Se začátkem školního roku řada dětí do klasických lavic neusedne. Stále populárnější mezi rodiči je domácí vzdělávání. Podle statistiky ministerstva školství se za minulý školní rok individuálně vzdělávalo skoro sedm tisíc žáků základních škol. Řada z nich se přitom neučí doma, ale ve skupinách – takzvaných komunitních školách. Jejich obliba podle Asociace domácího vzdělávání roste.
Dětí, co se učí dopoledne doma s rodiči a odpoledne jedou na kroužky, je podle pedagožky z Asociace domácího vzdělávání Judity Kapicové promile a moc jich nepřibývá. „Přibývá komunitních sítí,“ říká. Přesná čísla těchto komunitních skupin nebo škol ale nejsou.
„Cílem zavedení individuálního vzdělávání do školského zákona nebylo vytváření komunitních skupin, zákon to však nevylučuje. Počty takových skupin se statisticky nesledují,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Z právního hlediska tak komunitní školy neexistují. Jedná se často o spolky nebo různá volná uskupení rodičů.
Rostoucí zájem o učení ve skupině potvrzuje i Daniela Podvalová, která s dalšími rodiči před čtyřmi lety založila v pražských Kobylisích komunitní školu Kokoška. „Hledali jsme pro své děti nějaké fajn prostředí, kde můžou dětem nabídnout inovativní vzdělávání a budeme vědět, že je budou učit vědomosti i mezilidské vztahy. Nic jsme nenašli. Tak jsme si řekli, že nezbývá nic jiného, než to udělat sami. Naštěstí se nám to povedlo,“ vypráví ředitelka komunitní školy Podvalová. V roce 2020 nastupovalo do Kokošky patnáct dětí, v září to bude už 52. Vzdělávání nabízí pro první i druhý stupeň.
„Máme běžně vyučovací týden od pondělí do pátku, podobně jako na soukromých nebo veřejných školách. Hlavní vyučovací část začíná dopoledne před devátou, a pak zas odpoledne. Většinu času trávíme venku. Každý týden máme expediční středu, den jinak,“ popsala Podvalová. Podle ní je ze zkušenosti lepší učit děti zážitkem, například výletem do Prahy, kde se na konkrétních budovách učí architektonické slohy.
Není škola jako škola
Vzhledem k tomu, že komunitní skupiny nebo školy nejsou ze zákona skutečné školy, zodpovědnost za vzdělání nenesou. Ručí tak za něj pouze rodič. Děti – stejně jako při vzdělávání doma – jsou zapsány na některé ze základních škol z rejstříku resortu školství, kde mají individuální vzdělávání. Žáci pražské Kokošky jsou například přihlášeni u jedné ze dvou kmenových škol – na ZŠ Na Dědině, v jihomoravské Ostrožské Nové Vsi nebo ZŠ Těptín ve Středočeském kraji.
Podle Judity Kapicové z Asociace domácího vzdělávání je to celkem běžné, že je dítě nahlášené na kmenové škole v jiném kraji. „Dítě může být přihlášené kdekoliv, je to na domluvě se školou. Vždy na konci pololetí pak jede s rodiči na přezkoušení. V komunitní škole je lepší mít školu jednu než více. Děti přihlášené u různých škol vytváří komplikace vyučujícím. Musí přizpůsobit učivo požadavkům jednotlivých škol. Co neobsáhne, pak musí rodiče doučit sami.“
Matka čtyř dětí a správkyně facebookové skupiny „Domškoláci – učíme děti doma“ Blanka Lednická využívá možnost domácího vzdělávání osm let. „Já mám děti přihlášené v Brně – i přesto, že jsem z Vysočiny. Jezdíme přes celou republiku na přezkoušení.“ Není to ale vždy potřeba. „Přezkoušení se dá zařídit i on-line,“ dodává.
Podle zákona o školním vzdělání je podmínkou pro individuální vzdělávání žáků prvního stupně, aby vzdělávací osoba měla alespoň maturitu a na druhém stupni nejméně bakalářský titul. To stejné platí i pro vzdělávání v komunitní skupině, uvedla Fojtová. Pokud dítě úspěšně projde přezkoušením, není podstatné, jestli se to naučilo doma nebo v komunitní skupině.
Podle statistik ministerstva školství bylo v Česku ve školním roce 2023 až 2024 6878 dětí, které se vzdělávají doma. To je šestkrát více než před deseti lety. V roce 2005 pak při zavedení individuálního vzdělávání využili této možnosti rodiče 546 dětí.
