Tomio Okamura: V referendech se bude hlasovat o otázkách, jakých chcete

Nahrávám video

Politické hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) slibuje před volbami voličům, že se pokusí zavést obecná referenda s nulovým kvórem, ve kterých bude možné hlasovat o čemkoli, pokud to nebude v rozporu s ústavou. Přeseda hnutí Tomio Okamura dal v Událostech, komentářích najevo, že by v případném referendu hlasoval pro vystoupení z Evropské unie, je přesvědčen, že by to Česko hospodářsky nijak nepoškodilo.

Jste pro přijetí eura?

Zásadně odmítáme přijetí eura pro Českou republiku, protože to pro ni není výhodné.

Má Česko přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Ne. Islám považujeme za náboženství neslučitelné s demokratickým zřízením v České republice. Mimochodem, dal nám za pravdu i Evropský soud pro lidská práva, který označil islámské právo šaría za neslučitelné s evropským pojetím demokracie.

Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země pro znovuzavedení povinné vojenské služby?

Nenavrhujeme povinnou vojenskou službu, ovšem navrhujeme zavedení osmitýdenního branného výcviku pro mladé muže. Kdo by se ho nechtěl zúčastnit, musel by napsat, proč nechce bránit Českou republiku. Není to povinné a dobrovolné pro všechny ostatní. Bonusem by byl zbrojní průkaz. V současnosti trvá mnohem kratší dobu získat zbrojní průkaz. My nechceme šikanovat, my chceme motivovat. V rámci branného výcviku by to bylo v místě bydliště – kraje, okresu. Mohl by se večer vracet domů. Chceme motivovat k vlastenecké výchově. Je to švýcarský model.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádnou cenu nešli do vlády?

Nešli bychom do vlády s takovým subjektem, který odmítne prosazovat náš politický program. Naším jediným kritériem je prosazovat politický program, za to nás lidé zvolili. Kdo nám ho pomůže prosadit, tam chceme jít. Ale nechceme být ve vládě například s někým, kdo je trestně obviněný, pochopitelně. A nechceme jednat s někým, kdo je notorický lhář a notoricky zklamal – třeba pan Kalousek a pan Sobotka. Těm opravdu nevěříme. Co slíbili, nesplnili.

Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě?

O tom budeme v SPD jednat po volbách do Poslanecké sněmovny. V každém případě bychom byli rádi, kdyby prezidentem byl ten, kdo odmítá nezákonnou migraci, odmítá islamizaci a nechce podléhat diktátu Bruselu.

Vy hodně mluvíte o přímé demokracii, ostatně máte to v názvu strany. V programu píšete: V referendu rozhodovat o zásadních otázkách budoucnosti země. Prosím, jeden, dva příklady zásadních otázek.

Limitem je stotisícová hranice podpisů pro vyvolání referenda. Já už jsem ten zákon navrhl, už se o něm hlasovalo ve sněmovně. Ostatní strany mi ho opakovaně zamítly, včetně Babiše, Sobotky, Bělobrádka. Nechtějí demokracii. Takže sto tisíc podpisů je hranice a občané určí svými podpisy, zda mají zájem hlasovat.

Takže kdokoli řekne ‚já chci referendum o tom‘ a začne sbírat hlasy, sebere jich sto tisíc…

Potom to ještě posoudí Ústavní soud, zda to neodporuje ústavě či Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavy. Na to má měsíční lhůtu podle našeho návrhu. Potom prezident vyhlásí referendum. Aby to nebylo drahé, tak jestli budou v nejbližší době – třeba v nejbližším půlroce tam tuším máme – třeba krajské nebo sněmovní nebo komunální volby, tak se to spojí, aby nebyly žádné vícenáklady. Poté to vstoupí v platnost. Navrhujeme nulové kvórum účasti, jako je u voleb. Otázky, o jakých chcete, se může hlasovat. My jsme demokrati.

O čemkoli? Takže třeba o zrušení Senátu?

No to my prosazujeme. My jsme jediná strana, která chce zrušení Senátu, my chceme snížení počtu poslanců na 81.

Tomu rozumím, já se ptám na témata – o čemkoli, třeba o zrušení zákonodárného sboru?

Nesmí to být v rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod. V ústavě máme jasně definovaný parlament, a kdo je poslanec a tak dále.

Takže to by nešlo?

Podle Ústavního soudu by to asi nešlo. Nicméně Senát by šel zrušit, protože já si myslím, když občané v referendu řeknou, že to nechtějí, tak podle mě by se Ústavní soud měl řídit podle vůle občanů. Důležitý poslední parametr je, aby bylo referendum závazné. To je ta hříčka, že občas rádoby demokraté navrhují referendum, ale nedají tam to slovíčko ‚závazné‘. Ale určitě bychom chtěli, abychom prosadili touto formou – protože jinak to politici odmítají – například odvolatelnost politiků, jejich přímou hmotnou odpovědnost, chceme zestátnění exekutorů, zrušení Senátu, snížení počtu poslanců, zvýšení důchodů na úroveň minimální mzdy.

