Senát není pojistkou demokracie, mocnější pojistkou jsou lidé, řekl o zavedení obecného referenda v Česku poslanec SPD Radim Fiala. Jenže lidé se rozhodují pocitově a informace si nehledají, nedohlédnou dál než na svůj dvorek, varovala naopak starostka Velkých Přílep Věra Čermáková. Řekli to v pořadu 90' ČT24.
Česko se obecnému referendu přiblížilo po sněmovních volbách. Myšlenku podporují Piráti, sociální demokraté, komunisté a hnutí ANO. Nejhlasitěji ho prosazuje strana Svoboda a přímá demokracie (SPD).
Podle poslance SPD Radima Fialy Česko referendum potřebuje a hlasovat by se mohlo třeba o zrušení horní komory parlamentu. „Senát pro nás není žádnou pojistkou demokracie. Lepší a mocnější pojistkou demokracie jsou lidé, kteří v referendu hlasují,“ prohlásil Fiala.
S tím ale nesouhlasí starostka obce Velké Přílepy, kde lidé v referendu před několika týdny hlasovali. „Referendum je nástroj demokracie, ale může mít fatální důsledky. Občan jdoucí k referendu nemá relevantní, odborné informace, většina lidí ani neví, o čem se hlasuje. Podrobnosti si voliči nevyhledávají, naopak jsou ovlivněni populistickými výkřiky,“ varovala starostka Věra Čermáková (TRADICE-BUDOUCNOST).
Lidé ve Velkých Přílepech před několika týdny rozhodovali o přeložce silnice – kraj ale tvrdí, že se to týká i dalších obcí a místní o tom neměli vůbec hlasovat.
Přitom podle právničky Hany Marvanové se referenda na komunální úrovni osvědčila právě proto, že lidé v nich rozhodují o tématech, která jsou jim blízká a kterým rozumí.
S tím souhlasil i předseda Starostů Petr Gazdík. Proto podle něj nemá smysl hlasovat třeba o vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Copak má moje matka, taky volička, tajné informace o vojenských operacích, o kterých má rozhodovat?“ ptal se v ČT Gazdík.
Jenže ani na úrovni obcí nemusí podle starostky Čermákové voliči vědět, o čem hlasují. „Občané o otázce, o které se hlasuje, často ani nepřemýšlí. Je potřeba s nimi dlouhodobě pracovat,“ přiblížila svoji zkušenost.
Ústava není jednoznačná. Schválně
V ústavě dnes stojí, že „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“. Jestli to znamená, že jde zavést obecné referendum, to právníci před téměř pětadvaceti lety nerozhodli.
„Nebyla na tom shoda. Argumenty pro a proti jsou od té doby stále stejné. Nechali jsme to tehdy ústavnímu vývoji a ten se podle mě vydal správným směrem,“ myslí si Cyril Svoboda, který v době, kdy ústava vznikala, působil jako sekretář vládní komise pro její přípravu.
Podle něj mají voliči v referendu rozhodovat – podobně jako o vstupu do Evropské unie – jen o naprosto zásadních otázkách, které dopředu parlament schválí ústavním zákonem. Dnešní nejhlasitější zastánci referenda si jen chtějí „vyřizovat účty“, prohlásil Svoboda.
Že je ústava nejednoznačná záměrně, potvrdila i Hana Marvanová. „V roce 1992 nebyl čas diskutovat o tom, jak přesně by mělo referendum vypadat, ústava se tehdy chystala ve spěchu,“ připomněla Marvanová.
„Já jsem pro referendum, ale za velmi domyšlených podmínek. Protože když se lid rozhodne špatně, tak to ovlivní život dalších generací, ale lid nelze hnát k odpovědnosti. Parlament ano – tím, že politiky příště nezvolíte,“ upozornila Marvanová.
Švýcarsko? I tam referendum zhořklo
Za příklad země, kde referendum dlouhodobě funguje, se dává Švýcarsko. „Jenže i tam ta zkušenost v poslední době zhořkla, když se začala pořádat hlasování o omezení práv menšin. O těchto otázkách se vedla debata ještě i po referendu a nejhorší důsledky hlasování musel korigovat tamní nejvyšší soud,“ upozornil Maxim Tomoszek z Katedry ústavního práva Univerzity Palackého v Olomouci.
„V Česku nejde jen tak instalovat švýcarský model. Nejenže je jiný náš ústavní systém, ale ve Švýcarsku mají dlouholetou protestantskou tradici, to je úplně jiná mentalita,“ doplnil Tomoszek. V referendu se podle něj má hlasovat jen po „velkém zvážení o opravdu promyšlené otázce, na které je celospolečenská shoda“.
Ve Švýcarsku nebyla dlouho shoda třeba na tom, zda mají mít ženy volební právo, dodal v Devadesátce ČT24 Cyril Svoboda.
