V souvislosti s rychle rostoucím počtem lidí nakažených novým typem koronaviru odkazují politici na relativně nízký počet lidí s vážnějším průběhem nemoci covid-19, kteří vyžadují hospitalizaci. V poměru k celkovému počtu nakažených je sice v nemocnici poměrně málo lidí, ale jejich absolutní počet roste. Z lůžek na ARO je nyní volná jen necelá čtvrtina celkového počtu.
Hospitalizováno je podle údajů ministerstva zdravotnictví něco přes dvě procenta lidí, kteří mají aktuálně aktivní onemocnění covid-19. Je to mnohem menší podíl než na jaře, kdy byl v nemocnici zhruba každý desátý člověk, u kterého se nákaza potvrdila. Jenomže ona procenta se počítají z mnohem většího celku než dříve. Absolutní počet hospitalizovaných je tudíž čím dál vyšší. Od začátku září stoupl na trojnásobek.
„Podle počtu nemocných, jejich klinického stavu, je to srovnaltené s tím, co bylo na jaře,“ uvedl přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Motol Tomáš Vymazal.
V Praze je s covidem-19 hospitalizována asi stovka pacientů a přibližně čtvrtina z nich potřebuje umělou podporu dýchání. V Motole mají obsazenou většinu ze sedmi lůžek s umělou plicní ventilací, v celém městě je potom volná asi desetina lůžek na ARO a jednotkách intenzivní péče.
O mnoho volněji není ani v nemocnicích na jižní Moravě. Ve Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně vyhlížejí příští dny již s obavami. Kdyby se zaplnilo všech šest jejích intenzivních lůžek – z nichž už je i v Brně plná většina – bude potřeba omezit provoz. „Pokud by se situace rapidně zhoršila a mělo dojít k tomu, co bylo na jaře – že jsme měli i jedenáct takových pacientů – tak bychom pravděpodobně museli částečně omezit plánované operace,“ upozornila mluvčí svatoanenského špitálu Dana Lipovská.
Vypomoci by ale mohly ještě krajské nemocnice. „Máme v Břeclavi, Kyjově a ve Znojmě infekční oddělení, která čítají více než 50 lůžek,“ upozornila mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.
V celém Česku jsou obsazené tři čtvrtiny lůžek pro pacienty, kteří vyžadují intenzivní péči.
Ministerstvo zdravotnictví podle šéfa resortu Romana Prymuly (za ANO) připravuje plány pro případ, že by v některých regionech volná kapacita došla. „Museli bychom pacienty přesouvat na místa, která ještě zaplněna nejsou,“ podotkl.
Kdo pacienty přiveze? Záchrance chybějí lidé
Kromě nemocnic se s nedostatečnými kapacitami potýkají i ti, kdo jim vozí pacienty – záchranné služby. Těm ale nechybějí lůžka, nýbrž personál. V součtu jim schází asi 200 lidí, jde hlavně o lékaře, ale i řidiče a operátory. Na hranici personálních možností fungují například chrudimští záchranáři, kteří proto apelovali na zodpovědné chování pacientů – aby se minimalizovalo nebezpečí, že záchrannou službu zcela vyřadí rozšíření covidu-19 v jejích řadách.
„Často se nám stává, že pokud přijdeme k pacientovi, který může mít covid-19, tak nemá ochranné prostředky, nemá roušku,“ poukázal mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleš Malý.
Záchranné služby přitom v době pandemie plní ještě jeden důležitý úkol – provozují odběrové sanitky, se kterými jezdí pro vzorky těch lidí, kteří nemohou na testy na covid-19 přijít sami.
Záchranáři by i bez covidu potřebovali desítky lidí navíc. V Praze chybí záchrance až sto lidí, sehnat se je snaží i s pomocí náborové kampaně. Ta poukazuje i na to, že noví záchranáři občas trpí deziluzí. Kvůli nenaplněným očekáváním potom zase odcházejí.
Fronty na testovacích místech má odbourat zrušení opakovaných odběrů
Čím dál více lidí je navíc potřeba i pro zajištění testování na covid-19. Každý den přibývá testovacích míst, podle ministra zdravotnictví jsou již schopna odbavit téměř 30 tisíc lidí denně, přesto se leckde na test stále dlouho čeká. Fronta se tvořila ve středu i před nově otevřeným odběrovým místem na českobudějovickém letišti. Vzniklo, když se ukázalo, že stávající místo v nemocnici nestíhá odbavovat všechny, kdo přicházejí. V Českých Budějovicích přitom testují pouze indikované pacienty, samoplátce vůbec nepřijímají.
Kdo potřebuje test, protože by chtěl například odjet do Německa, může se obrátit například na pražskou vinohradskou nemocnici. Musí ale počítat s tím, že nepůjde na řadu hned. K testům je potřeba se předem objednat, v úterý přitom byla první volná místa až na neděli.
Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by testovacím místům odlehčilo tak, že by zrušilo opakované testy u vyléčených lidí. „Probíhají jednání pracovních skupin a myslím si, že se velmi blíží doba, kdy by druhý test nemusel být,“ avizoval ministr Prymula. Počet testovaných by se tak mohl snížit o čtvrtinu.
