Odveta. Rusko vyhostilo dva české diplomaty

3 minuty
Události ČT: Rusko vyhostilo dva české diplomaty
Zdroj: ČT24

Rusko v pondělí informovalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku o vyhoštění dvou českých diplomatů. Sdělila to mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová, podle níž je to očekávaná a symetrická reakce na stejný český krok z počátku června. Česko tak nyní považuje problém, který nevznikl na jeho straně, za vyřešený, dodala Štíchová.

Velvyslance České republiky v Moskvě Vítězslava Pivoňku o odvetném kroku informovalo ruské ministerstvo zahraničí, kam byl z tohoto důvodu předvolán. Diplomat podle agentur řekl, že se kromě uvedeného důvodu hovořilo i o konzultacích o vztazích obou zemí, které se mohou uskutečnit za několik týdnů. „Jednání bylo věcné, ale samozřejmě tvrdé. Dostali jsme termín do 17. června do 24 hodin,“ uvedl Pivoňka. 

Agentura TASS napsala, že tématem má být i spor kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze. Ruské ministerstvo zahraničí k předvolání Pivoňky vydalo důrazně formulované prohlášení.

V něm oznámilo, že „na základě reciprocity a článku 9 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích“ označilo dva pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí při příchodu na jednání vlády řekl, že vyhoštěni byli jeden diplomat a jeden technik. 

V diplomacii je obvyklé, že po prohlášení diplomata za persona non grata je lhůta pro opuštění země 48 hodin. Petříček řekl, že problém považuje nyní za vyřešený. „Jedná se o symetrickou reakci, jsou to lidé, kteří jsou na úrovni diplomata a technického personálu. Mohu potvrdit, že se v jednom případě jednalo o zástupce českého centra,“ uvedl ministr zahraničí.

„Věřím, že tímto recipročním krokem z ruské strany tato záležitost je vyřešena a my se nyní chceme soustředit na zahájení konzultací podle naší smlouvy o přátelství z roku 1993,“ dodal Petříček.

Stejně se vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Problém vznikl na ruské straně, nicméně ve chvíli, kdy ruská strana nechtěla souhlasit s tichou procedurou a museli jsme jít cestou vyhoštění, standardním způsobem je, že druhá strana reaguje takto,“ řekl. Naznačil, že oba Rusové vyhoštění z Česka mohli pracovat pro ruské tajné služby: „Problém vznikl na ruské ambasádě, vznikl sporem dvou pravděpodobně zpravodajských důstojníků.“ 

Česko předminulý týden vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin přivezeným ruským diplomatem do Prahy. Moskva dala hned najevo, že hodlá reagovat stejným odvetným opatřením.

„Českému velvyslanci bylo řečeno, že opatření je zrcadlovou reakcí na provokativní akci oficiální Prahy, která byla podniknuta bez jakéhokoli důvodu, což přiznávají samy české úřady,“ citovala z prohlášení agentura Interfax.

„Bylo to klasické diplomatické řešení v principu reciprocity. Ruské straně nezbylo nic jiného, než vyhostit naše dva,“ řekl místopředseda sněmovny a šéf komunistů Vojtěch Filip. 

Oznámení o rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra Tomáše Petříčka o vyhoštění dvou diplomatů „jen potvrzuje, že linie zaměřená na zhoršení vztahů s Ruskem byla povýšena na úroveň státní politiky. Takový vývoj událostí budeme brát v úvahu v celkovém kontextu našich vztahů s Českou republikou“, uvádí se rovněž v prohlášení.

„Rusové jsou na jedné straně velcí pragmatici. Když uvidí, že tato politika k ničemu nevede, tak po nějakém čase s tím přestanou,“ míní exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).  

Nemůžeme zůstat tolerantní vůči nepřívětivým projevům, uvedl Putinův mluvčí

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov k uvedenému diplomatickému incidentu v pondělí podle agentur řekl, že Rusko má nadále „zájem o udržování dobrých, partnerských a vzájemně výhodných vztahů s ČR“. „Samozřejmě nemůžeme zůstat lhostejní a tolerantní vůči nepřívětivým projevům ze strany Prahy,“ uvedl mluvčí.

