Meteorologové varují před silnými bouřkami s kroupami, které mohou komplikovat dopravu. Hrozí i rozvodnění toků. Výstraha meteorologů platí od pondělních dvou hodin do půlnoci.
Meteorologové varují před bouřkami, hrozí i rozvodnění toků
Bouřky mohou být doprovázeny silnými nárazy větru až kolem sedmdesáti kilometrů za hodinu, očekávají se i přívalové srážky a mohou se vyskytnout kroupy. Bouřky mohou způsobit problémy v dopravě a energetice, škody na majetku a rozvodnění menších řek.
Že se na českém území budou objevovat bouřky, očekávají meteorologové celý nadcházející týden. Je to způsobeno studenou frontou, která od západu pomalu přechází přes celou republiku.
Nejsilnější a nejvíc nebezpečné budou bouřky, které zasáhnou západní polovinu ČR v noci na úterý. „Očekává se ojedinělý výskyt silných bouřek s přívalovými srážkami kolem padesáti milimetrů, nárazy větru zhruba osmdesát kilometrů v hodině a kroupami. Tyto intenzivní srážky mohou lokálně zvednout hladiny zejména menších vodních toků,“ upozornili meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu.
Nárazy větru mohou lámat větve či vyvracet stromy, nebezpečné mohou být také kroupy a blesky. Lze očekávat škody na majetku, výpadky v energetice i problémy v dopravě. Lidé by měli zabezpečit okna, dveře, skleníky či volně položené předměty, neměli by vstupovat ani vjíždět do proudící vody a zatopených míst. Při řízení vozidla v bouřce by motoristé měli snížit rychlost jízdy a jet velmi opatrně.
O něco slabší bouřky se čekají v pondělí odpoledne v celé zemi a v úterý na Moravě a ve Slezsku.
Během pondělí meteorologové očekávají opět vysoké teploty, nejvyšší by měly být na východě území, kde se mohou dostat až ke 34 stupňům. Vydána je výstraha před vysokými teplotami pro východní část republiky, která počítá s tím, že se teploty dostanou nad 31 stupňů.
Výstraha před vysokými teplotami
Počasí by mělo být polojasné až oblačné, na většině území se zřejmě zatáhne. V dalších dnech se ochladí. Kromě vysokých teplot meteorologové ještě v pondělí varují i před vyšším rizikem vzniku požárů. Výstraha platí do půlnoci na úterý.
Pět set případů kolapsu za víkend
Záchranáři za víkend řešili na pět set případů kolapsů z horka. ČT to potvrdili zástupci všech krajských záchranek. Lidé kolabovali i kvůli vysoké fyzické zátěži na přímém slunci nebo dehydrataci. Na severní Moravě tvořily výjezdy ke kolapsům téměř třetinu všech výjezdů.
Nejvíce vyjížděli záchranáři v Jihomoravském kraji, a to přibližně sto čtyřicetkrát. „Každý den se jednalo řádově o sedm desítek výjezdů tohoto charakteru,“ říká mluvčí záchranné služby Jihomoravského kraje Hedvika Kropáčková. Podle ní ale šlo i o kolapsy z důvodu jiného onemocnění.
V Moravskoslezském kraji pak záchranáři zasahovali u 70 případů. „Je to 30 procent ze všech výjezdů,“ uvádí mluvčí záchranářů v Moravskoslezském kraji Lukáš Humpl. V Praze a středních Čechách pak záchranáři vyjížděli k 66 případům.
Nejčastějším důvodem kolapsů byla dehydratace a vysoká fyzická zátěž. „Zvýšená fyzická námaha, nedostatečná hydratace a dlouhý pobyt na slunci bez pokrývky hlavy. To byly ty nejčastější důvody našich víkendových výjezdů spojených s vysokými teplotami. Často to byla i kombinace těchto příčin,“ vysvětluje Petr Janáček, mluvčí záchranářů v kraji Vysočina.
V souvislosti s teplým počasím se ale řešily i jiné případy. „Další výjezdy souvisely také například s bodnutím hmyzem,“ říká mluvčí Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl. V Královehradeckém kraji například zasahovali i letečtí záchranáři u lidí, kteří vyrazili k vodě. „Dvakrát vzlétl vrtulník k případům tonutí,“ přiblížil Ivo Novák, mluvčí záchranky Královehradeckého kraje.
Na vysoké teploty jsou nejcitlivější nejmladší a nejstarší ročníky. „Nejčastěji šlo o výjezdy k dětem, chronicky nemocným a starším lidem. Tyto skupiny jsou zároveň nejohroženější,“ doplňuje mluvčí Humpl.
Nepřesné astronomické léto
V pondělí začalo astronomické léto, nastalo v 05:32, kdy Slunce vstoupilo do znamení Raka a na severní polokouli nastal letní slunovrat. Na své pomyslné dráze tak Slunce dospělo do nejsevernějšího bodu a začalo se vracet k rovníku. Noc tedy byla nejkratší v roce a den nejdelší. Den se nyní bude zkracovat až do zimního slunovratu. Odpoledne hrozí ojediněle silné bouřky. Výstraha meteorologů platí od pondělních dvou hodin do půlnoci.
Astronomické léto je období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti, na jižní polokouli je v tuto dobu naopak astronomická zima. Klimatologické léto trvá od 1. června do 31. srpna.
Přesný čas začátku astronomického léta vědci pro každý rok vypočítávají. Mezi jednotlivými roky jsou několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Nepřesnost v kalendáři vyrovnávají přestupné roky.
Letní slunovrat byl významným okamžikem, který vnímaly zejména staré národy. Některé chrámy, například v egyptském Karnaku, byly orientovány podle okamžiku východu či západu Slunce v období slunovratu.
Pondělní předpověd počasí
