Spor vládních stran kolem lithia pokračuje. Řeší se, kdo vlastně co podepsal

Spor vládních stran kolem podpisu memoranda o těžbě lithia v Česku pokračuje. Lidovci teď řekli, že chtějí na středečním jednání vlády po ČSSD a hnutí ANO vysvětlení celého postupu. Vláda o podpisu nejednala. Memorandum o porozumění je dvoustránkový dokument, kde se ve třech bodech píše o podpoře v oblasti průzkumu, těžby a zpracování lithia. 

Video Události
video

Spor vládních stran kolem těžby lithia pokračuje

Dokument je velmi obecný, často se v něm objevují slova jako podpora a spolupráce. Žádné sankce ani jasně definované závazky dokument neobsahuje.

Memorandum o porozumění v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice 845.59 KB

Dvě ministerstva jedné vlády nyní stojí ve sporu o memorandum proti sobě. „Hnutí ANO a pan Babiš a komunisté toto téma evidentně zneužívají ve vrcholící předvolební kampani,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). „Je to zbytečné, k tomu nebyl důvod, aby to (podpis memoranda- pozn. red.) dělal tento ministr průmyslu a tato vláda,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vzápětí po podepsání memoranda totiž předseda hnutí ANO Andrej Babiš začal mluvit o „krádeži za bílého dne“. 

Jiří Havlíček však námitky ohledně načasování odmítá. „Neuvažoval jsem o tom, jestli je dva týdny, rok nebo měsíc do voleb. Jednal jsem v zájmu České republiky a pro to, aby se stát mohl znovu zapojit do případné těžby lithia v lokalitě Cínovec,“ podotkl.

Problematikou strategických surovin a konkrétně lithia se začal podle svých slov zabývat hned po nástupu do funkce v dubnu letošního roku. „Připravil jsem komplexní analytický materiál pro jednání tripartity, která se konala 17. července, kde byl popsán poměrně do detailu stav osvojování ložiska lithia v lokalitě Cínovec, včetně možností státu se do projektu zapojit,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu. 

„Byla tam zmínka, která popisovala současné kroky jednání s firmou Geomet a jejím australským vlastníkem společností EMH a byl tam také uveden záměr uzavřít memorandum. Takže pro kolegy z koalice a kolegy z hnutí ANO, jejíž tři ministři se jednání tripartity účastní, to rozhodně nemohlo být překvapení,“ popsal Havlíček situaci předcházející memorandu.

Komunisté i lidovci žádají odpovědi

Spor se týká nedorozumění mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu. To druhé napsalo prvnímu v září dopis, že se podpis memoranda připravuje. „Pan ministr Brabec mi 26. září odpověděl dopisem, že protože se ministerstvo životního prostředí na přípravě memoranda nepodílelo, nevidí důvod, proč by k němu mělo připojit podpis,“ vysvětluje Havlíček.

Výroba lithium-iontových baterií do elektromobilů

Zdroj: ČTK
Autor: Jaroslav Ožana

A právě o podpis tu teď zdá se jde. Ale ne ten pod memorandem, ale pod odpovědí. Podle ministra Jiřího Havlíčka je totiž v odpovědi i formulace o tom, že memorandum je jedním ze správných kroků. Konkrétně se tam píše, že„memorandum je jedním ze správných kroků, otevírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku“. 

Podle Richarda Brabce to ale bylo myšleno jinak. „Je to tak, že to vzniklo jako zdvořilostní věta, která doprovázela to základní sdělení, že to memorandum nepodepíšu,“ vysvětluje Brabec.

Zatímco doteď se dohadovali kvůli lithiu dva koaliční partneři ČSSD a hnutí ANO, třetí lidovci stáli opodál. Teď vstupují do hry i oni. Ve středu na jednání kabinetu budou chtít vysvětlení, jak to s podpisem memoranda bylo. „Měli by vysvětlit všechny detaily, které teď jsou nejasné, a hodně se o nich spekuluje. Já si myslím, že se musí osvětlit vůbec postup,“ říká vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Otázky mají i komunisté, kteří posbírali podpisy na svolání mimořádné schůze. „Proč vláda podepsala memorandum právě s European Metals Holdings Limited, proč to udělala dva týdny před volbama, proč nemůže být těžba a zpracování lithia řízena státní firmou Diamo?“ ptá se předseda strany KSČM Vojtěch Filip.

Zatímco se politici dohadují, v obcích, v blízkosti kterých ložiska lithia leží, se na těžbu připravují. Někteří v ní vidí šanci na nová pracovní místa a peníze pro rozpočty obcí.  „My jsme si stanovili jasné podmínky. Minimální vliv na život lidí na Cínovci, minimální vliv na životní prostředí na území našeho města, firma to zatím respektuje,“ upřesňuje starosta Dubí Petr Pípal (Severočeši.cz).

V Česku se nachází podle odhadů zhruba tři procenta světových zásob lithia. Většina je na Cínovci a v malém ložisku ve Slavkovském lese. Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu.

Hlubinnou těžbu v Krušných horách plánuje společnost Geomet vlastněná australskou EMH. Začít by chtěla v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.

Povrchově chce těžit lithium u Cínovce společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má od loňského podzimu všechna povolení k těžbě.

Cena lithia nyní neustále roste. Hlavním tahounem zájmu jsou automobilky. Ještě roku 2012 spotřebovávaly jen sedm procent vyprodukovaného lithia, o dva roky později to bylo už 14 procent a roku 2016 už tvořily 50 procent spotřeby.