Česká republika v pátek 7. června oznámila vyhoštění dvou pracovníků ruského kulturního střediska v Praze - Andreje Končakova, který středisko vedl a současně plnil roli vedoucího představitele vládní organizace Rossotrudničestvo v Česku, a Igora Rybakova.

Cíli měli být pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyj Pavel Novotný (ODS). 

Babiš: Dopis o útoku ricinem je smyšlený

Podle premiéra Babiše byli oba ruští pracovníci, které Česko vyhostilo, zároveň autory smyšleného dopisu, kde se psalo o plánovaném útoku ricinem proti českým politikům. „Z důkazů Bezpečnostní informační služby (BIS) jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu ruské federace v Praze,“ prohlásil na začátku června Andrej Babiš.

Jeden z pracovníků ruského velvyslanectví prý smyšlenou informaci o plánovaném útoku zaslal cíleně BIS. Petříček k situaci dříve uvedl, že se česká strana snažila celou věc řešit diplomatickou cestou, nicméně bezúspěšně.

Koncem dubna unikla informace českých tajných služeb do týdeníku Respekt, který napsal, že do Česka přijel ruský diplomat s ricinem. Ve stejné době dostali policejní ochranu pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta Řeporyj Pavel Novotný. Všichni čelili z ruské strany kritice kvůli svým krokům, které Moskva vnímá jako protiruské.

Hřibovi Rusové vytýkají nedávné přejmenování části ulice před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova, který byl kritikem Kremlu, Kolář vyvolal jejich námitky odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6 –⁠ Bubenči a Novotného kritizují za odhalení pomníku padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády, takzvaným vlasovcům, které Moskva považuje za vlastizrádce.

  • Leden 2000 - Českou republiku musel opustit asistent ruského vojenského přidělence. Údajně získával citlivé informace o technologiích NATO i od úředníků státní správy, kteří mají přístup k citlivým údajům. Rusko poté vypovědělo ze země jednoho z českých diplomatů, jenž působil jako zaměstnanec vojenské sekce ambasády v Moskvě.
  • Duben 2001 - ČR musel opustit konzul a druhý tajemník iráckého velvyslanectví. Jeho činnost byla podle vyjádření MZV „neslučitelná se statusem diplomata“. Irák recipročně vyhostil jednoho pracovníka české ambasády.
  • 21. ledna 2005 - Česko vypovědělo běloruskou diplomatku v reakci na podobný krok Běloruska, které musel opustit český diplomat Pavel Křivohlavý. Minsk jej vinil z porušení zákonů; podle tamních úřadů konzumoval alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky. Navíc byl tehdy ke konzultacím do ČR povolán šéf české ambasády.
  • 19. dubna 2006 - ČR vyhostila kubánského atašé. Vízum mu nebylo prodlouženo kvůli tomu, že Havana týden předtím vypověděla českého diplomata Stanislava Kázeckého, kterého obvinila z podvratné činnosti a práce pro USA.
  • Květen 2006 - České úřady odmítly prodloužit akreditaci zpravodaji ruské vládní tiskové agentury RIA-Novosti Leonidu Sviridovi, který byl podle informací tisku odhalen jako agent. Podle spekulací médií byl tento krok důvodem, proč ruské úřady neprodloužily koncem léta akreditaci moskevskému zpravodaji České televize Janu Moláčkovi.
  • 17. května 2011 - ČR vyhostila dva diplomaty ukrajinského velvyslanectví v Praze. Roznětkou česko-ukrajinské roztržky byla kauza dvou pracovníků vojenské sekce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě, které ukrajinská kontrarozvědka obvinila ze shromažďování utajovaných informací o ukrajinské zbrojní výrobě a vyhostila ze země.
  • Březen 2018 - Česká republika vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, a to jako výraz solidarity s Británií po útoku. Moskva v reakci na kroky Británie a jejích spojenců včetně ČR oznámila, že vyhostí stejný počet diplomatů, kolik jich muselo opustit dané státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 2 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 4 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 4 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 5 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...