Takže procedura by byla taková, když uspěje v referendu, tak by parlament musel přijmout příslušný zákon?

Musel, závazně. Takhle je to v mnoha demokratických zemích. Naším příkladem je Švýcarsko. Mimochodem, ve Švýcarsku dokonce musí hlasovat občané v referendu i o změnách ústavy, dokonce i o daních. Oni mají například výši DPH v ústavě, takže když ji teď zvyšovali na osm procent, tak si to Švýcaři odsouhlasili v referendu. To je skutečná demokracie.

Když si vezmeme referendum o brexitu. Někteří tam hlasovali tak, jak hlasovali: Nechci, aby moc vyhráli ti proevropští, tak to hodím někomu jinému. Čili ne podle toho, jak se chci zachovat. Byly informace, o kterých posléze jejich autoři řekli, že nebyly pravdivé. Není příliš velké riziko, že lidé budou rozhodovat na základě nerelevantních informací o velice zásadních věcech?

Máte pravdu, že média lžou, jako když tisknou. Proto nedávají relevantní informace. V našem návrhu referenda právě tuto otázku řešíme. Dáváme v našem zákoně, že v době 60 až 45 dnů před vyhlášením referenda musí umožnit veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas minimálně pět hodin každý prostor v pořadech, kde by vystoupili jak navrhovatelé referenda, tak odpůrci referenda.

To nebrání tomu, že někdo řekne: Tady peníze půjdou do zdravotnictví, a ne do Unie. A pak se řekne: Není to pravda.

Stávající politici také často lžou, jako když tisknou. I média. Takže to bychom mohli řešit donekonečna, kdo, jak a s kým.

Ale to je ta otázka: Zavádíte institut velmi silný a já se ptám na riziko nerelevantních informací.

My chceme, aby tam právě proto byla zákonná diskuse, a jinak není o čem diskutovat. Jestli uznáváme, že majitelem České republiky je občan, a uznáváme stávající systém voleb, kde občan rozhoduje o 31 programech – tuším, že 31 stran se tentokrát účastní – každá má program na desítky stran, má tam všechny možné otázky a my to uznáváme, tak když se má hlasovat o jednom jediném programovém bodu, tak je to přece ještě jednodušší než hlasovat o volbách. Je to přesně naopak, než říkáte.

Takže tam riziko nevnímáte?

Pakliže uznáváme, že není riziko dnes, když volíme u voleb, tak nemůže být u jedné programové otázky.

Vy chcete referendum o vystoupení z Evropské unie. Budete doporučovat: Odejděme?

Já budu hlasovat, pakliže by se nám to uskutečnilo – toto referendum v Poslanecké sněmovně opakovaně zamítli – pro vystoupení.

Nezavedete tím Česko do velmi nevýhodné pozice?

Skvělá otázka. Před deseti a pár lety jsme nebyli v Evropské unii a fungovali jsme. My navrhujeme jiný model evropské spolupráce a tento proud v Evropě sílí. Je to Marine Le Pen, je to Geert Wilders, jsou to rakouští Svobodní. My navrhujeme jiný model, a to co nejužší spolupráci evropských suverénních zemí bez diktátu Bruselu a na základě vzájemné výhodnosti.

Ale vy chcete Českou republiku vyvést, ještě než něco takového bude.

Přece v Lisabonské smlouvě je lhůta dva roky na dohodu. Upozorním, že třeba Švýcarsko, které není v Evropské unii, tak vztahy s EU upravuje circa 220 bilaterálních smluv. To když srovnáme s těmi statisíci stránek – někdo to spočítal, tuším asi 300 tisíc stran – vyplodila EU legislativy během našeho členství, tak je to pořád méně.

Švýcarsko a Česká republika, to je na navázání kontaktu rovnocenné?

Ne, vy jste se ptal na byrokratizaci.

Já jsem se ptal, jak byste navazoval vztahy.

My je ani nemusíme moc navazovat. Evropská unie je už dnes signatářem evropské smlouvy o hospodářském prostoru, která nám zaručuje čtyři základní svobody, které my chceme zachovat a jet v těchto kolejích. To je svobodný pohyb osob, pracovních sil, kapitálu a služeb. O ty nepřijdeme, nebojme se. Snad mi nechcete říct, že EU zajišťuje volný pohyb osob. Rumunsko ani Bulharsko nemají volný pohyby osob, my jsme nemohli pracovat v Německu a Rakousku. Schengenská smlouva je něco jiného než Lisabonská smlouva. To znamená, čtyři základní svobody zachováme, občané se nemusí vůbec lekat, akorát že tady budeme bez diktátu Bruselu a budeme si moct dělat suverénní politiku. To znamená, firmy odtud nebudou odcházet, všechno bude fungovat dál, jenom nám tady nebude nikdo nic diktovat.

