Pro vrcholové sportovce je domácí vzdělávání ideální variantou, soudí viceprezident Asociace pro domácí vzdělávání Martin Klusoň. Individuální vzdělávací přípravu s kombinací vrcholového sportu zúročila například i zlatá olympionička Ester Ledecká, kterou učil její otec Janek Ledecký. Institut tzv. domácího vzdělávání využilo v minulém školním roce více než 2000 dětí, rok předtím to bylo o 700 méně.
Domácí vzdělávání pěstuje talenty. V Česku jím prošly už tisíce dětí, včetně zlaté Ester Ledecké
„Lidi jako Ester Ledecká individuální přístup potřebují a vidíme, jak ho dokázala zhodnotit,“ uvedl Klusoň ve Studiu 6. Domácí vzdělávání podle něj umožňuje upřednostnit to, co si dotyčný vybere, třeba sport a angličtinu na úkor jiných předmětů, jako je chemie. „Škola mi nedovolí, abych dal chemii místo pěti hodin, jako ostatní žáci, pouze hodinu. V domácím vzdělávání to pochopitelně lze,“ dodává.
Navíc při variantě domácího vzdělávání nehraje roli místo, není nutné být každodenně vázán k jednomu místu, ale je možné jezdit po závodech a někdy odpoledne, další den, či o víkendu se věnovat škole.
Rozvíjet talent, nebo dohánět deficit
Domácí vzdělávání se hodí komukoli, kdo se chce zaměřit na nějakou aktivitu, nemusí jít nutně o vrcholové sportovce. „Může to být někdo, kdo chce třeba malovat, nebo cestuje, nebo je třeba výborný v matematice. Nebo naopak to mohou být děti, které potřebují v něčem podpořit, ať už jim nejde číst, psaní případně nějaká sociální dovednost,“ vyjmenovává Klusoň možné důvody, kvůli nimž se uchýlit k domácímu vzdělávání.
Připomíná ale také nároky, které taková vzdělávací cesta klade na rodiče. Například je podle jeho slov typické, že jeden z rodičů zůstává s dětmi doma, což znamená, že rodina žije z příjmu pouze jednoho rodiče. Z hlediska psychiky klade domácí vzdělávání nárok na dobrý vztah mezi rodiči a dětmi. „Pokud rodiče nedokážou vytvořit základ pro prostředí, kde je dítě respektuje, poslouchá a dokážou spolu fungovat, pak to fungovat nemůže,“ podotýká viceprezident asociace.
Vyhnout se průměrnosti
Charakteristická je pro domácí vzdělávání určitá specializace. Rodiče, kteří volí tuto cestu, podle Klusoně jednají z nějakého přesvědčení, že je dobré zvýraznit u dětí určité talenty. „Přístup k domácímu vzdělávání odmítá myšlenku, řekl bych, zprůměrování. Je tedy dost pravděpodobné, že dítě bude mít některé předměty daleko nadprůměrné a jiné budou trošku potlačeny na jakési minimum. Není tam snaha, aby byly děti ve všech předmětech průměrné,“ přibližuje hlavní devizu domácího vzdělávání Klusoň.
Zákon umožňuje individuální výuku na 1. stupni ZŠ od roku 2005. O dva roky později pak stát spustil testování domácí výuky také na 2 stupni ZŠ. Do roku 2016 prošlo touto formou výuky přes 8300 studentů. A srovnávají úřady efektivitu domácího vzdělávání s klasickou školní docházkou? „Ministerstvo dělalo srovnávání každý rok a srovnání vycházelo téměř stejně, a pokud, tak možná lehounce pro domácí vzdělávání,“ uzavírá Klusoň.
- Podmínky pro povolení, průběh a zrušení individuálního vzdělávání na prvním a druhém stupni základní školy, včetně hodnocení individuálně vzdělávaných žáků, jsou stanoveny v § 41 školského zákona ve znění účinném od 1. 9. 2016.
- Individuální vzdělávání na 1. a 2. stupni základní školy může umožnit každá škola. Podle školského zákona individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí pouze zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.
- O povolení individuálního vzdělávání rozhoduje pouze ředitel školy, kam je žák přijat k plnění povinné školní docházky, a to na základě žádosti zákonného zástupce.
- Ředitel školy má také právo zrušit povolení k individuálnímu vzdělávání, pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka, pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené školským zákonem nebo pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo na žádost zákonného zástupce žáka.
- Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb.
- (zdroj: www.sancedetem.cz)