Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí proto poslalo do užšího připomínkového řízení návrh regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. Resort sleduje nezvyklé chování na některých místech, a podá proto k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k prošetření. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rovněž zvažuje prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září. Šéf resortu také zopakoval svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé.
Marže u pohonných hmot byly v červenci vysoké. Ministerstvo připravilo návrh regulace
Události: Marže na pohonné hmoty (zdroj: ČT24)
„Po zavedení monitoringu cen se ceny držely pod průměrem roku 2021, a to i v měsících květnu a červnu, kdy ceny na čerpacích stanicích rostly vlivem vývoje na evropské burze. Ceny pohonných hmot začaly v měsíci červenci klesat. Přesto ministerstvo financí sledovalo, že v měsíci červenci výrazným způsobem vzrostla marže na čerpacích stanicích,“ uvedl resort.
Sledovaná marže distributorů paliv a čerpacích stanic v červenci dosáhla u nafty 5,40 koruny za litr, a u benzinu Natural 95 dokonce 5,60 koruny za litr. Průměrná marže v loňském roce činila 3,39 koruny u nafty a 2,55 koruny u benzinu.
Ceny ropy jsou podle Stanjury nyní na úrovni před zahájením rusko-ukrajinského konfliktu, ceny pohonných hmot se ale u čerpacích stanic v Česku na dřívější hodnoty nevrátily. „Na exponovaných místech neodpovídají tomu, že je to konkurenční boj,“ uvedl rovněž Stanjura. Dodal, že má spíše podezření na kartelovou dohodu.
To však odmítl mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula. „Každých třináct kilometrů je veřejná čerpací stanice. Musím odmítnout podezření na kartelovou dohodou při takto vysokém konkurenčním trhu čerpacích stanic,“ podotkl.
O zavedení cenové regulace rozhodne ministerstvo v dalších týdnech podle vývoje na trhu. Úřad požaduje po čerpacích stanicích, aby reagovaly na pokles vstupních cen rychleji. Připravená regulace určuje maximální výši marže čerpacích stanic a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot.
Kontrolu marží považuje Stanjura za prospěšnou pro čerpací stanice a distributory. Představuje podle něj transparentní proces. Měla by proto pokračovat. V případě, že by začala platit připravená regulace, budou kontroly nezbytné, řekl Stanjura dále.
Regulace se tedy týká obou kontrolovaných částí distribučního řetězce, neboť červencová data resortu potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv. V současnosti ministerstvo zaslalo návrh cenové regulace České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu a Unii nezávislých petrolejářů, aby se mohly na případnou regulaci technicky připravit.
Stanjura: Z výsledků nemám radost
„Z výsledků našich kontrol ani z připravených opatření nemám radost, ale pro takto extrémní navýšení červencových marží u benzinu i nafty skutečně nemám pochopení. Rozumím argumentu kompenzování nízkých červnových marží, které byly pod průměrem loňského roku, ale rozhodně ne tímto způsobem. Považuji to za zneužití prázdninové sezony, kdy řidiči na dálnicích jednoduše neměli jiné řešení než drahé palivo tankovat. Na některých místech přitom byly benzin i nafta v červenci nejen nepřiměřené drahé, ale také se v mnoha případech prodávaly za stejné ceny, což rozhodně necháme prověřit,“ řekl Stanjura.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček potvrdil, že čerpací stanice měly v červenci vyšší marže. Kompenzovaly si tím předchozí měsíce, kdy byly naopak velmi nízké. Marže se ale podle něj už snižují na průměrné až podprůměrné hodnoty, ceny pohonných hmot tak již více odrážejí situaci na burze v Rotterdamu, kde výrazně klesly. Regulace tak podle něj spíše nenastane, protože k ní už nebude důvod.
Stanjura chce také jednat s kolegy ve vládě o případném prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin. Za vhodné ale stále považuje debatovat o trvalém snížení v případě nafty, protože v Německu a Polsku je nejnižší sazba stejná jako nyní v České republice, uvedl. Rozhodnutí o pokračování úlevy musí podle něj padnout do konce září. Důvodem snížení daně přitom nejsou vysoké ceny paliva, ale zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců.
Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem.
Paliva za poslední týden zlevnila
Za poslední týden paliva zlevnila více než o korunu, přesto zůstávají stále výrazně vyšší než před rokem, vyplývá z údajů společnosti CCS. Loni touto dobou stál litr benzinu v průměru o 6,87 koruny méně, nafta byla levnější dokonce o 10,83 koruny.
Nejlevnější paliva natankují řidiči nyní ve Zlínském kraji. Litr benzinu je tam v průměru za 39,97 korun, litr nafty pak za 41,89 korun. Naopak nejdražší jsou čerpací stanice v hlavním městě. Litr benzinu stojí v Praze průměrně 41,56 koruny, litr dieselu 43,29 koruny.
Ministerstvo financí spustilo kontroly cen a marží pohonných hmot na celém trhu veřejných čerpacích stanic v polovině března a cenový monitoring následně v červnu rozšířilo také o marže distributorů pohonných hmot. Právě ti jsou totiž plátci spotřební daně, která u motorové nafty a benzinu klesla z rozhodnutí vlády od 1. června do 30. září o 1,50 koruny na litr.
Cílem rozšířené kontroly prodloužené nejméně do konce září je zajistit, aby snížená daň nezůstala v maržích prodejců a promítla se do cen na čerpacích stanicích pro řidiče.