Podporu zaslouží pouze ti, kteří vedou řádný život a řádně vychovávají děti – váš program. Co je řádný život, podle čeho se to bude hodnotit?

Dám příklad: My navrhujeme přeskupení sociálních dávek na děti tak, aby byly podmíněny pracovní minulostí alespoň jednoho z rodičů, čistým trestním rejstříkem obou rodičů…

Co je pracovní minulost?

Já vám to řeknu. Od třetího dítěte více, kdyby chtěl někdo přídavky na děti, tak navrhujeme minimálně pětiletou pracovní minulost, abychom odřízli od dávek parazitující. To jsou ti, kteří jsou práceschopní, ale dlouhodobě nepracují.

Co to je pracovní minulost? Že byl dvakrát v práci? Že pracoval pořád? Třikrát týdně?

Pracovní minulost už máme vyhodnocenou, to znamená, že ten, kdo je řádně registrován na Pražské správě sociálního zabezpečení, na finančním úřadě, řádně platí odvody, tak to je pracovní minulost. A je myslím úplně jedno, jestli je to brigáda, dohoda o provedení práce nebo trvalý poměr. Důležité je, zda je registrován, zda řádně pracuje, státu odvádí odvody a takový člověk má nárok. My nechceme, odmítáme podporovat více než sto tisíc parazitujících spoluobčanů, kteří nás zatěžují sociálními dávkami.

Trochu osobní otázka: Vysvětlil vám váš bratr, kandidující za KDU-ČSL, proč vás a vaši stranu považuje za ‚největší nebezpečí‘?

Samozřejmě, že to vím. On to považuje za nebezpečí proto, že můj bratr spolu s KDU-ČSL – protože je jejich kandidát – propaguje přijímání migrantů, propaguje islamizaci, obdivuje Angelu Merkelovou, jak jsme se dočetli v médiích. On říká, že bezpečná politika je přijímat migrační politiku, přijímat islám, podporovat Angelu Merkelovou. Z jeho pohledu my jsme nebezpeční.

Že oslabíte postavení Česka, to není tak?

To nevysvětlil takhle. Z mého pohledu je zase nebezpečná ta politika, když KDU-ČSL přijímají migranty, podporují migraci, islám a bruselskou politiku Angely Merkelové. S tím nic neuděláme a voliči musí rozhodnout, zda souhlasí s politikou KDU-ČSL – já s ní bytostně nesouhlasím. Oni se asi musí jít opět poradit někam do Sudetoněmeckého landsmanšaftu nebo nevím, kam jejich předseda stále dokola jezdí. Ale my chceme českou politiku, české národní zájmy, českou bezpečnost a prosperitu českých občanů. To musí být na prvním místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Den pozemního vojska Bahna u Strašic nabízí pohled na armádní techniku i výcvik

Ukázkami techniky a bojové připravenosti pozemních sil české armády ožívá v sobotu prostor Zadní Bahna u Strašic na Rokycansku v bývalém vojenském újezdu Brdy. Koná se tu tradiční Den pozemního vojska Armády ČR Bahna 2026. Mezi hlavní lákadla jedné z největších prezentací armády pro veřejnost v Česku patří novinky zaváděné do výzbroje armády – bojové vozidlo pěchoty CV90 nebo tank Leopard 2A4.
03:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Blahořečení kněží Buly a Drboly vyvrcholí slavnostní mší v Brně

Slavnostní mší na výstavišti v Brně v sobotu vyvrcholí blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří při ní budou prohlášeni za blahoslavené. Zakončí se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 2 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 12 hhodinami

Poslanci zvolili členy Rady ČT i novou ombudsmanku

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sněmovna zvolila Urbanovou svou místopředsedkyní

Poslanecká sněmovna v pátek zvolila nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou novou místopředsedkyní. Ke zvolení bylo v pátečním druhém kole tajné volby nutných 87 hlasů. Hlasovalo 172 poslanců, z nichž Urbanovou podpořilo 126. Ta se tak stává poslední zvolenou místopředsedkyní dolní komory a pětičlenné vedení sněmovny v čele s předsedou Tomiem Okamurou (SPD) je nyní kompletní. Urbanová byla v nynější volbě jedinou kandidátkou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedoucí Úřadu vlády uzavřela formální převod agend na ministerstva. Stávce navzdory

Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha informovala, že uzavřela formální převod expertů a agend ochrany lidských práv, rovnosti žen a mužů, duševního zdraví či závislostí ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. Proti němu v pátek stávkovalo 58 pracovníků Úřadu, obávají se mimo jiné ztráty nezávislosti. Nadále budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se však na jejich fungování nic nezmění.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...