Požadavek krajů na zavedení nepodkročitelného minima u přijímacích zkoušek na střední školy – tedy minimálního počtu bodů z testu nutného k přijetí na maturitní obory – je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) sice zjevným pokusem o podporu učňovských oborů, domnívá se však, že zcela chybně mířeným. Jak Plaga řekl v Interview ČT24, nelíbí se mu jednak princip, zároveň se ale domnívá, že by neúspěšní uchazeči šli na jiné obory, než kraje doufají.
Ministr školství odmítá požadavek krajů, aby část dětí nemohla na maturitní obory. Vše by určil jeden test, varuje
27 minut
Robert Plaga v Interview ČT24: Máme vyšší podíl učňů než Německo nebo Rakousko, zásadní je kvalita školství
Učňů ubývá, podle ministra školství Roberta Plagy v tom sice hraje roli i demografie, ale zároveň časté vnímání učilišť jako škol pro neúspěšné. Za vhodný lék proto považuje jednak propagaci řemesel a zvyšování kvality učňovského školství, ale nikoli zavedení nepodkročitelného minima pro jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory.
Jedním z důvodů je podle něj i to, že by takové pojetí zpečetilo vnímání učilišť jako škol pro neúspěšné – a to někdy možná i mylně. „Otázka je jednoduchá: Skutečně chceme rozřazovat děti na vzdělávací dráze na základě jednoho testu, povedeného, nebo nepovedeného? Vypovídá to o potenciálu dítěte? Mám za to, že nevypovídá,“ zdůraznil ministr školství. Dodal, že by navíc mohli neúspěšní uchazeči o maturitní vzdělání jít na jiné obory, než kraje předpokládají.
„Škola, která selhává ve vzdělávacím procesu, v systému nemá být,“ vzkázal ministr
Ministr si navíc myslí, že absolutní uzavření maturitních oborů části žáků by nevyřešilo to, po čem kraje volají především – tedy obecně kvalitu středního školství. Plaga považuje za zásadní spíše zjistit, které školy nejsou kvalitní a vypořádat se s nimi.
„Správná střední škola má za čtyři roky člověka posunout z nějaké hranice na hranici vyšší. To znamená, jestli neselhává v pedagogickém procesu, dítě někam posouvá. Tak bychom se měli dívat na celou soustavu, měli bychom z ní dostat školy, které selhávají – ať jsou soukromé, nebo je zřizovatelem kraj. Ale škola, která má malou obsazenost a dlouhodobě selhává ve vzdělávacím procesu, to znamená, že děti nic nenaučí a k maturitě je nedovede, by v systému neměla být,“ prohlásil šéf školského resortu.
Důležitá je podle něj i motivace učitelů k tomu, aby dobře učili a aby měli ambici dále se vzdělávat. K tomu by měly pomoci hlavně peníze, domnívá se Robert Plaga. „Až poslední tři roky jsou roky, kdy to roste rychleji než průměrná mzda. Tedy deklarace, jak se učitelům přidává, skončily ve chvíli, kdy skončil volební rok,“ poukázal. Zároveň uvedl, že chce „vrátit atraktivitu učitelskému povolání“ – aby pedagogika byla při rozhodování, kam jít na vysokou školu, první, přinejhorším druhou volbou.
Maturita z matematiky jako test schopnosti použít ji v životě
Ukazatelem kvality střední školy by podle ministra měly být především výsledky jejích maturantů. Robert Plaga odmítl loňské tvrzení karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), podle které neodmaturovala více než třetina žáků posledních ročníků středních škol. „Reálná neúspěšnost u maturity je pod 5 procenty,“ řekl. Připustil však, že jednotná státní maturita selhala například v tom, že nenahradila přijímací zkoušky na vysoké školy. Příčinou podle Plagy je, že se ze státní maturity nakonec stalo prokázání „minimální hranice znalostí maturanta“.
To se podle Plagy ostatně bude týkat i připravované povinné zkoušky z matematiky. „Měla by být tím testem, že člověk, který má maturitu, má minimální znalost aplikované matematiky, tedy matematiky užitečné pro život,“ podotkl ministr. Připustil, že vnímá částečný odpor k tomu, aby musel složit zkoušku z matematiky každý maturant, ale připomněl, že „základní trivium, které se každý učí od první třídy, je číst, psát a počítat“.
Svého druhu obdobu maturity – byť formálně nepůjde o její obdobu, ale jen o případnou náhradu její profilové části – by pak mohli dostat i učni na bezmaturitních oborech. Plagovo ministerstvo na počátku týdne řeklo, jak si představuje podobu mistrovských zkoušek, o kterých se hovoří již od dob, kdy byl ministrem Marcel Chládek (ČSSD).
„Mistrovská zkouška by měla mít význam jednak pro další vzdělávání vyučených a zároveň by to měl být signál do společnosti, že je ten člověk skutečně mistr. Že má za sebou praxi, má kvalifikaci a mohla by to být i konkurenční výhoda,“ shrnul očekávaný vliv mistrovské zkoušky nynější ministr.
Zdůraznil, že koncepční změny, které ministerstvo školství připravuje, směřují do docela vzdálené budoucnosti, kdy již ministrem dávno nebude. Zároveň ale Robert Plaga neočekává, že by z ministerstva odešel příliš brzy. O jeho odvolání se sice spekulovalo, ale Plaga spoléhá na slovo premiéra Andreje Babiše (ANO). „Doufám, že podporu premiéra mám. Když jsem zaznamenal spekulace o svém odvolání, musím říct, že pan premiér rychle řekl, že jsou to spekulace,“ uvedl.
