Kabinet zamítl návrh ANO zrušit memorandum o těžbě lithia. Vláda ale podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) přijala opatření, která mají posílit práva na těžbu dalších surovin státem. Povolením těžby pro australskou firmu se večer zabýval i Senát. Kromě ministra průmyslu a ministra životního prostředí věc vysvětloval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj zmíněné memorandum posiluje pozici státu.
Memorandum o lithiu v Senátu i na vládě. Kabinet ho nezruší, chce ale posílit práva státu na těžbu
Memorandum o těžbě lithia podepsal před týdnem ministr Havlíček s australskou společností European Metals Holdings (EMH). Pro jeho zrušení hlasovali na zasedání vlády pouze zástupci ANO.
„Vláda návrh ANO odmítla, čímž samozřejmě odmítla i svoji odpovědnost za nějaké další kroky v této věci,“ komentoval rozhodnutí kabinetu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Memorandum podle něj zakládá i nebezpečí výrazných nákladů z případných arbitráží.
Předseda ANO Andrej Babiš už dříve řekl, že memorandum je poukázkou na výpalné, za kterou stojí lidé spojení s finančníkem Zdeňkem Bakalou. Dohodu s EMH označil za „megatunel“, který může skončit miliardami v případné prohrané arbitráži.
„To je úsměvné. Havlíček podepsal skandální memorandum, které podepsal s australskou firmou, která nemá s námi nic společného. To povolení na průzkum má česká firma,“ myslí si Babiš. Vládě proto doručil dopis, ve kterém žádá odpověď na na 16 otázek.
Podle sociálních demokratů se debatou o lithiu snaží hnutí ANO odvádět pozornost. „Andrej Babiš a kolegové se snaží tímto způsobem zamést svoje problémy pod koberec, přehlušit je, překřičet je,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Zaorálek přirovnal postoj ANO k procesu, kterým stát přišel o práva na těžbu uhlí. Připomněl, že během jednání o budoucnosti OKD hnutí ANO prosazovalo privatizaci, zatímco ČSSD usilovala o to, aby se podniku ujala státní společnost Diamo.
ČSSD tvrdí, že těžba lithia byla povolena na základě prodloužení licence úřadem ministra Brabce. Havlíček pak uvedl, že Babiš jako trestně stíhaný politik potřebuje před volbami zakrýt své problémy. Dodal, že on sám se snaží maximálně zapojit stát do připravované těžby a zajistit, aby se ruda zpracovala v Česku ideálně do finálního výrobku.
O lithiu se debatovalo v Senátu
Debata o lithiu se pak přesunula do Senátu. Premiér Sobotka ve vystoupení před senátory zopakoval, že první kroky k průzkumu ložisek lithia firmou Geomet, kterou vlastní australská EMH, učinilo ministerstvo životního prostředí za ministrů ODS Pavla Drobila a Tomáše Chalupy a ANO Richarda Brabce. Memorandum, které s EMH podepsal Havlíček, posiluje pozici státu, dodal premiér.
Připomněl také, že podle horního práva vytěžená surovina nepatří státu, ale těžaři. Stát tak nemá možnost ovlivnit využití suroviny až do roku 2025, do té doby má právo na ložiska podle premiéra australská firma.
Ministr životního prostředí Richard Brabec se naopak v horní komoře ohrazoval proti tvrzení sociálních demokratů, že chce hnutí ANO překrýt kauzu Čapí hnízdo. Debatu o lithiu před volbami nikdo zneužít nechtěl, reakce vyvolalo až memorandum s australskými těžaři, tvrdí Brabec. Majitelů licencí na průzkum lithia je pět, kromě společnosti EMH nikdo jiný memorandum nemá, zdůraznil Brabec.
Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) ale reagoval, že důvod pro memorandum je jediný, a to ten, že firma Geomet má licenci na jediné ložisko, které může mít národohospodářský význam. Například u projektu společnosti Cínovecká deponie nemá ložisko z národohospodářského hlediska podle ministra význam žádný.
Horní komora nakonec vyzvala politiky zejména z ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a volební kampaň nad zájmy ČR.
Senát také vyzval ministry průmyslu a životního prostředí, aby lépe koordinovali činnost svých ministerstev za účelem co nejvyššího využití nerostného bohatství ve prospěch dotčených území a celé země.
Senátoři ve schváleném usnesení rovněž požádali vládu, aby změnila nařízení o sazbách úhrad za vytěžené nerosty. Sazba se má vztahovat v souladu s horním zákonem na druhy vydobytého nerostu, a nikoli za čistý kov, jak stojí v poznámce k vládnímu nařízení. Jinak by prý stát přišel o značnou část peněz.
Vláda přijala opatření, které posílí právo státu na těžbu surovin
Do budoucna má podobným debatám zabránit i změna strategie, kterou vláda projednala. Ta počítá s tím, že si stát určí priority strategických surovin a sám bude aktivně zkoumat naleziště. Vláda přijala i usnesení, aby se Havlíček zabýval možností, jak by se stát mohl podílet na těžbě lithia.
„Dali jsme usnesení, aby zkoumal, zda neexistuje způsob, jak by Diamo mohlo v celém procesu fungovat, aniž bychom porušili zákony,“ uvedl Zaorálek.
Místopředseda koaličních lidovců Daniel Herman ke kauze lithium pouze řekl, že KDU-ČSL požaduje změnu zastaralého horního zákona, ve kterém by stát definoval suroviny, o jejichž těžbu má zájem.
Podle předsedy Pavla Bělobrádka vláda o lithiu nikdy nerozhodovala, dosavadní kroky byly v pravomoci ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu: „Věřím, že kolegové Brabec a Havlíček podají veřejnosti vysvětlení místo toho, aby se před volbami ANO a ČSSD navzájem napadaly a říkaly si, kdo je větší padouch.“
Vedle ANO chce memorandum zrušit také KSČM a SPD. Podle komunistů nepatří lithium do cizích rukou a mělo by zůstat státu. Předseda komunistů Vojtěch Filip míní, že je dohoda protiústavní. SPD pokládá memorandum za poškození zájmů Česka a za „faktickou loupež jejího nerostného bohatství“. Zvažovanou těžbou lithia se má v pondělí na mimořádné schůzi zabývat také sněmovna.
Geomet považuje spor za politický
Firma Geomet, která v Česku zastupuje EMH, se ke sporu nechce vyjadřovat. Označuje ho za politický. „S velkým údivem sledujeme mediální diskuzi po podepsání memoranda o porozumění mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a společností European Metals Holdings. Bohužel musíme konstatovat, že se z této debaty zcela vytratila reálná fakta,“ uvedl jednatel společnosti Richard Pavlík.
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia. Většina je na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu. Hlubinnou těžbu v Krušných horách plánuje společnost Geomet vlastněná EMH. Začít by chtěla v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Povrchově chce těžit lithium u Cínovce společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má od loňského podzimu všechna povolení k těžbě.
Cena lithia nyní neustále roste. Hlavním tahounem zájmu jsou automobilky. Ještě roku 2012 spotřebovávaly jen sedm procent vyprodukovaného lithia, o dva roky později to bylo už 14 procent a roku 2016 už tvořily 50 procent spotřeby. Hlavní příčinou je výrazný rozvoj elektrických autobusů v Číně.