V pondělí vláda schválila ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka zmocněncem pro konzultace s Ruskem. V jednání s Ruskou federací má zastupovat a sjednocovat celou českou diplomacii – a to v době sílícího pnutí mezi Prahou a Moskvou. Podle něho samotného pak vzájemné vztahy obou států v současnosti v podstatě neexistují.
„Mojí ambicí je udělat inventuru vztahů s Ruskem, ty dnes nejsou,“ říká nový zmocněnec Jindrák
„Měl bych být spojujícím článkem pro jednání s Ruskem,“ říká dlouholetý diplomat a nynější ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta Rudolf Jindrák. Jeho funkce jako zmocněnce pro konzultace s Ruskem vznikla na základě shody prezidenta, premiéra, ministra zahraničí i vnitra. Z nejvyšších představitelů zemí se v posledních letech setkali jen český prezident Miloš Zeman a ruský prezident Vladimir Putin a to je podle Jindráka špatně.
- narozen 25. ledna 1964
- bývalý velvyslanec v Německu, Rakousku nebo Maďarsku
- od března 2017 ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky
- nahradil Hynka Kmoníčka, který se stal velvyslancem v USA
„Máme zájem mít vztahy na nejvyšší úrovni, ale nedokážu teď říct, jestli by jel prezident Zeman do Ruska nebo prezident Putin k nám,“ uvádí nový zmocněnec. Jako jedno ze společných témat zmiňuje třeba otázku registrací nemovitostí na území druhého státu. Tato agenda spadá v Rusku právě pod administrativu prezidenta.
Vztahy na bodu mrazu
Česko-ruské vztahy se v posledních letech výrazně zhoršily. Ministerstvo zahraničí v květnu navrhlo Moskvě na základě vzájemné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 konzultace k vyřešení vzájemných sporů. Rozhovory se ale dosud neuskutečnily, podle české strany totiž Rusko nechtělo přistoupit na jednání v rovném postavení.
„Nemyslím si, že by mělo docházet k ponižování České republiky nebo zpochybňování historických témat, jako je rok 1968 a podíl bývalého Sovětského svazu (na invazi do Československa – pozn. red.). Když nebude prostor si porozumět, tak ty rozhovory skončí,“ říká Jindrák. Jeho ambicí je udělat inventuru vztahů s Ruskem, které podle něj dnes v podstatě neexistují.
Socha maršála Koněva a jak dál
Způsobeno to může být i odstraněním sochy maršála Koněva. Rozhodli o tom zastupitelé Prahy 6 a následně ji dělníci na začátku dubna odvezli do depozitáře. To vyvolalo kritiku z ruské strany. Podle Jindráka je právě tento incident bezprostřední příčinou, proč diplomacie konzultace s Ruskem zahajuje.
„To, co se stalo, je nepřijatelné. Čeští diplomaté budou muset při nadcházejících jednáních velice vážně vysvětlovat a vysvětlit, jak se chystají situaci napravit,“ reagoval v květnu na dění okolo sochy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V Rusku se podle Rudolfa Jindráka stala otázka vítězství ve druhé světové válce a osvobození Evropy v posledních letech velkým celospolečenským tématem. „My nevíme, co by ruská strana chtěla slyšet v souvislosti s pomníkem maršála Koněva. To by mělo být předmětem dalších jednání,“ řekl Jindrák v pátečním interview.
Možná podle něj dojde řeč i na spolupráci českých a ruských tajných služeb. Běžně třeba dochází k výměně informací v případě hrozby terorismu. „Mobil na ministra zahraničí Sergeje Lavrova nemám. Věřím ale, že je to o osobní komunikaci, když se s někým potkám, porozumíme si, tak si vyměníme čísla mobilů. Tady ale nebyla možnost ani si porozumět, když jsme se nepotkali,“ hodnotí společné vztahy Jindrák.