Loňská splátka za izraelské radary zůstává v Praze. Ministerstvo to vysvětluje zpožděním dodávek

Česká republika loni neuhradila splátku za radary MADR z Izraele, zjistili Reportéři ČT. Podle smlouvy měla zaplatit zálohu ve výši 2,53 miliardy korun, kterou si ale ministerstvo obrany nechalo. S dodávkami radarů jsou potíže, přicházejí s čím dál větším zpožděním. Tím také ministerstvo svůj krok zdůvodnilo.

Ve smlouvě na nákup radarů MADR za celkových 3,5 miliardy korun, kterou uzavřelo ministerstvo obrany v éře Lubomíra Metnara (za ANO), byl i harmonogram zálohových plateb. Podle něj mělo v roce 2022 poslat Česko do Izraele splátku ve výši 2,53 miliardy korun.

Jak ale zjistili Reportéři ČT, Praha loni odmítla zaplatit. Informaci nyní potvrdilo i tiskové oddělení ministerstva obrany: „Prostředky původně vyčleněné na platbu za mobilní 3D radary MADR byly využity na provedení úhrad za jiné projekty.“

Ministerstvo to zdůvodnilo hlavně tím, že Izrael neplní termíny dodávek stanovené smlouvou – zpoždění je čím dál větší. Jak uvedli Reportéři ČT v reportáži vysílané v pondělí 6. února 2023, v tuto chvíli už mělo být v Česku všech osm objednaných souprav radarů. Ovšem nejsou. Dorazily jen tři, technologie navíc stále nedokázala projít vojskovými zkouškami české armády. Bez splnění těchto testů nemůžou být radary zavedeny do výzbroje.

„Platba za MADR proběhne, jakmile budou radary řádně dodány. Bližší informace nebudeme s ohledem na jejich citlivost sdělovat,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva obrany. Část peněz za radary nicméně už z Prahy v minulých letech odešla. Od podpisu mezivládní smlouvy v roce 2019 to bylo celkem 900 milionů korun.

  • V roce 2019: 867 714 000 Kč (zaplaceno)
  • V roce 2021: 29 000 000 Kč (zaplaceno)
  • V roce 2022: 2 525 487 884 Kč (platba neproběhla)
  • V roce 2023: 35 525 972 Kč (platba neproběhla)

Přes všechny potíže nechce české ministerstvo obrany smlouvu rušit. „Pokud bude izraelská strana ve zpoždění více než šedesáti dnů (takové zpoždění už dávno nastalo, pozn. red.), mohli bychom od smluvního vztahu odstoupit, ale velmi otevřeně říkám, že je to extrémní řešení, protože stále máme zájem na tom, aby smlouva byla realizována a abychom radary dostali tak, aby je Armáda České republiky mohla používat,“ tvrdí vrchní ředitel vyzbrojovací sekce ministerstva Lubor Koudelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
16:08Aktualizovánopřed 16 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
12:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...