Ministerstvo financí plánuje vstup do paušální daně umožnit i lidem s příjmy do dvou milionů. Zatím byl limit poloviční. Právě v této novele chce resort upravit i problémy podnikatelů, kteří s byznysem skončí. Část poplatníků, kteří loni využili paušální daň, totiž musí nakonec stejně klasické přiznání podat.
Když se před skoro dvěma lety první podnikatelé hlásili k paušální dani, na finančních úřadech se tvořily fronty. Podnikatel v tomto režimu totiž posílá každý měsíc paušální platbu, která zahrnuje daň i sociální a zdravotní pojištění.
Zároveň na rozdíl od ostatních nemá běžně podávat daňové přiznání. „Sledovali jsme především ušetření administrativy poplatníkům,“ uvedla tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Nyní se však těm, kteří po roce v paušální dani přestali podnikat, ozývají úředníci a požadují právě daňové přiznání. O tom totiž hovoří jiná část zákona, a to kvůli tomu, že přestali podnikat. Současný ministr financí chce pravidlo změnit.
Čestné prohlášení
„Na to minulá vláda nemyslela, která režim paušální daně zavedla. Když totiž ukončíte podnikání, ať už jste měl paušální daň, nebo ne, tak se musí vypořádat, pokud máte nějaké pohledávky, nějaké závazky, případně jestli máte nějaké zásoby,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Dodal, že podnikatel může v této situaci dát čestné prohlášení, že nemá pohledávky, závazky ani žádné zásoby. „Budeme to brát jako bernou minci a už nebude muset nic podávat,“ uvedl Stanjura. Podle Schillerové jde o zkušenosti, které se po dvou letech nasbíraly. „Zvlášť když se to ministerstvo chystá v té následné legislativě opravit a napravit, tak by mělo teď pomoci těm lidem, aby byl dopad minimální,“ podotkla.
Změna má začít platit příští rok, proto musí tito poplatníci na úřad doručit formulář a místo jedné platby, kterou loni posílali každý měsíc, musí danit stejně, jako by v paušálním režimu nebyli.
Kolika poplatníků se tato povinnost podat daňové přiznání dotkne, ministerstvo financí ani Generální finanční ředitelství neví. Jen ke konci roku ale podnikání ukončilo nebo přerušilo více než dvanáct a půl tisíce fyzických osob. Jaká část byla v paušální dani, z těchto dat ale není možné určit.
Doplatek daně a odvodů se dotkne hlavně těch s ročními příjmy nad půl milionu. Třeba i přes sto tisíc pak mohou doplácet ti, kteří vydělali skoro milion. Odečíst si ale mohou platby paušální daně.
„Tam by to mělo ministerstvo financí metodicky upravit a v takových případech povolit třeba splátkování a prominout úrok,“ vysvětlila Schillerová. Podle Stanjury však záleží na živnosti, kterou provozují. „Spíš dostanou vratku, to ale neplatí ve všech případech,“ podotkl.
