíjí a že je tu řada rizik. 

Je také důležité, aby pozitivní postoj vůči budoucnosti ze sebe vyzařovaly politické elity, vedení státu.
Jiří Šedivý
zmocněnec pro odolnost a nové hrozby ministerstva zahraničních věcí

Zmocněnec ministerstva se v pořadu Interview ČT24 věnoval také kybernetické bezpečnosti Česka. Podle něj zde chybí „kybernetická hygiena“, tedy dostatečná příprava úředníků české státní správy na různé situace. Například jak se mají chovat na sítích, jak zacházet s hesly či jak bezpečně komunikovat v e-mailech. 

Dodal, že sice existuje on-line kurz pro všechny úředníky, ale mělo by toho být více. „Ne všichni ještě chápou riziko, které v sobě nepozorné chování na sítích skrývá,“ poznamenal.

Kladně naopak hodnotí, že se státní správa ve velkých, strategických otázkách řídí doporučeními Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V této souvislosti zmínil dřívější varování úřadu před čínskými firmami Huawei a ZTE a jejich možným neblahým působením v kritické infrastruktuře státu. 

Prostředí sítí 5G bude podle Šedivého takový ekosystém, na kterém poběží všechny možné technologie, internet věcí i řada civilních činností, které mají přímý dopad na vojenské záležitosti, třeba logistika.  

K nejčernějším scénářům dopadů kybernetických útoků pak patří paralýza, vypínání základních funkcí státu, ať už jde o dodávky energie, rušení letového provozu, zneužívání osobních dat či vymazání zdravotních záznamů, přiblížil zmocněnec. Proto je podle něj potřeba budovat odolnost proti těmto útokům.

Za slabiny považuje právě komunikační sítě některých státních úřadů. Naopak soukromá sféra je podle něho v mnoha případech odolnější, například banky. Také korporace i menší firmy, které pracují s novými technologiemi, berou možné hrozby mnohem vážněji. 

„Co možná chybí v širším měřítku, je sjednocující politika, která by všechny tyto činnosti koordinovala, a její institucionální zakotvení,“ řekl. Nejvhodnější by podle něho byla instituce spadající pod Úřad vlády. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 19 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 33 mminutami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 49 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 5 hhodinami

Evropský pohled